Za borovicovým hájom

Ve chvíli, kdy vzal Gosling děcko do ruky, já z té své vysadila ovladač a začala jsem se filmu věnovat naplno. Tři příběhy na rozmezí sedmnácti let, které jsou možná až moc okatě náhodama poslepované, ale rozhodně jsou lidské a dobře se na ně tu půl třetí hodinu kouká, ač mě nejsilnější připadl právě ten začátek s Goslingem. 80% (25.06.2013)

Za borovicovým hájem (čti v Schenectady) se předává štafetový kolík, který se docela dlouho tváří, jak je ocelově osudový, aby se pak ke konci změnil na rosolovitou žerď vlajky našich otců. Obávám se, že všechno to podivné nasvícení, záběry na týly a především potíže s vykreslením motivace postav působí na Cianfranceho háj jako kůrovec. Když máte možnost postavit si vedle sebe centrofixem pomalovaného Goslinga a nepřirozeného Serpica pana Coopera, hned je vám jasné, že být krasavec někdy stačí, ale vždycky je lepší, když umíte i hrát.. No nic, aspoň si Bradley pochoval v náruči dítě, co není z hračkářství.. (20.06.2016)

Nechal jsem se nalákat na Goslinga, a pak většinu času čučel na DiCapria juniora. No ale nevadí, na rozdíl od Coopera jsem z nich alespoň neměl pocit, že by jim v zadku překážela borovicová šiška. Přesně nevím, o co se Derek tímhle zpracováním ve finále snažil; jestli o moji pozornost, tak výsledek nic moc teda, ta byla v háji. A docela dlouho, na 140 minut je tu málo Evy Mendes. (16.09.2017)

Mno, jakože jo, fajne. Zdejší vizáž Ryana Goslinga se vážně jen tak nevidí. Sorry, vím, že člověk by neměl odsuzovat někoho jenom za jeho vzhled, ale při pohledu na Ryanovo fešné tetování na obličeji a pak ty fakt cool čárky co měl na krku, jeho drsně roztrhané tričko naruby a odbarvené blond vlasy, to vše mi velmi silně evokovalo, že Luke nemá v hlavě nic. Leda tak, že jeho obličej vypadá dobře a má rád Rominu a svého syna, ale jinak že v hlavě má absolutně vzduchoprázdno. Ale tak třeba to bylo i účelem, co já vím. Nicméně jeho postava mě teda fakt nezajímala a jeho osud mě nechal chladnou. Zajímavější mi přišla půlka druhá s neklidnými teenagery Emory Cohenem a Danem DeHaanem. Obzvlášť druhý jmenovaný odvádí velmi dobrý výkon a jeho postava byla jediná, které jsem fandila. A v tom pro mě vlastně tkví problém s tímhle filmem. Krom DeHaana se mu nepodařilo přiblížit žádnou postavu tak, aby mě zajímala. Jo vlastně, nakonec se to trochu povedlo s Bradleym Cooperem, ale postav tam bylo mnohem víc a mě nezajímalo skoro nic, co se jim dělo. Konec taky nic moc. Průměr. (14.07.2017)

Zajímavý film. Nejdříve to vypadalo, že autoři použili málo vídaný koncept ,,v půli filmu nečekaně vyměníme hlavního hrdinu", který jsem naposledy zaznamenal u Davida Lynche blahé paměti, když uprostřed Ztracené dálnice z neprodyšně uzamčené vězeňské cely nechá nějakým iracionálním eskamotérským trikem zmizet jednoho hrdinu a místo něho se bez bližšího vysvětlení zjeví druhý, pak ale Derek Cianfrance nechá hrdiny prostřídat znovu a vznikne klasický postmoderní vztahový propletenec, kde nakonec vše souvisí se vším. Ryan Gosling byl opravdu uhrančivý a osobně jsem litoval, že jeho hrdina nedostal prostor na celé ploše filmu. I když... ten příběh, s nejstarší možnou motivací - pomstou, ozvláštněný tím, že jde o pomstu transgenerační, mu vlastně prostor sekundárně dává...respektive jeho genům. :-) Po formální stránce jsou všechny tři dějové plochy oddělené střihovým přechodem asocizujícím vodu a vodní plochu, jež vytváří jakýsi magický halucinogenní dojem, zaujme také několikeré použití postupů převzatých z počítačových her, konkrétně ono již dříve zmíněné procházení filmem v rolích jednotlivých hrdinů coby obdoba RPG her, nebo scén, v nichž kamera sleduje hlavního hrdinu formou snímání 3rd Person Games, tedy dlouhá kamerová jízda, při níž kamera snímá zátylek a část zad hlavního hrdiny. Škoda jen té předvídatelnosti, scénář mohl být trochu rafinovanější... (05.03.2015)