Réžia:
Július PántikKamera:
Marián MinárikHrajú:
Božidara Turzonovová, Michal Dočolomanský, Štefan Kvietik, Vlado Durdík st., Viera Strnisková, Vilma Jamnická, Jozef KronerObsahy(1)
Televízna inscenácia hry o osudoch mladej učiteľky na dedine. (Československá televize)
Recenzie (2)
Očakávanie jedného nezaujímavého školenia o hrozbe atómových zbraní s pár znudenými účastníkmi prináša množstvo zaujímavých myšlienok. Niekedy až takých zaujímavých a skrytých do podobenstiev, že film vo svojom čase určite bol ukrytý do trezora. –––– A kým má človek otvorené oči, líšky a vlci musia spať. –––– Hlupáci, čudujte sa! ––––Nie je účelom náboženstva, aby dávalo istotu, ale aby dávalo nádej. ()
Tenhle neprávem zapomenutý (možná díky pobytu v trezoru) režisérský debut Júliuse Pántika byla zpočátku spíše klasická divadelní konverzačka, tak trochu naladěná ve stylu československé nové vlny. Lehké narážky, moudra faráře Kronera, ale i doktorky Strniskové, se kterou vede filosofické disputace, které jsou místy opravdu dobré. (Zlo a človek jedno je.) Na to kontra Strmisková: Prečo ich klametě? Prečo ich AJ VY klametě? Atakdále... Ty jejich rozhovory nebyly od věci. Hlavně proto, že náklonost autorů se nepřechýlila na žádnou stranu, přestože to v té době asi šlo do módy. Jen tedy s jednou poznámkou. Nemělo by se zapomínat, že paní doktor měla v hlavě spoustu jiných věcí, bo mezitím ještě pracovala a neměla tím pádem tolik času spřádat bonmoty jako kněz, který nedělal celý život nic jiného. Závěr nepostrádal překvapení. Zmrdi forever! ()