Nenávisť

Až tak drsní mi tí parížski výrastkovia neprišli. Skôr len nahnevani, zmetení a hlavne ukecaní. V hociktorom americkom gette by boli zjedení behom pár minút (viď Boys n the Hood, Juice, Trespass) Na 4 to len tak tak vytiahol vycibrený vizuál. Scéna pred zrkadlom je skvelá. Keď som zistl ako ju točili, musel som sa smiať, že ma to nenapadlo samého. V jednoduchosti je krása. Kassovitz si získal moju pozornosť. Som zvedavý na Purpurové Rieky. (16.02.2014)

" Vincek " už v roce 1995 dokázal, že roste v jednoho nejzajímavějších herců součastnosti. Sice není tenhle film taková pecka, jako jeho předešlý Náš den přijde, nicméně tohle vše na čtyři hvězdy bohatě stačí. Bloumání tří mladíků, jako by bez cíle je natočeno hodně reálně, dynamicky, ale i beztarostně, jako by se jim snad ani nemohlo nic stát. A ve srovnání s tím, co se děje, nebo dělo dnes, či včera všude v Evropě působí snímek hodně nadčasově. Soužití, mnohdy odlišných kultur, to rozhodně není a asi určitě do budoucna ani nebude jednoduchá věc, což Mathieu dokázal vystihnout s několikaletým předstihem. Možná mu to někdo našeptal, nebo má doma chlapec věšteckou kouli, každopádně klobouk dolů. (22.01.2015)

Kdyby bylo Haine natočeno po roce 2002, označil bych to za francouzský klon brilantního Města bohů. Jenomže Haine je o celých sedm let starší a tudíž je to originální film o drsném životě na pařížském předměstí. V průběhu filmu jsem měl dost smíšené pocity. Perfektní začátek, pak je to nuda až do scén s Asterixem, pak zase nuda, pak galerie, pak zas nuda, pak geniální závěr. Mrazivé, syrové a depresivní scény se prolínají s nudnými a prázdnými. Jenomže přesně takový je život lidí, o kterých mluví - chvílemi drsný, chvílemi prázdný a bezcílný. Pokud jde o technickou stránku - jednoduchá, černobílá kamera, chladný dokumentární styl, hiphopová hudba, která se k filmu hodí (jakkoliv hiphop nesnáším), celkem slušné herecké výkony (François Levantal ve vedlejší roli Asterixe, Vincent Cassel), scénář chvílemi skvělý, chvílemi zdlouhavý. Asi se budu muset víc zaměřit na moderní francouzskou kinematografii. (12.06.2009)

. „Nezáleží jak padáš. Ale jak dopadneš!“ Parta tří kámošů, která se celý den zinká od ničeho k ničemu a spojuje je jenom nenávist. Nenávidí všechno kolem sebe, protože ..vlastně proč? Prostě proto!!! Černobíle natočeno jako dokument, který si letos (2005) Francie „užívala“ v mnohonásobně děsivější realitě než nabízí film. . „Je to o společnosti, která padá...Na cestě dolů si neustále říká aby se ujistila: "Zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."Není důležité jak padáš. Ale jak dopadneš!“ (15.12.2005)

Tyto typy filmů já teda můžu. Královsky jsem se bavila nad touto jednodenní ukázkou života tří pařížských výrostků. Je to natočené s krásnou lehkostí a žádným stresem. Černobílá dodává filmu takovou tu ponurou, nanicovatou atmosféru a za to dávám taky palec nahoru. I přesto, že tento snímek producenti pojali jako drama, ve mně spíš zanechal pozitivní pocity. Spoustě diváků se nezamlouvá jistý, poněkud prázdný scénář, téměř žádné napětí ani děj. Já se ovšem takovým snímkům jednou za čas nebráním. Nenávist je velice dobrá večerní relaxačka, obzvlášť když vám tam neustále poskakuje Vincent Cassel. Za mě velká spokojenost. (11.10.2013)