Zásnuby na dobu neurčitú

Asi takhle, oceňuju fakt, že se tvůrci pokusili uchopit žánr romantické komedie trošku jinak, než jsme obecně zvyklí. Jasně, ve výsledku film zůstává v jakýchsi mantinelech šablonovitosti, ale alespoň se pohybuje při těchto mantinelech a trošku přeci jen vybočuje. Ukazuje problémy, kterým musí mladý pár čelit před svatbou (mnohé z těchto problémů se dají aplikovat na vztahy v kterékoliv fázi) a přichází s poměrně zajímavým přístupem postav k těmto problémům a s jejich leckdy neotřelými reakcemi na různě životní příhody. Na co ovšem Zásnuby na dobu neurčitou podle mého dojíždějí je těžkopádnost a natahovaná stopáž. Oproti mým oblíbeným Kopačkám (srovnání se neubráním přeci jen – stejný režisér, producent, mužský hlavní hrdina a Segel podepsán pod scénářem) chybí tomuto počinu z dílny Apatowa lehkost, se kterou je příběh vyprávěn. To je skutečnost, která mi zkrátka vadila a kvůli které zůstávám u průměrného hodnocení o třech hvězdách. 65% (19.11.2012)

Podobný problém jako u půltuctu jiných filmů z Apatowovy produkce – zbytečné dlouhé a sprosté. Zásnuby navíc, stejně jako třeba Komici, doplácejí na vyvolané očekávání ztřeštěné zábavy, ve které se bude hodně hláškovat a sem tam sebou někdo legračně sekne na zem. Ambice Stollera a (spolu-scenáristy) Segela byly ale větší, vzhledem ke zvolenému a pramálo inovovanému formátu romantické komedie snad až přehnaně veliké. Rozhodli se vytvořit ultimativní zásnubní komedii a před samotnou svatbou (jež navíc není kdovíjak jistá) shrnout nejen problémy předsvatební, ale problémy doprovázející partnerské soužití celoživotně. Je sympatické, že oba hrdinové jednají oproti většině průtokových romcomů jako dva rozumní dospělí lidé, kteří nad svým vztahovými problémy přemýšlejí a namísto nevěrohodně siláckých gest (teď se rozejdeme!) volí debatu. Obdobnou trpělivost projevuje Stoller svým uchopením komična. Vtipy nejsou prvoplánové a někdy vycházejí z, v jistém smyslu sebedestruktivního, užití montáže. Navozené romantická atmosféra v poněkud tuctové scéně válení se ve sněhu je vzápětí rozbita záběrem na skolení jelena. Dvojnásob pak zaráží občasné oběti Bohu přízemního humoru (nechutná scéna s jídlem a jiné implicitní i explicitní sexuální vtípky). Film mne tím nicméně neodradil natolik, abych ztratil chuť jej sledovat a malinko nad ním přemýšlet. Zaujme především několikeré prohození „tradičních“ rolí. Mezi kariérou a prací nevolí muž, nýbrž poměrně emancipovaná žena, jejiž kariérnímu růstu a intelektuální vyzrálosti se snoubenec v jedné z nejkritičtějších fází společeného soužití snaží čelit totální regresí, návratem k (pra)člověčí podstatě, k lovu. Tomovi a Violet je na jejich několikaleté cestě k vzájemnému pochopení umožněno poznat bezpočet podob lásky i toho, co by se hodilo označit spíše za její parodii. Žánrové zákonitosti ale nedovolí, aby setrvali u náhradních partnerů, jež každému z nich dávají, čeho se jí/jemu prozatím/už nedostávalo (ona intelekt, on, poněkud povrchněji, krásu a mládí). Dojít k poučení, že vztahy nelze pojímat jako sociologické experimenty, musí nakonec trochu staromódně žena, zároveň je to ale ona, kdo v závěru přejímá mužovu roli toho kreativnějšího z páru. Někdo by Zásnuby mohl obhajovat tím, že jsou stejně těžkopádné a nejasně zacílené jako mezilidské vztahy, což je argument stejně chabý jako snaha filmu navést nás k jeho serióznějšímu vnímání implementací „sociologické“ dějové linie s univerzitními pokusy. Těžko obhajitelné nedostatky přesto nijak neumenšují upřímnost ve vykreslení problémů, které dlouholetí snoubenci řeší. Na hodně balastu tentokrát připadá ještě víc pravdy. 75% Zajímavé komentáře: CheGuevara, cukorek (30.10.2012)

Banální film o nebanálních otázkách. Hrdinka řeší dilema: co když On je On (srdce), ale není to Pan Božský (mozek)? Pokud existují takové dvě různé osoby ve Vašem životě, komu z nich dát přednost? Tomu, koho milujete, nebo tomu, kdo se k Vám lépe hodí? Ani několik dnů poté neumím posoudit, jestli jsou Zásnuby cynické a depresivní, nebo romantické a optimistické. (03.05.2013)

Pro mě skončily Zásnuby na dobu neurčitou v mírně podprůměrném hodnocení. Ačkoliv jsem se na mnoha místech zasmál (klasický Segelovský humor) a ústřední hereckou čtveřici jsem měl v oblibě už dříve, postrádal jsem to hlavní, co divák očekává u romantické komedie. Neviděl jsem tam jakoukoli vztahovou chemii, která ze zápletky o oddalování svatby udělá docela nudu. (22.10.2012)

po výborných Kopačkách a Dostaň ho tam mě tentokrát Stoller nepříjemně překvapil.Five Year Engagement je sice klasická Apatowovina s Jasoneme Segelem ve své standartdní looserovské poloze,avšak tentokrát nepříliš zábavná a hlavně proklatě zdlouhavá.Krácení stopáže minimálně o půl hodiny by filmu jen prospělo.Jediným plusem je tak snad jen opětovně sladká Emily Blunt...40% (31.10.2012)