Teremin

Příliš moc humorné, často o věcech, o kterých bych si vtipkovat nedovolil. Snaha zalíbit se mainstreamovému rockovému publiku (které si o sobě myslí, jak je "progresivní") vede k nesmyslu dělat z experimentální vážné hudby (ale i konzervativnější - Martinů pro teremin též psal) jakýsí "vyšší" rock, což mě vysloveně iritovalo. (31.03.2011)

Výrazně na škodu je pouze nedotaženost, která vychází z toho, že bohaté Tereminovy osudy nejdou do jedné inscenace vecpat. Zvlášť když to co bylo vybráno není vždy úplně to nejzajímavější či nejnosnější z jeho života. Ale jinak je to klasicky "zelenkovsky indie" humorné a (nejen) díky duu Novotný a Trojan i herecky vytříbené (s výjimkou toporné Elišky Bouškové a její zbytečné postavy). (21.03.2011)

Když Petr Zelenka s jemnocitem sobě vlastním nenatáčí volební klipy a nepřemlouvá bábu a dědka, nýbrž se věnuje tomu, co opravdu umí, je z toho dílko radost pohledět. Stejně jako Příběhy obyčejného šílenství je i Teremin vícevrstevná inteligentní hříčka o geniálním vynálezci, jehož osobou a životem nešetrně smýkají velké dějiny a velcí potentáti. Tragikomedie o muži, který chrlil jeden vynález za druhým, aby mohl sám přežít a oddálit konec svých blízkých. Jára Cimrman po sovětském způsobu a v dravém prostředí amerického kapitalismu, navíc ve výtečném obsazení Ivana Trojana. Celkový dojem: 80 %. (20.04.2011)

Hele to dejvický divadlo má jako jakou vlnu? Kmitočet? Megahertz (megaherci), víme? No mě je to vlastně jedno. Já jen tak, že mě to zajímá. Ale já jsem prostě nějak automaticky naladěný na vlnu stejnou. A vlastně asi počínaje právě Tereminem. Vvííííjůůůůjjjuujvíííjůůůů :-)) Viděl jsem ho 2x v divadle a pak v TV. Málokdy dávám 5* a tady jsem nejdřív dal 4 a kdyby to šlo jemněji tak 4,5. Po x-tém vidění záznamu přidávám pátou. Vždycky tam najdu další a další plusy a mínusů je tak málo, že teď právě o žádném nevím. Jak to, že je to tak nevyrovnané pane Teremine, vždyť každá baterie má jedno + a jedno - a vy pane Teremine máte v té hře o Vašem životě tolik diváckých plusů :-) ...... A DD, nechcete zkusit také Teslu? Trojan by se na toho elegána také výborně hodil. To byl další podobný průkopník kouzelník té doby s bohatým osudem a děním kolem sebe. Byl to takový předskokan všech dalších kouzelníků vynálezců, ale důležitý předskokan bez kterého by nebylo dnes vlastně skoro nic. A na jevišti by mohly být s kouzlícím Teslou a jeho zářivkami a výboji a blesky z jeho transformátoru další jeho vynálezy napájené bzučícími alternátory, Wardenclyffe věž i třeba jeho milovaní holoubci, milující obdivovatelka Katty a mnoho dalšího. Hhmmm jak já bych se těšil :-) (27.01.2018)

To je detektor lži, chtěl jsem ho už zkonstruovat dávno, ale v Rusku není dost součástek........ ......................................................................................................................................................................................Lev Sergejevič Těrmen (Лев Сергеевич Термен; 15. srpna 1896 Sankt-Petěrburg – 3. listopadu 1993 Moskva) byl ruský fyzik a vynálezce. V západní Evropě a Spojených státech byl znám jako Leo Sergejewitsch Thèremin. Vystudoval fyziku a také hru na violoncello. Vojenskou službu absolvoval jako podporučík Radiotechnického pluku, po bolševickém převratu se stal náčelníkem Carskoselské radiostanice. V roce 1920 přešel do laboratoře profesora Ioffeho ve Fyzikálně-technickém ústavu. Tam si povšiml, že kapacita lidského těla může ovlivňovat frekvenci elektronkového oscilátoru. S využitím tohoto jevu zkonstruoval monofonní hudební nástroj, který nazval etherphone a pro který se později ujalo označení theremin či též termenvox. Ve 20. letech svůj nástroj předváděl v Sovětském svazu a dalších evropských zemích. V roce 1928 odešel do USA, kde se věnoval vývoji elektronických hudebních nástrojů i dalších přístrojů a dle některých zdrojů i vyzvědačské činnosti[zdroj?]. V roce 1938 se vrátil zpět do Sovětského svazu (podle některých zdrojů se jednalo o únos agenty NKVD[zdroj?]) a krátce poté byl oficiálně zatčen, uvězněn v Butyrské věznici a obviněn z účasti na vraždě Kirova. Na krátký čas se ocitl v gulagu na Kolymě, ale po zjištění jeho schopností si jej k sobě v roce 1940 vyžádal A. N. Tupolev, působící v té době v Omsku. Zde také vyvinul odposlechové zařízení Buran, tajně nainstalované na velvyslanectví USA v Moskvě. Za jeho vývoj mu sovětská vláda jako jedinému odsouzenému vězni udělila Stalinovu cenu prvního stupně. V roce 1946 požádal o penzi a až do svého úmrtí v roce 1993 pracoval v MGU jako mechanik v laboratoři akustiky. Zemřel v Moskvě v roce 1993. (31.08.2011)