Vinou lásky

Izumi je ženou a zároveň manželkou v domácnosti úspešného spisovateľa. Jej druh je veľmi svojská osobnosť. Nemilujú sa, ba dokonca ho nevidí ani nahého. V prekrásnom modernom dome kde spolu žijú pôsobí skôr ako slúžka. Perie, upratuje, všetko musí mať svoje miesto. Po celý čas nikam nechodí. Jedného dňa od svojho manžela dostane zvolenie nájsť si prácu aby sa nenudila. Počas brigády v malých potravin spoznáva manažérku modelingovej agentúry. Izumi dostáva šancu o akej vždy snívala. Je ale všetko tak ako sa na prvý pohľad zdá? Nakoľko nová práca zmení jej charakter? Tak nejak som tomuto pokusu o prevrat osobnosti usporiadaných žien neprepadol. Dokonca mi to ani neprišlo ako horor. 120 minút pozorovania "jebačky" rôznych fuchtiel síce potešilo, ale že by som z tohto filmu dostal čo som chcel a očakával, to ťažko. Každopádne, originalita príbehu či spôsob jeho rozuzľovania sa režisérovi uprieť nedá. No nato som si už od krajiny polmesiaca zvykol - 60%. (09.10.2013)

Musím se ač nerad přiznat, že tentokráte jsem Siona skutečně příliš nepochopil. Podle mne se film dá brát asi z více hledisek, význam je trochu zahalen a přesahuje jej forma, která je maximálně "sexuální a erotická". Chvílemi jsem měl trochu i pocit, že se koukám na nějaký tradiční japonský "pinku-exploiter" a že ve filmu je až nadmíru "přesexováno" ... Navzdory těmto výhradám jsem se žádného zklamání nedočkal. Sion Sono je stále v absolutní formě a předkládá nám totální osobnostní rozpad jedné uťáplé 30ti leté ženušky na pozadí nuceného sexu, prostituce, hledání sebe sama až totálního úpadku a sebedestrukce. Příznivcům japonské kinematografie a režiséra rozhodně doporučuji a opět tleskám!!!! Super snímek!!! (25.12.2011)

Nejpřístupnější a nejvšestrannější Shion Sono. Motiv filmu je střídmější než v případě Suicide clubu nebo Studené ryby, ale budování atmosféry a postav jde Sonovi stále perfektně. Film k vínu na hezký zbytek večera to není, spíš destruktivní drama smíchané s pořádně naturalistickou kriminálkou. Ovšem ta typická žánrová koláž je tentokrát u Sona slabší než u předchozích snímků. (31.08.2012)

2 a pol hodinový Director's cut považujem za jedno z najdepresívnejších a najťaživejších audiovizuálnych diel, na ktoré som kedy narazil. Komplexná a rozprávačsky podnetná strhujúca špirála mučivého spoločenského bahna zaliata do žánrového rámca pinku eiga, exploatačných filmov, antických alegórií, Kafkovho Zámku a freudovskej pudovej obsesie. Z tejto temnej výpravy až na dno sa späť do reality šplhá len veľmi ťažko. Jeden z vrcholov režisérovej tvorby. (07.12.2015)

Dvě uřvané děvky, každá jinak a obě úplně stejně iritující. Dojem mi spravila až klidná a vyrovnaná matka Mitsuko. Na rozdíl od ostatních Sonových filmů tenhle postrádá něco, co člověka přimrazí k židli a nenechá v klidu od začátku do konce. Náboj v sobě nemá ani nechutná růžová barva, ani nechutné tělesné ostatky. Nechutně jsem se u toho nudila. (22.02.2013)