Nedokončený film

Dokument založený na působivosti vzácných autentických záběrů ( z nichž poslední jsou dokonce barevné ! ), přínosně dokreslených propagandistickou tendenčnost vyvažujícím komentářem pamětníků filmování z r.1942 - tehdejších obyvatel ghetta i výpovědí kameramana Willyho Wista a doplněné (slabším) autorským průvodním slovem. Cenné obohacení existujících psaných vzpomínek. Těžké hodnotit, ale tady stejně na hodnocení zpracování tolik nazáleží, pro zájemce jsou tyto záběry zajímavé samy o sobě. Pietně decentní ♫ minimalistické hudební variace na Williamsovo téma Schindlerova seznamu. 3-4* (03.05.2012)

Velmi zajímavý dokument o nacistické propagandě, kdy se do promítání filmuprolínají deníkové záznamy a postřehy přeživších účastníků. Prostředí varšavského ghetta je děsivé(nahrané scény, mikve, obřízka a snad nejhorší jsou záběry z hromadného hrobu), praktiky nacistů neuvěřitelné. A snad i proto by takovéhle dokumenty měly být promítány nejen v televizi, ale i ve školách, protože jedině tím, že se poučíme ze svojí minulosti, nedopustíme, aby se opakovala. (15.02.2012)

Mám-li hodnotit kvalitu filmu, o což snažím vždy, musím konstatovat, že se jedná o průměr. Zbytečně dlouhá stopáž, dokument vyznívá tak, že jediným zločincem byl kameraman, který záběry natáčel, komentářů přeživších je neskonale málo (a přitom právě tyto pasáže dělají z filmu skutečný zážitek). Toto zpracování může být zajímavé pro historiky (především filmové). Velká škoda nevyužitého potenciálu. (01.05.2012)

Ghettofilm - nic víc, ani označení "kde", ale to ostatně všichni víme i po již skoro osmdesátil letech. Proč se tento film natáčel, k čemu měl sloužit? - to byla nejfrekventovanější otázka. Film byl režírován, už to znamená, že k něčemu měl sloužit. Přitom každému je (a vždy bylo) nápadné maximální umělé vyostření sociálního problému (šampaňské verusu kosti potažené kůží); jako by Němci chtěli říct: "Podívejte se vždyť by se tu sežrali sami navzájem, odveze je tedy tam, kde sice nebudou mít víc místa, ale budou si navzájem rovni." Zobrazování stejně tak umělě naranžovaných židovských zvyků, obyčejů a rituálů (obřízka 2 kg dítěte...) vede zase ke známé praxi - podobně jak tomu bylo o mnoha asijských (sibiřských) národů: zaznamenat, zdokumetovat a zlikvidovat. (01.11.2020)

Film poskytuje uvedení na pravou míru několikero filmových kotoučů se záběry inscenovaného "každodenního života" z ghetta, z místa kde se lidé odnaučili plakat a nevidět mrtvé. Příjemná je pestrost jazyků, tedy Czerniakówovy zápisky jsou čteny polsky, Wistovo svědectví zní v němčině a izraelští pamětníci mluví hebrejsky. To vše prokládá anglický komentář. Doprovodná hudba se pochopitelně nevyskytuje a originální ruchy taktéž, možná bych dal více prostoru barevnému filmu ... (19.04.2012)