Smrt samuraje

Čisté, precizní řemeslo, které pojme jak patetické melodrama, tak chambara téma samurajské cti. Výborná kompozice s "předraženou" drastickou událostí, která vzápětí získá zcela novou motivaci a zapuštěným vyprávěním ve vyprávění. Nádherný výkon Koji Yakusha. Miike opět hodně při zemi, staromilský, ale některé scény se hodně zaryjí brutalitou i skvěle vybraným detailem. Neměl bych téměř co vytknout, nebýt 3D: proč mám sledovat intimní film postavený na dialozích a často tmavých scénách se dvěma souboji s brýlemi, to jsem nepobral, obzvlášť proto, že třetí rozměr vraždí detaily tváří v potemnělých interiérech. Po 13 zabijácích opět žánrově čisté a řemeslně neobyčejně důsledné potěšení -- byť tentokrát se zatetelí spíše milovníci komorních meditací, balad a deziluzivních rozvah nad povahou hrdinství. (26.03.2012)

Japonské filmy já hodně rád, ale většinou jen ty moderní; staromilské samurajské psychologizující eposy mě nikdy neoslovovaly, jejich extrémně expresivní, exaltovaný styl mi nesedí. A ani tenhle Miikeho remake není výjimkou. Námět má dobrý, jeho zpracování je ale na mě příliš zdlouhavé a jako obvykle i příliš melodramatické. Nebavilo mě to, mám rád filmovou pomalost jiného druhu. Ze všeho nejvíc se mi na filmu líbila jeho hudba, a pak na mě ještě zapůsobily detaily na obličej umírajícího nemluvněte, Klingona, nebo Keygena, nebo jak... to byla fakt síla. (01.10.2014)

,,PŘEDSTÍRAT SEPPUKU JE TEĎ V MÓDĚ. SAMURAJ VYŽADUJE AUDIENCI V DOMĚ PÁNA, ŽÁDAJÍC O VYUŽITÍ JEHO PROSTOR PRO HARA-KIRI, I KDYŽ TO VŮBEC NEMÁ V ÚMYSLU. TRIK SPOČÍVÁ V PŘIVEDENÍ PÁNŮ DO KOMPROMITUJÍCÍ SITUACE A ZÍSKAT ALMUŽNU“..... /// Chápu, že ta mladší – rozmazlená generace netouží čumět na ,,zrnícího“ Nakadaie. A jestli se rozhodl Takashi Miike k obrodě mládeže, je z tohohle pohledu dobře, že po Třináctce spáchal Harakiri. Ta síla příběhu zřejmě nezestárne. My starší můžeme ocenit modernější ,,dřevěnou“ kuchačku, (která (bych tak řekl) patří mezi nejemotivnější samurajský scény vůbec), ti citlivěji založení zase možná (ne)ocení detailnější pitvání se v Miho a Motomeho sračkách. Svorně ale můžem žasnout, jak je to ,,vymazleně“ udělaný. Hmm, když vona ta klasika má v sobě určitý kouzlo. Ale jestli se deš nechat vykuchat poprvý, zřejmě prožiješ (aspoň malej) samurajskej orgasmus. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Červený brnění je chloubou našeho domu. 2.) Na lidský utrpení vydržím čumět hodiny (hodinu). 3.) Samurajskej film? To jsem ještě neviděl! 4.) Thx za titule ,,mindhunter29“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (13.07.2012)

Dôstojný remake slávneho Seppuku (1962) od Kobajašiho. Aj keď ide o krajší a oku lahodiaci vizuál, oproti pôvodnej verzii tu bolo viacero zmien, ktoré podľa mňa skôr filmu uškodili ako pomohli. Tiež tu chýbal famózny Tacuja Nakadai, ktorému sa Ičikawa ani náhodou nevyrovnal (aj keď nebol zlý). Hĺbka podstaty krásnej myšlienky filmu síce ostala zachovaná, ale ten spôsob prezentácie už nebol taký dobrý. 79/100 (28.04.2014)

Áno tento film je remakom veľmi dobrého filmu z roku 1962 Seppuku a áno nie je lepší ako pôvodný film a áno radšej si treba pozrieť originál a áno keď uvidíte originál oplatí sa pozrieť aj tento film a tiež nezabudnem na to, že v tomto filme sú isté odlišnosti, ktoré sa od originálu samozrejme líšia a v neposlednom rade zakončím najdlhšiu vetu csfd tým, že ÁNO sám o sebe tento film keby nie je remake je výborným filmom. Koniec je trochu iný ako v staršom filme, ale stále ma to veľmi potešilo a nepokladám tento film za stratu času. Herecký výkon pána herca v hlavnej úlohe s menom Ebizó Ičikawa je naozaj na zapamätanie. Tento film je krásne farebný a jeho výpovedná hodnota je na vysokej úrovni z dôvodu, že mapuje podla mňa hodnoverne (kto vie nežil som vtedy) obdobie, v ktorom sa odohráva. Súbojov je pomenej a je snaha o to, aby boli čo najviac hodnoverné. Záver teda znie : pôvodný film je lepší, ale tento tiež stojí za pozretie. (19.10.2016)