Deuce Bigalow: Dobrý striptér

Párkrát jsem se zasmál, protože ta komedie je fajn, není nudná, není krátká, pořád se tam něco děje a to co se děje je úsměvné. Filmy o loserovi co jde na vrchol prostě nemůžou nikdy zklamat a v takovémhle podání mě to vyloženě přijemně překvapilo a pobavilo (třeba táta - hajzlbába mi slušně prodloužil život). Jen tam nemusely být ty trapácký motivy z Matrixu. To už vážně není vtipné, ani když ten film vyšel ve stejný rok. Mělo to zůstat samo sebou. Takže ta čtvrtá hvězdička je s hodně odřenýma ušima. (19.09.2008)

Většinou mi humor Roba Schneidera moc neříká (i když je lepší než třeba Sandlerův), ale v tomto případě si nemůžu pomoct a ani na asi padesáté shlédnutí se prostě nepřestávám smát. Film je chytře vymyšlený, má celkem originální zápletku a dobrou hudbu. Navíc zde hraje krále gigolů Oded Fehr, což zároveň představuje jeho nejvíce sexy roli :-)! (11.06.2012)

Že Rob Schneider točí ujetý filmy, na to už jsem si zvykl. Že to ale bude takhle špatný, to jsem nečekal. Vtipy, kterým se nedá zasmát, jeho dementní chování snad v každé situaci, úplně nesmyslná zápletka a najednou je to jako celek silně pod průměrem. Jestli se tomuhle v USA smějí, tak prosím, ale řekl bych, že u nás jsme na vyšší úrovni. (22.08.2009)

Deuce je tak trochu smolař. Z práce ho vyhodili. Pak se zdálo, že mu štěstí přišlo vstříc, když ho zaměstnal gigolo Antonio. Ten musí odjet na pár týdnu. Deuce se mu má postarat o dům a o akvárium. Začne si užívat, ale svou nešikovností obrovské akvárium rozbije a má pouze tři týdny, aby dokázal sehnat 6000 dolarů a nahradit Antoniovi škodu. Antonio se samozřejmě nesmí nic dozvědět. Rozhodne se dělat mužskou šlapku. Jeho zákaznice jsou poněkud šokující, ale Deuce je charakter nebo ho spíše lákají rychle vydělané peníze. Z toho vyplývají všechny jeho problémy, do kterých se dostane. Bavila jsem se od začátku do konce. Rob Schneider byl skvělý a takové šílené role mu krásně sedí. (27.10.2008)

Ano, člověk má sto chutí narvat Schneiderovi na hlavu kýbl plný nitěnek a hodit ho připoutaného k traverze do obřího akvária, aby se otestovalo, jestli má žábry. Jistě, člověk má tendence u jeho kreací hodinu a půl opakovaně vykřikovat: „Nasrat!“, aniž by trpěl symptomy Touretteova syndromu. Tahle nutkání lze pochopit, ale když 40:40 Bigalowa opatrně uchopíte do gumových rukavic, objevíte u něj něco jako humánní podtext a za to mu dávám jednu beznohou hvězdu navrch. (25.12.2014)