Nenávisť

Ach ta první polovina. Dokud tři hlavní postavy nepostavil scénárista na toaletu, tak jsem usínal a umíral. Ale pak to přišlo. Z nuly na sto během jedné scény. Chtěl bych o tomto filmu mluvit a přemýšlet. Což je jenom dobře, ale chci zapomenou celou dlouhou úvodní polovinu a jen tak levně ji La Haine neodpustím. (28.01.2012)

„Tento film je věnován přátelům a rodinám, kteří zemřeli když byl natáčen.“ Tři mladiství delikventi, kteří pociťují nenávist vůči všemu, včetně slova láska, jehož pravý význam nikdy nepoznali, bezcílně bloumají Paříži a čekají co se stane. A my s nimi. Vteřiny je míjejí bez zájmu, z vteřin se stávají minuty, minuty se přelévají v hodiny. Vincent, Sayid a Hubert sem tam potkají nějakého poldu, kterého pošlou do hajzlu, nějakého skina, kterému pohrozí smrtí, kámoše, na kterého budou mířit nalezeným revolverem. Během jednoho dne potkají strakatou krávu i pidimužíka se zvláštní historkou o Bohu a sraní. Ač černobílá, využívá Nenávist přehršle moderních vizuálních postupů, famózně je zde například využito vertigo, oko labužníka potěší i mnohé záběry skrze díru nějaké mříže (Hitchcockův duch je všude). Objekty zájmu Nenávisti jsou „budoucnost národa“, parta ukřivděných zoufalců. Že nenávist plodí jenom další nenávist je stará známá pravda, ale jen málo filmů dokázalo tuto myšlenku podat tak komplexně a tak působivě. Po celý film se nic moc neděje, nic nenarušuje přirozený průběh věcí, teprve ve finále si uvědomíte, kolik se toho za celý film vlastně událo. Vzhledem k množství symbolů a maximální obrazové preciznosti bych se nebál mluvit o „Mechanickém pomeranči současnosti“, ač natočená před jedenácti lety, zvlášť zásluhou loňských (2005) pařížských výtržností, je Nenávist bolestně aktuální a obávám se, že bude rok od roku víc. Mathieu Kassovitz naplno předvedl, jaký talent v něm vězí, o to víc zamrzí, jak marnotratně jej rozmělňuje v neambiciózních projektech typu Gotiky. Společně se Zvráceným Gaspara Noého považuji Nenávist za nejpozoruhodnějšího zástupce francouzské kinematografie posledních let – jsou to filmy, které se nebojí být nekonvenční, jsou to filmy, které dokázaly opatrně vybalancovat formu a obsah do téměř stabilní polohy. Nebýt občasných odchylek od rovnovážného stavu, ani v jednom případě bych s pěti hvězdičkami příliš neotálel. Na závěr si dovolím interpretovat po svém jedno moudro z filmu: „Když nebudete srát s ostatníma, ujede vám vlak“. 85% Zajímavé komentáře: Faye, dANo (16.12.2006)

Vydarený obraz parížskych predmestí, odohrávajúci sa v priebehu jedného dňa. Traja mladí kamoši, snažiaci sa vymaniť z neutešeného prostredia. Každý inak. Jeden to skúša cez šport, druhý cez akt pomsty na nenávidenej polícii a tretí sa snaží len zaradiť. Štandardní mladí, snažiaci sa prebiť životom v prostredí, v ktorom sa narodili a vyrastajú. Niečo zmeniť. No osud karty zamieša inak. Pretože násilných akcií pribúda. Polícia je stále násilnejšia a šikanóznejšia. Ulicami sa premávajú neonacistické úderky. Mladým Arabom, černochom i sociálne slabým Francúzom dochádza trpezlivosť. Narodili sa v krajine prosperity a ONI si ju nedokážu a nemôžu plnohodnotne užiť. Stále sú okolím i štátnou mocou považovaní len za trpených potomkov gastarbeiterov. Polícia často jedná z pozície predpokladanej automatickej viny len v dôsledku výzoru, mladí hľadajú až príliš často únik v užívaní chemických drôg, agresívne reakcie sa šíria od jedných k druhým ako infekčná nákaza. 20 rokov od nakrútenia sa veľa nezmenilo. (27.04.2015)

Sila tohto filmu je v tom, že veci, ktoré popisuje a kritizuje sa pravidelne v Paríži vyskytujú a heslo "so far, so good..." vyvoláva zimomriavky hlavne pri pomyslení na to, čo sa v Paríži dialo nedávno (nepokoje v novembri 2005, či v novembri 2007). Sám som zvedavý, ako to vlastne dopadne, lebo nemám pocit, že sa tam niečo vyriešilo... Zaujímavosti: V jednej scéne sa Hubert rozpráva s Julie Mauduech a ona sa ho spýta, "či sa už niekde nevideli...", čo je pravdepodobný odkaz na film Métisse, kde obaja spolu hrali. ## Keď sa traja hrdinovia snažia "dozvoniť" Astérixovi, tak na jednom zo zvončekov je meno Cassell. ## V niektorých anglických jazykových mutáciách filmu bolo meno Astérix pozmenené na Snoopy, keďže popularita filmu zašla ďalej ako popularita komixov o Astérixovi. ## DJ, ktorý sa vo filme objaví v okne a remixuje skladbu "Nique la Police" od DJ CutKillera, je samotný DJ CutKiller. ## Režisér Matthieu Kassovitz so vo filme objaví ako postava mladého skinheada, ktorého Vinz, Hubert a Saïd zmlátia, ale Vinz ho nedokáže zastreliť. (08.07.2008)

Natočeno to není zle, konec je působivý...jenže. Já zkrátka tyhle historky ze života mentálních potratů a lidských omylů prostě nemusím a otravují mě. Nepřizpůsobivý lidský odpad se během pár hodin toulá hnusnou Paříží, žvaní nesmysly plné vulgarit, chová se agresivně, krade na co přijde, rozbíjí, ničí a já jako divák k nim mám silný odpor. Podobný film si opravdu nedokážu užít a Cassel se celej film tváří jak píčus. Opravdu nevím, co mě na téhle nudě bez nosného děje mělo bavit. Asi Asterix? Za mě fakt ne... 2* (30.08.2014)