Rozchod Nadera a Simin

Nádherné, v iránské realitě ukotvené a přitom univerzálně lidské drama, které však zanechává v srdci hořkost. S pochopením a přejností vůči všem hlavním protagonistům dává totiž nahlédnout do jejich zbytečných konfliktů, do jejich sveřepostí a neústupností, do drobných nespravedlivostí, které přerůstají ve větší kompromisy a velké lži. A co hůř: to vše je konfrontováno s dosud nezkaženýma očima jedné ještě docela malé holčičky a jedné bystré jedenáctileté holky , která se stává obětí v dospělých hrát a na niž ti, kdo by ji měli chránit při vší své lásce házejí odpovědnost za vlastní selhání a která sklízí plody jejich chyb. Snímek bych scénu po scéně pouštěl k diskusi na téma "spravedlnost". Téhle kardinální ctnosti totiž dostojí ten, kdo "dává každému, co jeho jest". A to se nikomu z dospělých hrdinů při vší jejich dobré vůli a při vší hajitelnosti jejich jednání nedaří. Každý z nich absolutizuje svou pozici, a tím že bez schopnosti zahlédnout souvislosti bojuje "za otce" nebo "za manželku" nebo "za dceru" nebo "za dokázání pravdy" působí mnohem více zla než dobra a stále více zauzluje vzájemné neporozumění až do naprostého nerozmotatelna. A děti trpí. (06.05.2012)

Óh, to je film z jiného světa. Rozhodně nesouhlasím s oficiálním textem distributora, že tu jde o společenské předsudky a přísný právní systém. Naopak, jednání lidí i zákon (na výrocích soudců jsem neshledal vůbec nic nerozumného či nelogického) se v tomto filmu točí kolem pravdy, která všechny přesahuje. Mnohem lépe to vyjádřil Aidan: "univerzální lidské drama", dobrý komentář též Marigold. Mne film zajímal hlavně jako reálie z Iránu; co chtěl tvůrce filmu hlavně říci, mi ale už tak jasné není. Ale film je to výrazně vyčnívající a kvalitní, především svým prostým realismem s pevným morálním řádem. Trochu se mi zdá divné, že zde vůbec nebyla zachycena modlitba či návštěva mešity. Též nevíme, proč si vlastně Simin zamanula, že musí opustit Irán i za cenu rozbití rodiny, co jí tak vadilo? (23.05.2012)

Asghar Farhadi svoje postavy očividně moc nemiluje, když je staví před zcela neřešitelné osudové volby. Je jasné, že ať už se v jednotlivých situacích rozhodnou jakkoliv, vždy někomu ublíží. Hlavní postavy řeší, zda se rozvést, či ne, dcera volí mezi matkou a otcem, vedlejší postavy mezi mateřskou a prací či lhaním a pravdou. Je toho spousta. Od klasické tragédie, která vychází z rozporu mezi dobrem a zlem, se tak přesunujeme k moderní tragédii, v níž spolu bojuje dobro s dobrem, což ale neznamená, že by se síla utrpení zúčastněných postav nějak oslabovala. V podstatě se nám tu opakuje schéma Nolanova Temného rytíře, kde Joker mistrně navozoval situace, v níž musí postava volit, ovšem každé rozhodnutí vede k neúspěchu: když se Batman odmaskuje, Gotham bude bezbranný, ale když se neodmaskuje, Joker každý den někoho zabije a Batman za to bude nepřímo zodpovědný. Když zachrání Batman Denta, zemře Rachel, když Rachel, zemře Dent. Volit musí také Gordon i Dent, a opět v duchu tzv. „no-win situation“, známé ze šachové hantýrky jako „nevýhoda tahu“, což je termín označující pozici, při níž je pro hráče nevýhodné, že musí táhnout, a nejlepší by bylo prostě nedělat nic. Asghar Farhadi se nám jinými slovy snaží naznačit, že pokud chceme zažít stejné dobrodružství jako postavy z amerických filmů o Batmanovi, nemusíme jezdit do lunaparku nebo Disneylandu, ale stačí si rezervovat letenky do Íránu. Anebo si dát šachy. (28.04.2012)

Prekvapujúco zaujímavý a poctivý film. Bol som rád, že sledujem film, na ktorom sa nevybláznili trikári, pyrotechnici, ktorý nerieši závažné problémy prostitútok, feťákov alebo pupušov. Bol som tiež rád, že film až na náboženské a spoločenské odlišnosti nevnímam ako iránsky, ale ako film so všeobecnejšou platnosťou. Myslím, že najväčšiu zásluhu na výslednej kvalite tohto filmu má scenár. Scenár, ktorý od úvodnej scény, ktorá naznačila charakter konfliktu začína splietať a komplikovať osudy účastníkov príbehu, odkrývať ich postoje, morálne hodnoty a to, ako do nich vstupuje náboženstvo, aby v závere iba naznačil pokračovanie. A iba tak mimochodom, tento film bol pre mňa zaujímavý aj tým, že ukázal akou hrozbou sa stáva starostlivosť o rastúci počet pacientov s demenciou Alzheimerovského typu. (06.02.2015)

Název sice naznačeuje něco jiného al "Rozchod Nadera a Simin", -jen- komorním dramatem o rozpadu jednoho manželstvé v kulisách pro evropany nepochopitelného prostředí Íránu. Neskutečně působivé drama o vině a trestu, které oslňuje bezchybným scénářem a nadlidskými hereckými výkony zaume především poutavým příběhem o obvinění ústředního hrdiny ze zabití nenarozeného dítěte. První film dané země, který by si neměl nechat nikdo ujít. Působivé (15.05.2012)