Generation P

Režisér videoklipů Victor Ginzburg natočil svůj celovečerní videoklip. Vytvořil filmovou ilustraci věrnou knižní předloze, s atraktivními ale bezobsažnými obrazy. Režisérova invence se projevuje v krátkých fragmentech, které stejně jako videoklip udrží pozornost jen po dobu několik sekund. Navzdory inteligentní předloze velmi povrchní snímek. (05.07.2011)

Generace P je nezfilmovatelna predloha, ale tvurci se snazili a nastesti nenatocili jen pozersky "cool filmecek". Nektere pasaze velmi kopiruji knihu (voiceover a k nemu nejake ty obrazky), reziserova invence je tezce ve vleku napaditosti Pelevinovy (vse zajimave bylo uz v knize), genialni pasaz s duchem Che Guevary diktujicim ze zahrobi esej o reklame by bylo lepsi vynechat nez ji zkouset takto zmrzacenou prekoktat, ale celkove to dopadlo nadprumerne. A tedy mozna by nebylo od veci zminit, ze Tatarskij je v predloze neuspesny basnik, to jeho prerodu v copywritera dava srozumitelnejsi kontext. (12.07.2011)

Samozřejmě - není to ten nejlepší film. Ani nevím proč se mi tak líbí. Asi proto, že zachycuje devadesátky, dobu, která se už nikdy nebude opakovat a která byla jako "klondike", zlatá horečka. Představuju si, že právě takhle by mohl někdo adaptovat Sestru od Topola. Líbí se mi ten mix nadsázky, reklamkářského samožerství a mezopotámské mytologie. Plus krásná ukázka ruské mentality. "Byl jsi někdy na západě? Ne? To je dobře, protože tam nás ani nepovažují za lidi. Jsme pro ně jen hovna a zvířata". (30.07.2014)

No uf, já už se začínal bát, že z toho bude jen další feťácká komedie, ve které se veškerá kritika společnosti upozadí natolik, až se v tom všem utopí, ale i přes tu fůru bizarních scén celý ten příběh naštěstí dal smysl a veškerá kritika konzumnosti a ovlivňování lidí skrze reklamy tu naštěstí stále funguje. Jak těch prvních 10 minut začne poměrně nevinně, tak chvíli poté objeví ústřední postava halucinogenní houbičky a drogy obecně a už to celé jede ve spoustě naprosto šílených scén. Šílených scén, které sem tam občas vtipné skutečně jsou (a třeba ze scény vyvolávání Dostojevského jsem málem dostal záchvat smíchu) a i dostatek těch satirických se najde, ale z většiny z nich jsem měl úplně stejný pocit - a to ten, že to sice je dost divné, ale že by to jen díky tomu dokázalo vytvořit silnější atmosféru nebo obhájit dvouhodinovou stopáž, to v žádném případě. Nebráním se možnosti, že mi něco uniklo a že to tím pádem může být hlubší než se zdá - o Ištar vím jen to, že to je nějaký bohyně a víc nic, takže ty odkazy na ni možná v celku nemůžu úplně posoudit, ale vzhledem k tomu, jak vypadá vše ostatní, mám opravdu pocit, že to celé je vlastně jednoduché a ty halucinogenní scény jsou tam hlavně proto, že režisér u natáčení asi fetoval a prostě to celé chtěl podat jako dost podobný zážitek. Tak jako tak, na víc jak tři hvězdy to stejně nevidím, jelikož to ve mě nic moc silnějšího nezanechalo, kvůli tomu, jak moc se to utápí v samoúčelnosti. Ale potěšilo mě, jak to hezky ryje do všech stran, to cením vždycky. 3* (19.12.2022)

Dokud začátek vypadal jako jistá obdoba ruských Básníků, rozčarovaných novou dobou a nucených se přizpůsobit, docela mne film bavil - ano, nelze přehlédnout všechny ty odkazy, skutečnost, že politika je jen kulisou v televizi na pozadí, protože realita je jiná apod. Jenže pak se objeví zcela nečekaně Babylón, halucinogenní látky, a najednou je z toho vlastně obyčejný příběh o vzestupu a pádu reklamního textaře, jen tak nějak okořeněný trochou mystična a halucinací. Slušná kamera i herci, ale přišlo mi v určité fázi, že film nejenom že klouže po povrchu (podobně jako když u nás mapují současnost čeští filmaři s Hřebejkem v čele), ale dokonce zbytečně některé věci přehání (taky jsem v reklamce dělal, a zas ne všichni jsou tam magoři). Atmosféru má film dobrou, ale prostě na tu dlouhou stopáž neudržel mou pozornost a zájem. (11.11.2016)