Paradaisu kisu

Prvně se musím trochu rozčílit, že postava Jukariiny první lásky tam byla naprosto zbytečná, prázdná postava, snad aby se potěšily fanynky Júsukeho, nebo aby se moc nerozčilovali fanoušci mangy (popř. anime), že vynechali něco tak důležitého. Tady to bylo něco naprosto nedůležitého, něco, co klidně mohlo být zastáno nějakou Jukariinou kamarádkou. Ale budiž. Začátek mě moc nenadchl (nevzal). Obsazení bylo, myslím, dobře vybráno (nemůžu si stěžovat). Je to příjemný film, který bych si nejspíš víc užila, kdybych neviděla anime. To ve mně totiž zanechlo mnohem víc; větší dojem. Tohle byla "jen" obyčejná romantika. Lepší 3*. A nikdy už to vidět nepořebuji, stačilo jednou. To už raději sáhnu po tom kresleném. (28.11.2011)

Můj třetí film s Keiko Kitagawa v hlavní roli. Keiko mě zaujala v Dear Friends a Paradise Kiss jsem si pustil hlavně kvůli ní. Film se ještě ani nestačil rozjet a už jsem věděl, že mám novou oblíbenou herečku :) Nejen že dobře vypadá, ale především její přirozené hraní v mých očích nemělo slabinu ani tady, ani jinde. Pochválit musím i samotný příběh, jehož vývoj jsem nedokázal správně odhadovat, a ve kterém se na první pohled slizští studenti módy postupně ukazují jako sympaťáci. Malé plus má u mě film u za zastoupení myšlenky, že by se člověk měl řídit svými přáními a ne tím, co vyžadují rodiče. Zrovna nedávno jsem si po dostudování VŠ říkal, že svoje děti do toho samého nutit nebudu. Silnější 4* (16.08.2014)

Neznám kreslené předlohy a možná i proto jsem neměl pocit, že by bylo něco křečovitě stříháno. X-krát viděný příběh umístněný do méně často viděného, atraktivně vypadajícího, světa módy a s taktéž atraktivní Keiko Kitagawa, kterou jsem viděl už v třetím filmu a v každém ukázala něco jiného. V Dear Friends byla tvrdá, cynická, hrubá a zraněná, v After the Flowers samurajsky klasická, silná a obdivuhodná a v tomto - Paradise Kiss - byla nejvíc obyčejná, maličko komická a lehce vyjukaná, holka, hledající svůj cíl (zajímavé, že film vznikl až po After the Flowers). Nebylo zlé :). (02.08.2016)

Průměr, průměrů... už jsem viděla spoustu variací na Ošklivé kačátko a tohle je jedna z těch míň povedených. Ne že bych se u toho nudila, to ne, ale prostě mi bylo -náct v době, kdy se mládež dělila na somráky a vexláky. Já vždycky tíhla k té první skupině. Takže načančaný manekýny prostě nemusím. I když vypadají jako Mukai Osamu. Naproti tomu Keiko Kitagawa se mi líbila moc. Byla přirozená a moc jí to slušelo. (15.08.2012)

Hraná verze anime Paradise Kiss. Tady nastalo pro mě poněkud zklamání. Uznávám, že vtěsnat do filmu celý seriál nejde, ale podle mě tu spousta klíčových momentů chyběla. Konkrétně ty, které celé anime dělalo tak uvěřitelné. Bez toho všeho Paradaisu kisu vypadalo jako tuctová pohádka o popelce. Krásný princ tu ovšem nebyl tak krásný... Ale nedá se říct, že by to byla vyloženě ztráta času, jako oddechový film je to příjemná romantika, které bych asi dala větší šanci, kdybych neviděla předtím anime. Ovšem konec filmu mne tu potěšil velice a za to trochu bláznivě dávám o hvězdičku víc, jinak bych tak vysoko asi nešla ;) (11.04.2013)