Čistá

Pro mě byl tento film tím, který mi "otevřel oči". Díky němu jsem začal hledat severské filmy, které mi tímto filmem učarovali. Jednoduchý děj a zpracování. Zatím jsem severských filmů neviděl mnoho, ale zatím mě žádný nezklamal. A to vše začalo u tohoto filmu. Nelze též opomenout přínos Alicie Vikander, vycházející švédské herečky, která má snad svoje největší filmy ještě před sebou. (21.07.2015)

Příběh Till det som är vackert veskrze nemá tolik co do sebe - depresivní je jenom tak napůl, zato odcizený (stejně jako protagonistka sama) zcela kompletně. Po celou dobu dává divákovi titěrné indicie, aby v závěru stoprocentní silou udeřil, a vy si uvědomili, že dospěl vlastně v nevyhnutelnou pointu. To, co teprve film povyšuje na speciální úroveň, je špičkový výkon teprve 20leté Alicie Vikander. Její ztvárnění neobyčejně komplikované hlavní postavy bylo natolik přesvědčivé a osobité, že ihned stahuju veškeré její další snímky. --- Mimochodem Katarina v žádném případě není "Milovaná" (netuším, kde se zase vzal ten český překlad). Zato je krutě nespolečenská, dětinská, naivní, leč houževnatá; mlčelivá a přece vznětlivá; neznalá, ale zároveň vnímavá a učenlivá; snadno se dojme... no byla velká radost ji zkoumat, však si to zkuste sami. (12.03.2013)

Poznáte to, aj ženská krása pominie, ale jediné, čo ostane tak neuchopiteľne krásne stále, je hudba. To je jedna z prvých vecí, ktoré mi evokoval začiatok filmu. A neraz sa tu skloňovala aj odvaha, čo sa ukáže byť podstatnejšie, ako sa môže spočiatku zdať. Keď si to tak zhrniem, zatiaľ mi to znie ako reklama na mozartove gule. Dej sa teda uberal pomerne jednoznačne, a dokazoval, že tak neskonale impulzívna a popudlivá povaha, akú hlavná hrdinka mala, je proste odsúdená k neúspechu. Potom však prišiel podľa mňa dosť rozporuplný záver, ktorý ma utvrdil v tom, že severania sú cynické svine! Keby to skončilo takým "martýriom" ako Pianistka, nepoviem ani slovo. Ale toto vyzdvihovanie ideálu odvahy aj cez mŕtvoly, a zároveň ukázanie, aké je svet bezútešné miesto, je fakt na nasratie. A nepripadá mi ani úplne domyslené, že na ňu nepadlo podozrenie. Ale to už je na hovno, takýto typ komentára, čo nič nepovie ľuďom, ktorí film nevideli, prípadne im ho mierne vyspoileruje. Ja som len potreboval napísať, že som celý pohoršený, a ešte si kvôli tomu možno rozmyslím, ako (hviezdičkovo) s týmto pocitom naložiť. (20.12.2014)

„Bylo to hezký?“ - „Jo, dík.“ Pan dirigent zřejmě tak úplně nepochopil, co v Katarině ve skutečnosti dřímá…Mým jediným důvodem pro zhlédnutí snímku byla herečka v hlavní roli. Čekal jsem tedy, že bude Alicia Vikander výborná. Ale že předvede něco takového, to zas ne…upřímně řečeno mě ohromila a její roli jsem jí bezvýhradně věřil. Bavilo mě to její nadšení pro novou práci, spřízněného člověka, objevování krásy kvalitní hudby (které si divák užije dosytnosti) a zároveň i nějakou tu myšlenkovou potravu posouvající ji vpřed. A když se karta postupně otočí a člověk už jen čeká, kdy bude té hořkosti na Katarinu moc, přijde zvrat, který jsem nečekal. O to víc jsem si pak užil závěrečný pohled kamery, kdy mě bavilo číst si v jejích očích a hádat, co všechno se jí asi honí hlavou (přičemž mě mírně děsila ta Katarinina vyrovnanost). Objektivně je to asi na silné 4*, ale Milovaná mě emočně zasáhla natolik, že trochu nadhodnotím slabším plným počtem (kdo by řekl, že se jedná o celovečerní debut jak režisérky, tak i výše jmenované). (18.08.2019)

307. Hudba má tak uchvacující moc, vždy i měla a bude mít, dokáže probudit naše city, povznést naše lidství, zapálit v nás touhu, pohánět k činům, až za meze soudnosti, a právě až tam se nechá hudbou ztrhnout Katarina, dívka z prostředí, které není žádnou životní výhrou, smýkaná, opovrhovaná, až jednou, jako by zázrakem vstoupí do míst, které jsou bytostně hudbou naplněné, do koncertního sálu, mezi lidi, kteří hudbou žijí, jak se k nim zařadit, jak patřit mezi ně, jak se vysmeknout tomu tak ubíjejícímu životu, konečně uniknout, nechat se unášet konejšivou nadějí, pryč, co nejdále, ale svět není ani zde lepší, bez zášti, lstivých úskoků, ale je tak snadné podlehnout iluzím, když je alespoň na čas život takový, jak jsme si o něm ani snít netroufali, naivní ve víře a velmi zranitelní, jak je pak snadné nás podvést a zneužít, když není pro nás žádné lepší volby na výběr, pak se upneme k té jediné, nám dané příležitosti a to se vší silou a odhodláním, už nikdy zpět do prázdnoty a beznaděje, stůj co stůj, zůstat, udržet si tak náhle nabytou důstojnost, pak ani zločin nemusí být pro nás překážkou, když právě jen "Odvaha je jediným životním měřítkem." Vynikající sociální drama se snadno uvěřitelnou psychologií postav, další angažované a podnětné dílo, tak důležité pro naše širší chápání reality. (08.05.2015)