Rozprávky noci

Dost dobře nechápu, proč když už je tu pár (zajímavých) pohádek pospojovaných do rámce (nudného), když vypadají všechny jednotlivé pohádkové povídky úplně, ale úplně stejně?! Jasně, vypadá to dobře, v některých povídkách dokonce hodně dobře, ale tohle si zasloužilo něco víc, každá pohádka by měla být výtvarně MNOHEM osobitější, tohle vypadá všude úplně stejně, jenom mají postavy ve stínohrách jiné okraje (aneb jiné účesy a oděvy) a na pár místech se zjeví specifická věc pro oblast, kde se pohádka odehrává - Tibet - sem tam hora, nějaké svitkokresby, afrika - trochu víc žlutý v pozadí, což měla bejt nejspíš savana, karibik - duhový barvy v sídle krále říše mrtvých... Proč má do háje král říše mrtvých vymalováno duhovejma proužkama?! Neměl by spíš mít místo toho na stěnách nacákanou krev tisíců svých posluhů przněných po staletí svýma zvrhlýma slouhama-démonama? ... Bohužel je rámec dost nudný a postupem času mě začal solidně štvát, až mírně nasírat. Jednotlivých pohádko-povídek je až moc, proto například ta poslední poslední působí blbě jako učitelka kurzu výroby psích oblečků vyprávějící o schématu renesanční architektury v Benátkách, přitom by jinak asi byla nejlepší. Promarněná šance a ve výsledku sice dobře vypadající, ale pořád nudná záležitost. (06.05.2014)

Pohádky, jež člověka dostanou nejen svou vizuální stránkou, ale i hlubokým nadčasovým poselstvím. Osobně mě nejvíce zasáhla ta z Tibetu. Když k tomu pak máte i pár vysvětlivek od samotného autora, který má radost z každého položeného dotazu a o svém filmu vypráví jak o vypiplaném dítku, celkový dojem je o to silnější. Velký dík organizátorům letošního Anifestu za tento bezprostřední filmový zážitek. (29.04.2012)

Michel Ocelot se zřejmě rozhodl bojovat proti čím dál zaměnitelnější animaci a zvolil báječně stylizovanou stínohru. Šestice krátkých pohádek vždycky skončí dřív, než by se u nich divák stačil začít nudit. Dobrá připomínka faktu, že roztahování jednoduchých pohádek na celovečerní stopáž se většinou spíš nepovede. Dalšími bonusy jsou hravost a nadsázka. Výborné! (03.01.2015)

[MFF 2011, Karlovy Vary] Staromilská siluetná animácia vrhá mnohonásobné tieňe a hľa mladík odmieta princeznú. Veď konečne, sladkoústych rozprávočiek jestvuje predsa požehnane a menšie obrátenie zvyčajnosti naruby azda neublíži. Michel Ocelot svižne dózuje 6 (nápadmi nabitých) poviedok z ktorých prvé-delikátnejšie 3 ubehnú rýchlo ako Asafa Powell pretek na 100 m. a druhé-vlažnejšie 3 sa vlečú ako dôchodci na poobedňajšej výchadzke. Čo je trošku nevítaná kombinácia, pretože človek sa návalovo nabaží a potom už len uprene kuká-čaká na koniec. Obsahové vyváženie, prípadne korektúra stopáže by myslím prospela. Rozhodne však ide o milé spestrenie večera, ktoré necháva spomenúť na starú dobrú grafiku z 20-30's a nepozabúda ani na ozvláštnenie terajšími trendmi. Ako dlhší večerníček pred spaním-ideálne. (03.07.2011)

docela povedená animovaná pohádková mozaika, u které se mi líbila i netradiční ale nápaditá animace. Jednotlivé příběhy připomínají víc než pohádky starodávné legendy či báje, ale jsou pojaty hravě a vyzní z nich i nějaké to poučení. Jedinou výtku mám ke způsobu vyprávění příběhů, protože někdy působí ukvapeně a ztrací se poetika. Prostě by se hodila delší stopáž. Ve výsledku to však stačí na krásné 4 hvězdičky a děti by si to užít mohli. V českém dabingu se to vysílalo na ČT :D [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (21.01.2016)