Útok mimozemšťanov

Cool černošské sci-fi s pár povedenými cool hláškami a zajímavě zpracovanými monstry se svítící fosforovou tlamou. Kvalitních nápadů v Attack the Block je spousta. I přesto, že není pro každého, tak 88 minut se dá v pohodě zvládnout. Jak říkám, žádné zbytečné natahování. I přes neznámé herecké obsazení mě role překvapili a nemohu si ztěžovat ani na jednu. Jediná škoda je, že Nick Frost nedostal větší prostor... 8/10 = 80% (09.09.2011)

MIluju hororové komedie u Attack the Block jsme se s bráchou smáli celou dobu - parádní hlášky, charaktery a situace. Ti mladí kluci to hráli taky skvěle a ostřílený komik Nick Frost to svou rolí už jenom podtrhl. Ze začátku jsem nevěděl, co si mám myslet o těch emzácích, připadali mi malinko jednoduší a odbytí, ale s průběhem jsem si ně zvykl a nakonec je považuju za další plus. Velmi příjemné překvapení, na to že jsem před pár dny ani netušil, že něco takového exituje. 80% (08.09.2011)

Zapamatujte si dobře jméno Joe Cornish. Tenhle týpek by si s M. Bayem, R. Emmerichem, J.J. Abramsem a podobnou sortičkou lidí hravě vytřel prdel a taky tak (v tomto jeho režijním debutu) dělá. Tohle je „akční-sci-fi nářez“ s NOTNOU dávkou humoru, pořádným nadhledem a (světe div se) jasně čitelným sociálním přesahem (poselstvím) a nastolenou otázkou. Uživ verbal má pravdu. Otázka zní, co si počít s tímhle „bordelem“, když ani tyhle „nevinní fosforeskující chlupáči“ (co si nemohli pro své sex. hrátky vybrat horší místo než zdejší block) neporadí s místním osazenstvem v čele s ninjou Mosesem? Možná by to vyřešil O. Stone a jeho „boys“, co milují vůni napalmu po ránu.... Attack the block je VELMI svěžím „osvěžením“ v současné záplavě všech těch „velkolepých akčních-scifi“ a navíc musím přiznat jedno, musel bych zapátrat HODNĚ hluboko v paměti, kdy naposledy jsem se u snímku (nejen) podobného ražení takhle královsky bavil s dovětkem překvapivě přirozených hereckých výkonů všech mladých představitelů, až člověka (nejednou) napadne otázka, jestli J. Cornish pouze nenavšívil (inkognito) jedno takovéto ghetto a nestiskl pouze tl. play na kameře..... Napoprvé zůstanu u 85% (ikdyž nezastírám, jsem v pokušení vytasit i 5-tou *) s tím , že opakovaná projekce rozhodně bude.... p.s. a to jsem šel s kámošem původně „pouze“ na pivko a do kina vlezl „omylem, nic netušíc a zcela nepřipraven“, zvlašť na toto. Inu, občas se zadaří. („OKO NASLEPO“ 21.9.2011) zajímavý komentář: uživ. verbal (22.09.2011)

Přesně ten typ filmu, jehož výslednou kvalitu oceníte až sami doma. Bez rozjařilé půlnoční atmosféry ve Varech plné nadšených výkřiků a potlesků je Útok na věžák jen ucházející žánrová jednohubka, která sama o sobě sice vydá na jedno příjemné pokoukání, ale další den si na ní ani nevzpomenete. Cornish dobře zasazuje brakový námět do drsného realistického prostředí, dokáže umně reflektovat život britské problémové mládeže, sem tam oslnit nějakou parodií klišé nebo popkulturním odkazem. Jenže ani půlka věcí není tak sofistikovaná nebo vtipná, jak by chtěla být, a celý "příběh" se na konci scvrkává do prosté báchorky, jejíž poselství je přímočaré jako v každém druhém sociálním dramatu. Britské seriály Skins nebo Misfits v tom šli ještě dál a lépe, hlavně druhý zmiňovaný, který okázale propojil realistické drama teenagerů se sci-fi konceptem. Attack the Block skončil na půli cesty, i když mu jistou kultovost neodpírám. (03.09.2011)

Mimozemský šmejd si neměl vybrat k přistání na Zemi zrovna londýnský činžák plný dětských gangsterských partiček... Nápad to není špatný, ale abyste s ním vystačili na celý film, chce to ještě nějaké originální věci navíc. A ty zde chybějí. Máme tady dětské grázly a zlodějíčky, kteří mluví sprostě, okrádají mladé holky na ulici, zabijí emzáka a jdou se zhulit k jednomu dospělému magorovi – a pořád mluví takovým tím spíše harlemským, než londýnským slangem o blbinách. Ale i když se objeví víc potvor, chybí každé další scéně nápad, nějaká pointa – zkrátka se tak nějak vedle sebe řadí obrazy toho, jak někdo někam utíká, něco cool říká, drsně vypadá, emzáci někoho žerou. Bez nápadu, bez vtipu. K tomu si připočtěme i nelogičnosti uvnitř samotného vyprávění (třeba jak rychle emzáci zatočí s policajty, ale v dívčím pokoji jsou slabí jak čajíček). Chtělo to celé domyslet, aby z námětu vznikl skutečně dobrý a vtipný biják, tohle zůstalo žel na začátku cesty. Mimochodem, když si čtu ta sofistikovaná pětihvězdičková hodnocení... Kdyby jejich autoři potkali podobnou partu sami v noci v pusté ulici, asi by se tak filozoficky nezamýšleli nad možným zlatým srdcem jejich vůdce. (20.01.2012)