Réžia:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrajú:
Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Ladislav Adam, Vratislav Čermák, František Debelka, Václav Novotný, František Paska, František Reinstein, Josef Řehořek (viac)Obsahy(1)
Veľkolepý požiarnický ples od začiatku sprevádza množstvo omylov a komických nehôd. Plesový výbor si spočiatku láme hlavu s miznutím cien z tomboly, potom s výberom kandidátok do súťaže, v ktorej sa má zvoliť kráľovná krásy a napokon i s organizáciou samotnej súťaže. Tú totiž náhle preruší požiarnická siréna. Staručký postihnutý chalupár sa už iba prizerá márnemu boju hasičov so živlom. Nešťastník dostane čudnú zbierku - žreby do plesovej tomboly, medzičasom kompletne vykradnutej. Táto spočiatku úsmevná, groteskná komédia o dedinských ľuďoch graduje až do horkého podobenstva o malomeštiactve, formalizme a bezcitnosti k druhým. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (727)
"Mámo, dyť ty to nehlídáš!" aneb nestárnoucí komediální klasika, která je jednou velkou alegorií o lidské malosti, odehrávající se na pozadí hasičského plesu.... Právě ona hasičská zábava posloužila Formanovi k tomu, aby dokázal skrze filmové médium pojmenovat tak komplexní téma, jakou je právě česká národní povaha. Českou náturu zde Forman zrcadlí skrze jeden velký rafinovaný pelmel situačních gagů, plynoucích z trapasů v podobě dechovkové tancovačky, hlídání tomboly plné kuriozit, soutěž o post královny krásy, anebo požáru chalupy, které vyvolá nejedno trauma. V tomto pomyslném kolotoči trapna hraje svou neméně důležitou roli rozmanité panoptikum karikaturních postaviček, v němž každá z nich reprezentuje určitou vlastnost "čecháčkovství", jež je snad každému známa, což je podpořené i celkovou teatrálností situačního humoru a autentickými projevy ze stran herců i neherců. Tato mozaika trapnosti by však nemohla fungovat bez neméně chytrého scénáře, na němž se krom samotného Formana podílela ještě dvě filmařská esa: Jaroslav Papoušek a Ivan Passer.... To vše společně s pečlivou režijní rukou Miloše Formana tvoří dokonalé schéma toho, jak se dá z obyčejných lidských trapasů vytvořit neskutečně úsměvné dílo, které se nejenom zaslouženě zapsalo do zlatého fondu české kinematografie, ale zároveň svou výpovědní hodnotou národní charakteristiky překonalo hranice Československa.... Nejlepší český film z hlediska scénáře. ()
Film, který mi před časem hodně lezl krkem, ale po letech jsem si k němu našel znovu cestu a snažil se ho pochopit. To se mi myslím podařilo a dokonce jsem se i místy zasmál, avšak československá filmová tvorba má rozhodně kvalitnější díla. Je to prostě průměrný film a fakt, že ho zrežíroval Forman, ještě neznamená, že ho budu nadhodnocovat. ()
Druhá projekce: Prvotřídní Formanova, ještě československá práce. Jeden z nejlepších a co se týče filmových hlášek, nejpopulárnější film československého filmu. Paradoxně je to film o ničem, žádný příběh zde hledat nemůžeme, přesto se Hoří, má panenko stalo "oceňovaným" kultem. ()
Tak to jsem opravdu nečekal. Opravdu výborná komedie o požárnickém plese, na kterém se nic nedaří a co se může pokazit tak se pokazí. Ať už se jedná o soutěž královny krásy a nebo o rozkradenou tombolu. A u scény ve které hoří dům a hasiči dávají jeho majitele blíže k ohni aby se zahřál jsem se mohl potrhat smíchy. Jednoduchá ale vtipná komedie. ()
Top 5 Českého filmu. Vynikající film mého oblíbeného režiséra Formana a zároveň poslední jeho film natočený v tehdejším Československu. Děj celého filmu se hlavně točí kolem osmičlenného plesového výboru kterým se zcela z ruky vymkne organizace a průběh tradičního požárnického bálu v jedné podkrkonošské obci. Nezapomenutelné scény filmu jako ta s tombolou kdy z ní zmizí hodnotné ceny ještě před slosováním, nebo ta s požárnickým kladívkem kdy si pro něj má přijít bejvalý dlouhodobý člen požárníků ale už v důchodu a kdy má převzít kufřík s cenou od svých členů-kamarádů požárníků kteří si myslí že tam je ale děda po otevření zjistí že tam kladívko není a všechno přijme tak jako když tam je ale co je hlavní nedá to na sobě vůbec znát a zachová se tak velmi profesionálně. A poslední která se mi ještě vybavuje je ta z tou volbou místní královny krásy. Hlášky jako: Jak to těm lidem vysvětlíme, měli si nakrást také, ty si jak Ježíš Kristus, zase jáá, zase jáá, z toho vycházejme! z toho vycházejme! téměř už zlidověli. Šebánek a Vostrčil jsou vynikající a nezapomenutelní a nesmím zapomenout i na ty všechny neherce které Forman tak rád do svých filmů obsazoval a kteří se tam leckdy tak skvěle a navzájem doplňovali a výrazně se tak přičinily o to že děj filmu byl kolikrát rázem bohatší, barvitější a hlavně originálnější. Vždyť i Šebánek byl původním povoláním autojeřábník potom v invalidním důchodu a až posléze kdy ho objevil Forman herec. Nemůžu jinak než 5*. ()
Galéria (21)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zaujímavosti (42)
- Napriek mnohým tvrdeniam, že film v Československu v tej dobe komunistický režim hneď zakázal, nebolo tomu zo začiatku úplne tak. V kinách ho videlo viac ako 750 000 divákov a v roku 1969 sa vysielal v štátom kontrolovanej televízii a v roku 1970 mal premiéru v komunistickom Poľsku a NDR. (Raccoon.city)
- Režisér Bohdan Sláma ve své knize "Povolání režisér" k tomuto filmu Miloši Formanovi řekl: "Asi před pěti lety jsem viděl znovu v televizi Hoří, má panenko, a najednou jsem si uvědomil, že jej vidím úplně jinak, než kdysi poprvé v kině. Tehdy se mi zdál naprosto realistický, připadal mi téměř jako dokument, protože jsem nebyl schopen číst a odhalit vypiplanou stavbu všech těch anekdot. Říkal jsem si, že je to prostý, div ne dokumentární záznam reality. S časovým odstupem mě až zarazilo, co mi to připomíná. Došlo mi, že Hoří, má panenko není až tak úplně autentický film. Samozřejmě jsou tam autentičtí herci, je tam autentické prostředí, je to autentické, pokud jde o přístup k lidem, ale že mi v podstatě vlastně připomíná komedie od Voskovce a Wericha, které dělali s Macem Fričem ještě před válkou. Vlastně jsem konečně prohlédl jeho nadsázku. Myslím, že reakce, které tenkrát v soudruzích vzbudil, byly vyvolané tím, že se na to dívali dětskýma očima, neprohlédli tu nadsázku." (NIRO)
- Film byl spolu s tituly Všichni dobří rodáci (1968) a O slavnosti a hostech (1966) jedním ze tří československých titulů zařazených do oficiální soutěže festivalu v Cannes v roce 1968. Jednalo se o historicky nejsilnější zastoupení československé kinematografie na tomto festivalu. Konání celé akce však nakonec zabránily studentské bouře a květnová stávka francouzských filmařů. (Kubrickon)
Reklama