Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Jan KlusákHrajú:
Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Josef Koudelka BergsteinObsahy(1)
V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (172)
Hra skvělá, mrzí mne natočení. Spoustu lidí, zde píše, že jde o nadprůměrnou zábavu, ale podprůměrného Cimrmana. Mně vadí mrtvé publikum. Doporučuji radši místo videa jít do divadla, případně koupit si LP hry, dá se sehnat všude. Nebo zapátrat po internetu, je tam záznam v obsazení Svěrák, Brukner, Smoljak, Vozáb, Unger a diváci jsou opravdu živý, celkově je to asi nejlepší verze. ()
Včera jsem na této hře byl Jevíčko v naživo a musím říci, že jak je možná slabší v TV, tak tady i přes účinkování pro mě ne zrovna oblíbeného Vojty Kotka, byl představení naprosto perfektní. Pro mě to byl druhý živák po Blanických rytířích a musím srovnat, že tato hra, především kvůli semináři, byla daleko lepší. Obsazení - Hraběta, Kotek mld, Kotek st. Svěrák, Weigel. ()
Ani repertoár Divadla Járy Cimrmana sa nezaobišiel bez slabších, menej nápaditých a najmä menej vtipných hier, medzi ktoré patrí i Vražda v salónním coupé. Aj v nej je možné nájsť pozoruhodné perličky, ale celok nezachránili. Seminár je už mierne nudiaci a u hry je pozitívne najmä to, že oproti filmovej verzii (Rozpuštěný a vypuštěný) je ju možné absolvovať bez negatívnych pocitov. ()
,,Únor: Odemkl dveře třídy tak, že nešly zamknout.“ Tato hra se mi líbí mnohem více, než film Rozpuštěný a vypuštěný. Asi to je jednak obsazením, a také tím, že hra je nabita více vtipnými místy. Herecky je to nádhera, jen Vondruška je opět o třídu níž, než všichni ostatní. No a nesmělý Hlaváček v podání Čepelky, to je prostě koncert. Úvodní seminář je takový klasický a vždy se u něj pěkně nasměju. ()
Snad všechno z plodného scénáristického pera dua Smoljak-Svěrák stalo se již, anebo se jenom stane, zlidověnou klasikou, která bude ještě velice dlouho, ne-li navždy (doufejme), parafrázovaná v slovním projevu nejedného fanouška DJC při pivku v hospodě, ale nejen tam.. Sám jsem, při svém vlastním výzkumu problematiky J.C. zjistil, že prakticky není životní situace, na kterou by nebylo možné aplikovat adekvátní výňatek z některého díla výšezmiňovaného tvůrčího dua parafrázující danou vzniklou situaci. Toto jenom dokazuje, že nejlepší hry píše sám život a že pánové Smoljak a Svěrák jsou jeho geniálními pozorovateli, kteří zvládají své životní zkušenosti bezbolestně, citlivo a s jakýmsi laskavým humorem přenést do svých krásných a vtipných her. Děkuji Vám, pánové.. Avšak bavíme li se o hodnocení jednotlivých snímků, kde ne každá hra splnila mé očekávání, tady dle mého názoru nesaháme k metám nejvyšším, jelikož osobně považuji hru Vražda v salonním coupé, bavíme li se pořád v rovině fenomenálního potenciálu autorů, za pouhý průměr v jejich kolekci her o proslulém českém Vídeňákovi.. ()
Reklama