Dotyk

--- PRVNÍ SÉRIE --- Na jména Tim Kring (tvůrce Heroes) a Kiefer Sutheland slyším a když jsem si přečetl popisek a podíval se na cover, věděl jsem, že by to mohl být seriál pro mě. O to víc mě mrzí, že Touch veškerý svůj potenciál zahazuje na neuvěřitelných a ne moc zajímavých epizodických příbězích. Dlouho tomu chybí nějaký směr, což trochu vynahrazuje dvojdílné finále, jež však následně trochu rozbíjí "bonusová" třináctá epizoda, která seriál navrací do svého epizodického formátu. Seriál se navíc chytře jen tváří. Veškerá seriálem nastavená pravidla vlastně ani pravidly nejsou. Jakeovu "moc" si tvůrci cucají z prstu a přizpůsobují potřebám scénáře. Touch je oddychová rodinná zábava, ale osobně jsem si od toho sliboval trochu víc. Víc mysteriózna zejména. Hodnocení série: 2,5/5 --- DRUHÁ SÉRIE --- Výrazně odlišná série. Pryč jsou podivné epizodické zápletky, fuč je pohodová rodinná atmosféra. Celá druhá řada je klasická thrillerová naháňěčka s megazlou korporací v čele. Kiefer Sutherland tu zužitkovává své zkušenosti s postavou Jacka Bauera. Utíká, střílí, mlátí. Je to drsnější, násilnější, ale také výrazně zábavnější, než stereotypní úvodní řada. Pořád je to ale jako celek dost průměrné a bez větších ambicí. K mé spokojenosti je to však alespoň důstojně zakončené. Postavy mi k srdci nakonec docela přirostly a jsem rád, že se jejich příběh dočkal smysluplného rozřešení. Hodnocení série: 3/5 (20.05.2018)

Nemůžu se ubránit naprostému rozčarování, protože to obrovské, ano, přiznávám, že možná z toho důvodu jsem tak zklamaný, očekávání, nic ve zlém, Tomas, se s každou další epizodou ztrácí ve změti všech těch čísel, aniž bych měl alespoň pro svoji racionalitu a znalost tématu na chvíli pocit, že jde o tak vysokoškolskou matematiku, o jaké se diváka snaží scénáristé Robert Levine s Karyn Usher přesvědčit, a mě to tak prostě s každým dalším dílem baví méně a méně, což v souvislosti s neoddiskutovatelnou skutečností, že s tím fascinujícím motivem utajeného významu či magie čísel, potažmo numerologie obecně, na něž se dá našroubovat prakticky jakýkoliv příběh, hraničí se scénáristickým hrdelním zločinem, tohle Timu Kringovi příliš nevyšlo !! Jednoduše se mi zdá, že tohle by prostě fungovalo bez těch čísel, která se však naprosto nesmyslně pořád a pořád opakují, lépe !! Celkový koncept samozřejmě naprosto vylučuje možnost sledovat postavy, které by nepůsobily tak zoufale instantně, předvídatelně a nedaly se nejlépe vystihnout jako charaktery na jedno použití, nicméně Sutherlandova postava Martina Bohma mě prostě dostala, což je však vzhledem ke jejímu stěžejnímu významu a Kieferovu výbornému výkonu logické, a navíc si myslím, že mu opravdu hodně sluší !! Naprosto geniální se mi jeví pouze intro, které se neskutečně povedlo, byť jsem si právě u něj uvědomil velmi bizarní skutečnost, totiž že jak slabý se mi zdál soundtrack právě v rámci úvodní pasáže, o to mocněji funguje jako emocionální spouštěč během každičké epizody, takže nakonec to osvědčené duo Lisa Coleman, Wendy Melvoin znovu zabodovalo !! Vydržím do konce, který snad nebudou tvůrci příliš oddalovat, to by totiž tomuto křehkému projektu jedině ublížilo, ale názor pravděpodobně nezměním, i kdyby 1 a 1 byly tři !! ;) (10.02.2014)

Niekto si tento seriál chváli, niekto zase naopak a ja to plne chápem. Je ťažké zaujať k tomuto nejaký jasný a jednotný postoj. Celý seriál je totiž ako na hojdačke. Nájdu sa tu skvelé časti, no tiež také, pri ktorých poklipkávate očami. Herci ale boli fajn a príbeh sa zaujímavo uzavrel. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (09.11.2021)

Plně souhlasím s uživatelem warrenur. To, co zpočátku vypadalo jako "pohlazení po srdíčku", je časem parodií sebe sama, neustále a donekonečna se opakující vzorec, kdy se vlastně nic většího v seriálu neděje (kdyby po otci se synem aspoň šla nějaká tajná organizace), a ty náhody a propojení jsou časem poměrně nesmyslné, až parodizující. Člověk si najednou začne klást různé otázky (jak to, že v USA je den stejně, jako v Arábii - co časový posun?), a to není dobře. V určitých chvílích už mi ten stále stejný postoj Kiefera, stejná blbost sociální pracovnice i neměnný kluk přišly spíše jako křečovité škatulky. Přitom filmy o náhodách mám rád (třeba Serendipity - Lásce na stopě), ale nic se nesmí přehánět a nesmí těch podivných náhod být moc. (Třeba v prvním dílu se zcela nesmyslně furt a furt objevuje číslo 318, ačkoliv to nakonec nemá v ničem a k ničemu souvislost.) (19.05.2015)

Ale jo, pilot byl skutečně zajímavý, napínavý, slušně připravující půdu pro další díly. Ale tím to taky skončilo. Další díly zas jak přes kopírák, strašně "nečekané" náhody, chvilka pobíhání Kiefera za Jakem, surprise, surprise, všechny linky se protnou, konec, titulky, za týden znova. Tim Kring je prostě amatér. Tak když mám sakra námět na kraťas, tak nepíšu seriál, ne? (18.11.2012)