Nenávisť

„Nenávisť”plodí ďalšiu nenávisť, a tak sú už minimálne hneď tri ? Vznikla na základe toho, že inšpektor miestneho komisárstva sa trochu neovládol pri svojej bežnej rutine, keď kontroloval mladého chalana Abdela Ichahu, "nechtiac" ho následne vážne postrelil, teraz v kritickom stave leží v špitáli Saint-Georges, a tak na predmestí des Muquets dochádza medzitým k demonštráciam, ktoré v noci poriadne nabrali na sile, kedy ťažkoodenci doslova vzdorovali proti nasrdeným demonštrantom, medzi ktorými bol aj Vinz, čo našiel .44 Magnum revolver, a teraz už iba čaká na to, ako sa vlastne vykryštalizuje Abdelov zdravotný stav ? Ak by náhodou podľahol svojim zraneniam, tak by došlo ku pomste zo strany Vinza. Čiže, zatiaľ, počas dlhého dňa, si kráti svoje chvíle spolu s kamarátmi - Hubertom a Saïdom, a to v rôznych pohybových aktivitách, počas ktorých robia okolo seba samý hurhaj, skrátka, správajú sa, ako nejakí pubertiaci, ktorí už fakt nevedia, čo so sebou... / Ani odkaz na Taxikára, kedy predstaviteľ Vinza, Vincent Cassel, napodobňuje pred zrkadlom legendárneho Travisa Bicklea, nezmiernil môj rozpačitý dojem z Kassovitzovho čiernobieleho filmu ! Na jednej strane majú postavy skutočné krstné mená, čím sa automaticky stávajú - autentickejšími, no zase som sa s nimi väčšinou strašne nudil, chýbalo mi väčšie napätie, že ak by »martýr« nedajbože skonal oveľa skôr, tak by sa bolo na čo pozerať, takto sa iba vkuse niekde tackali, ako pripití, nakoľko bol Vinz extrémne výbušnej povahy, čiže tým pádom som si istý, že by vyburcoval aj tých dvoch kamošov ! Síce, a k tomu i príde, ale už je v podstate neskoro na nejaké radikálne činy. Nejedná sa o nadpriemerný, ba ani priemerný film, ešte čosi pod tým ! (29.04.2020)

Od prvej do poslednej minúty sledovania Kassovitzovho filmu máte dojem, že sledujete dokument z nie príliš vzdialenej doby. Svoju úlohu v ňom zohral aj použitý čiernobiely materiál, ale rozhodujúce bolo, že traja herci s dominujúcim Vincentom Casselom, pochopili a zvládli zámer scenáristu, režiséra a strihača v jednej osobe. Prekvapilo ma, že nie je dôležité, či ide o mladíkov z multietnickej Parížskej štvrte, z favely v Riu alebo cigánskej osady na Východnom Slovensku. Stále sú to rovnaké záujmy a slovník, rovnaké pohyby a gestá a najmä prebytok nenávisti, ktorá hľadá objekt svojho uplatnenia. Ale tiež na druhej strane rovnako bezmocní občania a bezradná polícia. A rakovina násilia sa šíri za nezúčastnených pohľadov mocných, ktorí jej nádor neodstránili v čase, keď bola ešte nádej na vyliečenie. Ani môj odpor k indivíduám zobrazeným vo filme mi nezabránil dať tomuto podnetnému dielku štyri hviezdičky. (27.12.2011)

Známý francouzský herec Mathieu Kassovitz v Nenávisti dokazuje, že nejen herecký talent je mu vlastní, že je navíc i skvělým režisérem, ovšem zároveň i angažovaným umělcem, který dovede až neuvěřitelně přesně pojmenovat bolestná místa současné západní civilizace. Snímek o společnosti, kterou spaluje nenávist a která je ztracena v jejím začarovaném kruhu. Už sám koncept kvazidokumentární formy, k níž se váže černobíle laděný obraz, rámec vyprávění vsazený do jednoho dne, který je doplňován předěly - mezititulky v podobě časových údajů, maximálně autentický herecký projev a vulgární mluva a v řeči postav použitý argot a slang, explicitní důraz na míru násilí, nedějovost a paradoxní mimočasovost či spíše bezčasí snímku, které vytváří absurdní kombinaci s použitými časovými údaji v předělech, neboť ty vlastně ve vztahu k ději nemají žádný význam a slouží jen jako zdůraznění vším prostupující životní náplně hlavních hrdinů - totiž nudy. Vůbec nejvíce autentický je fakt, že v denním cyklu sociálně vyloučených hrdinů zcela chybí sada běžných denních rituálů, vyjma ranní hygieny tak úplně schází v integritě hrdiny složka superega - s většinovou společností ho vlastně nespojuje téměř nic... Skvostná je použitá hudba, která mnohdy dokresluje zobrazované scény lépe než tisíc slov (především pak live set "Nique la Police" od DJ Cut Killera). Prostředí sociálně vyloučené lokality má z pohledu nefrancouzského diváka zjevně univerzální rozměr, neboť některé aspekty lze vidět i v našich romských ghettech - život bez budoucnosti, absence vzdělání, drogy, hip-hop coby výraz odporu k systému a abnormálně zdatní breakující adolescenti točící se na hlavách, liší se jen počty ilegálně držených zbraní, počty zraněných i mrtvých a zatím ještě i míra nenávisti... Brilantní film. (22.06.2011)

Natočeno to není zle, konec je působivý...jenže. Já zkrátka tyhle historky ze života mentálních potratů a lidských omylů prostě nemusím a otravují mě. Nepřizpůsobivý lidský odpad se během pár hodin toulá hnusnou Paříží, žvaní nesmysly plné vulgarit, chová se agresivně, krade na co přijde, rozbíjí, ničí a já jako divák k nim mám silný odpor. Podobný film si opravdu nedokážu užít a Cassel se celej film tváří jak píčus. Opravdu nevím, co mě na téhle nudě bez nosného děje mělo bavit. Asi Asterix? Za mě fakt ne... 2* (30.08.2014)

Nechci režiséra a scénáristu v jedný osobě obviňovat z nějakýho plagiátorství, ale přišlo mi, že je to tak trochu okopírovanej film Jednej správně (1989). Ale Spike Lee ten svůj film pojal hodně nevážně, s určitou nadsázkou a měl jsem z toho dojem, že to je spíš černá (černošská) komedie. Tohle je daleko vážnější, syrovější a takový opravdovější. Hercům jsem jejich role věřil. Zejména Vincent Cassel je dokonalej. Ve druhý polovině to trochu sklouzává k poflakování od ničeho k ničemu a přibejvaj i humorný situace (třeba historka, kterou vypráví stařík na záchodě nebo pokus o krádež auta), což mi tam moc nesedělo, ale ta úplně poslední scéna celej film hodně pozvedla. Jenom jsem jaksi nepochopil, kam se vypařili ty dva ostatní policajti. Z auta vylezou tři a najednou je tam jenom jeden. (03.07.2023)