Podfukári

To se nám zase jednou sešla v kině sestavička... Já s oblibou sedávám kolem třetí řady, protože mám rád, když plátno je to jediný, co v sále vidím, no a pak je to taky jediná možnost, jak se vyhnout křupanům, kteří si kino pletou s bufetem nebo se slučákem. Jenže tentokrát byl asi mezinárodní den hňupů, takže za levým uchem mi seděl roztomilej páreček, kterej si snad připlatil za sedačku s popcornovačem, za pravým ouškem se patrně souložilo, přímo za mnou pak seděl vážně nadějnej fotbalista, kterej celý dvě hodiny neúnavně trénoval kop bodlem, no a přede mě se rozvalil druhej nejroztomilejší pár toho odpoledne; převoněnej metrouš, co pod mým pravým okem každejch pět minut čuměl do fakt fakt fakt zářícího telefonu a smradlavá pipina, která se mně pod levým okem už od polovičky bijáku oblíkala, aby pak byla jako první na záchodě. Tím nejsilnějším argumentem, odůvodňujícím moje čtyři fáborky je, že všechna tahle bizarní snůška lidský nevychovanosti a debility mě od Podfukářů rozptýlila jen jednou! Takovej spád a náboj to mělo. Jen tomu štramákovi Morganovi mohli ubrat na věšteckejch schopnostech, no a pátej Jezdec? Ale prosím vás... (06.07.2013)

Zajímavé, barevné, lesklé, moderně točené nic o čtveřici (vlastně pětici) iluzionistů a rafinované pomstě. Zprvu jsem se nechal stejně jako diváci při všech těch show šálit a klamat. Zajímalo mne proč i jak a od konce jsem čekal nějaké smysluplné rozuzlení s chytrým koncem, kde klidně mohl zůstat nejeden otazník. Od půlky se ale kdosi rozhodl film zazdít a začlo se totálně překombinovávat. Na složitost akcí kterou ,,Čtyřka'' připravovala bylo hodně věcí podřízeno náhodě, tedy momentům vrtkavým s možností různých konců. Jenže naší partičce i náhody vždy vyšly tak, jak by ani náhodami nebyly a to mně totálně otrávilo. Závěrečný hepáč na zlatém podnose mi nadzvedl obočí. Dávám tři bílé králíky, ale ani chlup navíc. * * * (24.11.2013)

Achich jo, ach ouvej, ach. Abych použila terminologii z Dokonalého triku, tak Slib mají Podfukáři prima: skupina pohledných chytrých lidí je pohledná a chytrá, seč jim síly stačí, a je to kouzelné. Další fáze, alias Zvrat, je taky pořád docela fajn, pohlední a chytří lidé se začnou přechytračovat navzájem, a je to roztomilé. Ale ten finální akt, čili The Prestige, kdy se pohlední a chytří lidé začnou snažit ze všech sil přechytračovat diváka, tak tam Dagmar začne plakat hořké slzy. Nečekám od podobného filmu vrchol intelektuality, ale čekám od něj, že bude zábavný a že se nezamotá do svých vlastních chapadel. A Podfukáři se zamotali, až to hezké není. Ještě to, jak si Mark s Morganem povídají za mřížemi, bych snad rozdýchala, ale hned potom nějak elegantně utnout a nechat si všechny ty další vykecávací pointy hodně moc pro sebe. A speciálně, speciálně bych prosila dvě rány přes prsty rákoskou pro ty konkrétní scenáristy, kteří vymysleli, že muž a žena spolu nemůžou pracovat, aniž by se do sebe oba dva okamžitě nezamilovali, a dokonce to provedli ve dvou exemplářích a tak hloupě, krucifix! A co je ještě antitřešnička na téhle double antitřešničce, tak v druhém díle tenhle konkrétní tropus zopakovali v bledě modrém. (07.02.2017)

Pro mě teda Dokonalý trik roku, oproti Nolanovi nablýskanější, popcornovější a pro mě i zkousnutelnější, ze 125 minut jsem se nenudila jedinou. Kouzelnický film spojený s tím zlodějským snad ani nemohl dopadnout líp, obsazení sedlo perfektně, Franca začínám mít narozdíl od jeho bráchy docela v oblibě a dokonce i v Eisenbergovi jsem pomalu začala vidět sympoše. Ale ehm, jak se to vezme, ona mezi vidět a vidět může být totiž až horentní propast a to platí na celý film pana Leterriera, v němž jde hlavně o to, co chcete vidět, nikoli o to, co doopravdy vidíte. 90% (07.09.2013)

Tak tenhle flm na mě působí asi takhle "Kašleme na logiku, vždyt je to o iluzionistech, kteří pomocí triků dokáží všechno, takže nic nemusíme vysvětlovat". A těch nelogických momentů a děr v příběhů by se ale našlo.. Mně byl ale ten pocit, že se mě film snaží oblbnout neskutečně nepříjemný. Daleko nepříjemnější byli ale Čtyři jezdci, kteří jsou tu sice prezentováni jako hlavní aktéři, ale v ději měli ve skutečnosti hodně málo prostoru. Na jednu stranu plus, vzhledem k tomu, že to byli snad ti nejnesympatičtější blbci, jaké kde kdy tvůrci vyhrabali. Na druhou stranu měli působit charismaticky a inteligentně, ale přitom z nich udělali jen otravné figurky v pozadí. Při scénách s Eisenbergem jsem si málem vyškubala vlasy. Ale dobrá, třeba to byl cílený trik :) Co nepřekousnu, tak je směšný konec, při kterém jsem netušila, zda mám filmu dát odpad anebo se řehtat do bezvědomí. Musím ale přiznat, že do té doby jsem se docela slušně bavila a zábavný Freeman s kouzelnou Mélanie to zachránili - tak akorát na tři *. (27.11.2013)