Až vyjde mesiac

Andersonův skautský výprodej - chtěné, opsané z předchozích počinů, netypicky nedotažené (tolik nápadů prostě jen tak prošumí) a příběhově více než chudokrevné. Poezii prvních lásek a klukovského táboření beru, ale od Wese čekám víc než zábavnou prvoplánovost, která se hlavně v závěru mění v totální křeč. (07.07.2012)

Sam a Suzy přichází s pověstí majstrštyku, ale mě přesvědčují o tom, co jsem tušil už dávno. Když Anderson vypráví o vztazích v rodině, jsem podstatně spokojenější než když v příbězích z dospívání naplno spoléhá na nostalgii. Proto se u Rodinky, Života pod vodou nebo podceňovaného Darjeelingu nepřestávám usmívat a naopak u Měsíce, který si náladově párkrát podává ruku s Rushmorem, mi pár věcí vadí. Všechna obvyklá nesmělost a neuchopitelnost je pro mě najednou příliš chtěná a dialogy vždy o malý kousek přepálené, aby se Wesovy typické nálady daly snadněji rozeznat. Páprda Willis, puntičkář Norton i věčně vážná Kara Hayward sice fungují perfektně, ale ani oni mě nepřesvědčili o tom, že bych se na tenhle road trip vydal znovu. (16.10.2012)

Kdo by to byl řekl, že se jednou v jednom filmu sejdou drsní filmoví borci Derek Vinyard a John McClane, v rolích značně humorných postav, které lidem vykouzlí úsměv na tváři:) Edward Norton coby skautský vedoucí a Bruce Willis jako dobrácký místní polda, který snad ani nenosí zbraň:) Zbytek dokonalé herecké party tvoří esa Bill Murray, Frances McDormand, Tilda Swinton a Harvey Keitel. Dětští herci za svým dospěláckým doprovodem nikterak nezaostávají a jejich výkony jsou podpořeny stejnou kvalitou. Zejména herecky zcela nezkušená Kara Hayward je skvělá a já doufám, že na tuto zajímavou dívku v budoucnosti čekají skvělé role. Jared Gilman mi zde připomínal (že by to bylo těmi brýlemi a chytrostí?:) chlapeckou verzi Abigail Breslin v roli Olive z Little Miss Sunshine. Zaujala mě také krásná hudba Alexandra Desplata a kamera, u níž mi přišlo, že snad každý záběr byl jakoby dokonale upravený, souměrný a ve středu:) Wes Anderson je jeden z těch režisérů, kteří disponují svým specifickým rukopisem, který se Vám buď líbí, nebo ne. A mně se Moonrise Kingdom velmi líbilo. Jo, a ty originální náušnice z brouků, která na sobě Suzy měla, jsou vskutku velmi působivým nápadem:) (02.04.2013)

Bezprostředně se mne to dotklo spíš v hlavě, než v srdci. Uvidím, co si budu myslet, až se mi to rozleží. Ale co si budeme povídat, film, který se zastává dětí, co jsou divné, to přece nemůžu odsoudit. - Po opakované projekci dodávám, že jsem si uvědomila, že tohle je snad zatím jediný film, kde nejenže toleruji Edwarda Nortona, ale dokonce ho miluji! (18.01.2013)

PRO-BO-HA!!! Co zase všichni čicháte? Ať je to cokoliv, nepochybně to dýluje Gondry s Kaufmanem. A přitom jsem se tolik snažil! Fuckt! Nehrál jsem u toho Tetrisy, nepočítal hrboly v omítce, ani jednou jsem se nebyl vychcat a opravdu soustředěně jsem sledoval všechny ty vynikající herce, jak se potácejí od ničeho k ničemu v téhle téměř nesnesitelné sračce výstředního psychopata, jenž byl asi zamlada na skautském táboře vedeném sbormistrem Kulínským! A to nějaký ten šrám na duši určitě zanechá! Ano, i já se u toho smál, ale nebylo to tím vytříbeným syslem pro tumor, který se dá odhalit snad jen s kapesníkem napuštěným ředidlem. Bylo to proto, že asi ve čtyřicáté minutě mi přiletěla na obrazovku moucha a sedla trapně se pitvořícímu Wilišovi přímo na pleš! K po-pu-ká-ní! No, ještěže mi to všechno vynahradila ta téměř magická, tolik opěvovaná poetika a imaginace režiséra. Naposledy jsem takovéto čarokrásné pocity a plnění diváckých snů zažil, když jsem devadesát minut čuměl do ledničky a bez dechu sledoval, jak v ní mrzne hovězí. Akorát s tím alarmem na dveřích musím příště něco udělat, to pípání mi trochu kurvilo ten hluboký, artový zážitek! (10.10.2012)