Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Pohádka vypráví o malém, slabém sirotkovi, který díky své odvaze a svému odhodlání vítězí nad obrem i čertem. Jeho dobré vlastnosti ho přivedou ke kouzelným předmětům, s jejichž pomocí překoná všechny nástrahy světa. Štěstí a radost nakonec nalezne doma, mezi svými milými. Vedle tradičních postav vystupují ve filmovém zpracování této pohádky i různé tajemné bytosti, jako je například Matka větrů a Matka lesů. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (19)

zette 

všetky recenzie používateľa

Velmi hezky pohadkovy film pro celou rodinu. Mam rad podobne pohadkove adventury a ta o Malickovi ma velmi dobry scenar. Je zpracovana pomerne moderne, s hezkymi pisnickami a dobrou vypravou. Skoda jen hereckych vykonu, ktere cely film tahaji trochu ke dnu. Jinak si ale myslim, ze se zbytecne jedna o opomijenou pohadku. ()

Rami odpad!

všetky recenzie používateľa

Nemůžu si pomoct a zároveň se omlouvám všem nostalgickým fandům. Při sledování takovýchto pohádek trpím a cítím se "trochu" trapně. Toto dílko se snaží vypadat kvalitně a přitom je to šílená slátanina prokládaná zpěvy a tanci (někdy až baletními vsuvkami) účinkujících. Takhle to vypadá, když (třeba i kvalitní) části spojuje nekvalitní koncept (kamera, scénář, režie), který celou pohádku pohřbí tři metry hluboko. ()

Reklama

zdeny99 

všetky recenzie používateľa

Sovětský motiv a sovětská tvorba je tam značně cítit, i proto se pro nás tato pohádka tváří poněkud originálně. Je více mytologická a výpravná než líbezně pohádková, na které jsme zvyklí. Malíček tu není žádnej prťavej kulihrášek, nýbrž malý kluk. Takový rozumbrada, který pomocí kouzelné píšťaly a hole přemůže obra (zrzavej Miroslav Moravec), čerta hopsajícího na trampolíně a čarodějnici, která před ním rovnou uteče. Naopak se nechá omámit bludičkami. Trikově je pohádka tak na rozhraní. Obr i příchod čertů byly krásně natočeny, naopak vichry nad zříceninou byly dost fádní. Plejáda českých herců taktéž potěší, stejně jako Lednický zámek a v povzdálí Minaret. Nejlepší byl ale stejně Moravec coby zrzavej zlej obr, který háže na lidi obrovský kameny. [301. hodnocení, 17. komentář, 52%] ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Klasický pohádkový příběh o Malíčkovi, kterou jsem viděl před dávnými lety a už tehdy, přesněji řečeno do dnešních časů ve mě zanechal nesmazatelné stopy a zvláštní dojmy.. Moc si z ní už samozřejmě nepamatuji, jen vím že film provázela hezká hudba..Dále pak si vybavuji zlou macechu,která Malíčka snad vyhnala z domu, bludičky z bažin, dobrou vílu, matku větru, zlatovlasou princeznu a v neposlední řadě samozřejmě i zlého obra (tuším že ho hrál Václav Moravec)..Z nostalgie za 4* a prosím opakovat!! ()

Kri-kri 

všetky recenzie používateľa

Nechápu tak nízké hodnocení, vždyť je to velmi pěkná pohádka. Že se v ní zpívá mi nevadí, to je přece typické pro většinu pohádek (navíc zde jsou písně poměrně krátké). Mně osobně se velmi líbí ústřední píseň, v originále nazvaná "Piena ceļš". Čeští diváci možná hůře pobírají pobaltskou kulturu a pohanské zvyklosti. V pohádce se objevuje několik neobvyklých bytostí, jako Matka větrů nebo Matka lesů. Zápletka s obrem se mi pro vývoj děje jeví poněkud zbytečná a scéna s jehlou v dlani zas moc drastická (v německé verzi je dokonce vystřižena). Zajímavý je však pro pohádky netypický zkažený charakter princezny. Je to pěkná svině, namísto vděku se odhodlá Malíčka zabít. Ten se po mnoha útrapách vrací domů stejně chudý jako dřív, zato obohacen o nejednu zkušenost. Zvlášť nečekané je královo rozhodnutí jmenovat macechu dvorní dámou.:) A závěrečná scéna z oslav Svatojánské noci rovněž potěší. Po dlouhém uvážení z důvodu nedocenitelnosti pohádky českými diváky zvyšuji ze 4* na 5 a přidávám mezi desítku nejoblíbenějších filmů. 90% ()

Galéria (15)

Zaujímavosti (2)

  • Natáčelo se na zámku Lednice. (M.B)
  • Pohádka byla natočena na motivy divadelní hry „Spriditis“ z roku 1905 od Anny Brigadere. Pohádkové postavy Matky lesa a Matky větru pak mají původ v lotyšských dějinách, kde byly pohanskými bohyněmi, kterých se v lotyšské historii objevuje okolo 100. (Ezis)

Reklama

Reklama