Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lev Sergejevič Teremin byl slavný ruský vynálezce, který se do dějin moderní hudby 20. století zapsal vynálezem elektronického hudebního nástroje, který po něm dostal jméno thereminvox. Hra Petra Zelenky se odehrává v letech 1928-1938, kdy Teremin pobýval v Americe. Zde zažil triumfální příjezd s napětím očekávaného umělce, slávu vyprodaných koncertních hal, zahájení sériové výroby thereminvoxu, ale také krach newyorské burzy, postupné slábnutí popularity, rozvod s první ženou, tajný sňatek s černošskou tanečnicí a nakonec podivný návrat v roce 1938 do Ruska za zcela nevyjasněných okolností. Přestože v Americe o něm byli přátelé přesvědčeni, že nepřežil hrůzy Stalinova koncentračního tábora Magadan, Teremin se z něj po roce na popud leteckého konstruktéra Tupoleva vrátil a pracoval pro ruskou tajnou policii až do pozdního věku. Zemřel v roce 1993 v úctyhodných 97 letech. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (16)

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Výrazně na škodu je pouze nedotaženost, která vychází z toho, že bohaté Tereminovy osudy nejdou do jedné inscenace vecpat. Zvlášť když to co bylo vybráno není vždy úplně to nejzajímavější či nejnosnější z jeho života. Ale jinak je to klasicky "zelenkovsky indie" humorné a (nejen) díky duu Novotný a Trojan i herecky vytříbené (s výjimkou toporné Elišky Bouškové a její zbytečné postavy). ()

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

"Přístroje se nemění, mění se jen jejich využití." Dojem ze stoprocentního výkonu Ivana Trojana, který se perfektně doplňoval se všemi ostatními, mi chvílemi kazil jen Zelenkův scénář. Nemám nic proti tragikomediím, ale v Tereminovi mi vadila jakási Zelenkova obava z toho, hrát příliš dlouho na vážnou notu. Představení pak vypadalo tak, že každou dramatickou scénu musel hned vyvážit nějaký (často i laciný) vtip určený jen k tomu aby se diváci zase alespoň usmívali. A to byla obzvlášť v závěrečné půlhodině obrovská škoda. Jinak nemám výhrady. Ani stopáž nevadila. ()

Reklama

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Když Petr Zelenka s jemnocitem sobě vlastním nenatáčí volební klipy a nepřemlouvá bábu a dědka, nýbrž se věnuje tomu, co opravdu umí, je z toho dílko radost pohledět. Stejně jako Příběhy obyčejného šílenství je i Teremin vícevrstevná inteligentní hříčka o geniálním vynálezci, jehož osobou a životem nešetrně smýkají velké dějiny a velcí potentáti. Tragikomedie o muži, který chrlil jeden vynález za druhým, aby mohl sám přežít a oddálit konec svých blízkých. Jára Cimrman po sovětském způsobu a v dravém prostředí amerického kapitalismu, navíc ve výtečném obsazení Ivana Trojana. Celkový dojem: 80 %. ()

sator 

všetky recenzie používateľa

To je detektor lži, chtěl jsem ho už zkonstruovat dávno, ale v Rusku není dost součástek........ ......................................................................................................................................................................................Lev Sergejevič Těrmen (Лев Сергеевич Термен; 15. srpna 1896 Sankt-Petěrburg – 3. listopadu 1993 Moskva) byl ruský fyzik a vynálezce. V západní Evropě a Spojených státech byl znám jako Leo Sergejewitsch Thèremin. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello. Vojenskou službu absolvoval jako podporučík Radiotechnického pluku, po bolševickém převratu se stal náčelníkem Carskoselské radiostanice. V roce 1920 přešel do laboratoře profesora Ioffeho ve Fyzikálně-technickém ústavu. Tam si povšiml, že kapacita lidského těla může ovlivňovat frekvenci elektronkového oscilátoru. S využitím tohoto jevu zkonstruoval monofonní hudební nástroj, který nazval etherphone a pro který se později ujalo označení theremin či též termenvox. Ve 20. letech svůj nástroj předváděl v Sovětském svazu a dalších evropských zemích. V roce 1928 odešel do USA, kde se věnoval vývoji elektronických hudebních nástrojů i dalších přístrojů a dle některých zdrojů i vyzvědačské činnosti[zdroj?]. V roce 1938 se vrátil zpět do Sovětského svazu (podle některých zdrojů se jednalo o únos agenty NKVD[zdroj?]) a krátce poté byl oficiálně zatčen, uvězněn v Butyrské věznici a obviněn z účasti na vraždě Kirova. Na krátký čas se ocitl v gulagu na Kolymě, ale po zjištění jeho schopností si jej k sobě v roce 1940 vyžádal A. N. Tupolev, působící v té době v Omsku. Zde také vyvinul odposlechové zařízení Buran, tajně nainstalované na velvyslanectví USA v Moskvě. Za jeho vývoj mu sovětská vláda jako jedinému odsouzenému vězni udělila Stalinovu cenu prvního stupně. V roce 1946 požádal o penzi a až do svého úmrtí v roce 1993 pracoval v MGU jako mechanik v laboratoři akustiky. Zemřel v Moskvě v roce 1993. ()

Henry Morgan 

všetky recenzie používateľa

Přiznám, že jsem viděl hru naživo, takže nemohu hodnoti střih, kameru a podobné věci, které stejně nikdy nehodnotím. Role hercům sedly jako ulité, myslím, že všichni podali dokonalý výkon, přičemž nelze opomenout určité charizma Trojana a Novotného, které se však vzájemně nijak netlouklo. Pro mě byl nejzajímavější asi vůbec fakt, že někdo takový jako Teremin existoval, a že jeho vynálezy změnili životy miliónů lidí. Překvapilo mě, v porovnání s historickými fakty, nakolik je tato hra relevantní, věrohodná a přitom tak poutavá. Jednotlivé prolínání scén působilo poněkud magicky, ale zároveň naprosto logicky. Co se mi líbilo byl fakt, že okolo tajemného tereminvoxu nikdo nedělal žádné tajnosti, neopředli ho na nijak dlouho aurou tajemství a přesto se neustále objevovali nové, překvapivé skutečnosti. Myslím, že celá hra byla skvělá díky zmíněným výkonům všech zainteresovaných, nicméně nebyla zdaleka tak vyjmečná jako životo´tohoto výstředního, jedinečného vynálezce! ()

Zaujímavosti (2)

  • Autor scénáře a režie Petr Zelenka chtěl, aby se Ivan Trojan (Teremin) na thereminvox pro větší uvěřitelnost naučil hrát. Tomu se moc nechtělo, ale nakonec nástroj opravdu zvládl. Paradox však byl, že většina diváků byla stejně přesvědčena, že hudební složka nástroje byla pouštěna zvukaři ze záznamu. Jako perličku uvedl scenárista, že byl Ivan kontaktován Českou filharmonií se žádostí, aby si s nimi zahrál. (sator)

Reklama

Reklama