Kazatel zla

Drsný finský thriller, který si bere vše dobré ze spousty známých drsných amerických thrillerů a převádí to do finských reálií. Policejní inspektor Timo je nešťastná troska (kvůli zavražděné dceři), která řeší nový případ - psychopata. Šedivý filtr kamery, atmosférická podívaná a dobří herci jsou hlavním důvodem k vidění, stejně jako ucházející scénář (i když se celý film krade na mysl myšlenka - "to už jsem někde viděl..."). 80 % (28.09.2011)

Nemám veľké skúsenosti s "Fínama", no keďže ostatné krajiny naokolo susediace takmer nikdy nesklamú, bola voľba tohto snímku takmer istotou. Typická chladnosť severu zachovaná, atmosféra pomerne slušná, len škoda, že ostalo viac menej pri krimi, než thrillero prvkoch. Mám rád, keď neviem čo od príbehu očakávať, no tu má divák v tomto smere skrátka smolu. Všetko je dané, všetko je jasné ... žiadne prekvapenie. (17.02.2017)

Po technické stránce je to povedený kousek, ale na můj příliš rozvleklý. Měl jsem až dojem, že režisér Saarela by v budování atmosféry a rozvíjení psychologie svých postav klidně pokračoval dál a dál nebýt někoho, kdo za ním přišel a nařídil "a tady už to konečně utni!". Z kněze, který se do té doby dal považovat za jakéhosi anděla pomsty a obránce obětí domácího násilí, se v mžiku stává někdo úplně jiný, jeho chladnokrevnost a dosavadní přesvědčení jsou tytam. Vždyť přece zbývá posledních pár minut a někdo musí být prohlášen za toho zlého. Tento obrat o sto osmdesát stupňů filmu podráží nohy, tím spíše, že se netýká jen kněze, ale i jeho protějšku, policisty, kterému smrt dcery pořádně otřásla žebříčkem hodnot a on začal pochybovat o tom, co je správné. Z psychicky narušeného poldy je najednou chrabrý hrdina, který pro dosažení spravedlivého potrestání neváhá riskovat život... (03.10.2011)

Dosti drsná finská kriminálka, která je více zaměřená na pocity než na nějaké rafinované kontrukce kriminálního činu a spletité vazby. Vynikající kamera a zajímaví herci. Je vidět, že Fini točí trochu jiným stylem než zbylé skandinávské země. Některé záběry na vyhřezlý mozek a podobně byly už docela zbytečné. Jako krimi doporučuju. (30.05.2011)

Deprese, otupělost, zmar, bolest, samota. Aneb kriminálka na finský způsob. Kinematografii z krajiny tisíce jezer znám výhradně skrz díla Akiho Kaurismakiho, a i když jsou jeho filmy vesměs mlčenlivé, smutné, občas drsné a tvrdé, přesto nepostrádají jistou poetiku a radost ze života. Nic takového se tady nekoná, Kněz zla je syrová jízda ze země která jakoby vypadla z black metalové písničky. Lidé jsou tu agresivní, krutí jak k sobě tak k ostatním, a policajti vypadají jako několikanásobní vrazi a skuteční vrazi jsou ještě horší. V tomto světě žije Timo, elitní detektiv který po násilné smrti své dcery upadl do vleklé krize. Rozpadá se mu manželství, přestává zvládat práci, a jediné na co dokáže myslet je pomsta. Režisér je nemilosrdný, nechává diváka projít Timovým peklem a nepoleví od začátku do konce. Děj zvolna plyne a postupně zahušťuje už tak hutnou atmosféru, závěr je skoro hororový a vyždímal ze mě poslední zbytky emocí. Kněz zla určitě nesedne každému, ale milovníci severských dramat si přijdou na své. (06.01.2012)