Tenkrát v Anatolii
Bir Zamanlar Anadolu'da
Once Upon a Time in Anatolia
Once Upon a Time in Anatolia
Réžia:
Nuri Bilge CeylanKamera:
Gökhan TiryakiHrajú:
Muhammet Uzuner, Yılmaz Erdoğan, Taner Birsel, Ahmet Mümtaz Taylan, Fırat Tanış, Nihan Okutucu, Cansu Demirci, Murat Kiliç, Emre Şen, Kubilay Tuncer (viac)Obsahy(1)
Nejvýznamnější současný turecký režisér se letos v květnu vrátil do Cannes, aby v tamní soutěži představil svůj nový snímek, netrpělivě očekávaný zejména odbornou veřejností. V extenzivním prologu „metafyzického road movie“ představuje Ceylan skupinu mužů, kteří během tmavé a větrné noci hledají podél opuštěných horských silnic jižní Anatolie zakopanou mrtvolu. Prokurátor Nusret, policejní komisař Naci a dr. Cemal s sebou vlečou Kenana a jeho komplice, kteří snad cestu k ukrytému tělu znají. I ve svém šestém filmu Ceylan potvrzuje, že rozhodně nemá v úmyslu podlézat divákovi, pokud jde o usnadnění vnímání filmového času či řetězení událostí. V neobvyklém krimi, jehož uhrančivá obrazová složka, stejně jako v předchozích Ceylanových fimech, prozrazuje vášeň tureckého tvůrce pro fotografii, provokuje pozornost vnímavého diváka řada zdánlivě bezvýznamných detailů vrhajících tlumené světlo na samotný zločin a motivy, jež vedly k jeho spáchání. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (65)
Opravdu nevšední kriminální road movie o svérázu tureckého policejního vyšetřování a v druhém plánu o nesnesitelně těžkém údělu bytí intelektuála v takovýchto podmínkách. Velmi civilní, hyperrealistický, existenciálně laděný exkurz do turecké mentality a všednodennosti místa, kde ještě čas plyne jinak. Film bez hlavního hrdiny, což modifikuje koncept vyprávění, tvůrci tak záměrně řetězí řadu mikropříběhů, které postupně ozřejmují charaktery a minulost jednotlivých postav, tak trochu coby obdoba literární umělecké metody ,,románu-řeky" tu scénáristé tvoří jakýsi ,,film-řeku", film původně s úzkým (kriminálním) základem (rutinní vyšetřování jednoho násilného činu), který se postupně rozšiřuje a nabírá příběhy postav (v analogii jako když teče řeka). Leitmotivem je pak vyhoření, logické u povolání přicházejících běžně do styku s násilnou a zlou podstatou člověka. Od momentu objevení těla snímek dostává na působivosti a celkem graduje, řada situací pak paradoxně díky své absurditě (odvoz těla z místa, kde bylo pohřbeno, je maximální kafkárna, která dobře demonstruje rozdíl mezi Západem a Východem). Opravdu silný film, který ovšem měl být o půl hodiny kratší... ()
Cinema Mundi 2012. Nuri Bilge Ceylan si svůj šestý celovečerní film náležitě vychutnává. Tento oceňovaný režisér by si nás nedovolil degradovat na pouhého diváka, místo toho zve, abychom se do případu přímo zapojili. Tenkrát v Anatolii to byly nejkratší dvě a půl filmové hodiny, pomník a medaily za kameru, příjemné koukání. Více tady. ()
Drama, které má svůj vlastní čas i optiku a zatímco odposloucháváme bezvýznamné dialogy o jogurtech, rdousí nás tureckým medem. Mnoho nezapomenutelných a o současném Turecku vypovídajících scén (pasáž ve starostově domě je geniální, stejně jako celé ohledávání a odvoz mrtvoly), krásné záběry na přírodu a kutálející se jablka, uvěřitelné postavy s ještě uvěřitelnějšími břemeny a krutý závěr v márnici. Takových filmů moc není. ()
Klenot tureckého filmu (ktorý v posledných rokoch príjemne prekvapuje) s potenciálom a atribútmi byť aj klenotom toho svetového, ktorému sa tiež zároveň podarilo dostať sa pred zrak divákov aj mimo ohrádku artového fanúšika (takmer 50k hodnotení na IMDb je slušné číslo). Odporcovia slow cinema a pomalého rozprávania buď preskočiť, alebo sa poriadne obrniť, pretože toto je takmer trojhodinová zmes dlhých statických záberov a nikdy nekončiacich dialógov. Nejedná sa o extrém razenia Béla Tarr, no "úvodných" 55 minút mohlo byť seriózne nahradených dvoma-troma päťminútovými scénami. Film okrem hlavnej dejovej linky chce riešiť aj iné, prevažne sociálne témy, zobraziť život v odľahlých oblastiach Turecka, a ten vytvára prostredníctvom konverzácií v autách, počas večerí, na planinách, v sadoch s jablkovými stromami. V závere sa tempo začína pomaly zrýchľovať, zároveň aj kadencia dialógov a ich varieta, škoda len, že až s príchodom druhej hodiny. Zdĺhavá spokojnosť, no spokojnosť. Dám určite opäť znova... (17.4.2021) (24.7.2022) ()
První dojem byl silný, krásné statické záběry na ponurou krajinu a v pozadí se odkrývá rutinní vyšetřování a jeho aktéři, kteří prožívají běžné problémy v turecké společnosti. Vizuál je skutečně působivý (kvůli té noční scéně na prašné silnici si film možná pustím časem znovu), ale obsahově mě film nedokázal pohltit, a to jsem se opravdu snažil přijmout režisérův rukopis a dost pomalé tempo filmu. Možná budu po druhé projekci časem moudřejší. Nutno podotknout, že to byl asi můj úplně první turecký film (určitě jeden z prvních). P.S.: Rád bych také zmínil úžasnou práci se zvukem (bouřka, pitva). ()
Galéria (33)
Fotka © Kinostar
Zaujímavosti (5)
- Film je založený na skutočných udalostiach. (Real Tom Hardy)
- Rovnako ako dej filmu, aj jeho natáčanie prebiehalo v Turecku, predovšetkým v meste Keskin, ktoré je podľa slov režiséra veľmi podobné mentalitou a hierarchiou tomu, v akom vyrastal. (Real Tom Hardy)
- Scéna padajúceho a kotúľajúceho sa jablka nebola v scenári a stala sa náhodou. Podobná scéna bola aj v iránskom filme Vítr nás odvane (1999). (Real Tom Hardy)
Reklama