Moje ségra má prima bráchu

Anglický název mnohem lépe vystihuje náladu filmu, podle českého bych čekal komedii, která se ale nekoná. Jde o nefalšované životní drama dvou sourozenců, kteří jsou na tom psychicky dost bídně, mají chuť si to hodit, ale vzájemná bratrosesterská podpora je drží tak nějak naživu. Není to veselý film, ale nabízí dobré herecké výkony a ne úplně otřepaný příběh, jen možná chybí jakákoliv energie. To je ale asi v pořádku, jak hledat energii ve filmu o lidech se sklonem k sebevraždě. Pár pěkných scén, docela povedené. 70% (10.08.2015)

Nicmedie o tom, jak ségra má bráchu, brácha je teplouš a pokusí se z nešťastné lásky o sebevraždu. Ségra si ho vezme domů a oba si vyměňují své životní deprese. Bráchu ve škole zneužíval kantor pedofil, tak si ho najde a znovu se vojedou. Ségra je vdaná, snaží se manželem o dítě a tajně se cpe antikoncepcí. Velice jí to mrzí, ale občas se musí nechat ojíždět cizími chlapy. S bráškou si neustále lížou rány a vzpomínají na špatnou matku a otce, který skočil z mostu. Na konec ztraceného času si i ségra zkusí sebevraždu, ale bráška ji zachrání. Potom se vezmou za ruce a všechno je vlastně fajn. Takže, komedie to tedy není. Je to drama o dvou psychouších, které v depkové době není třeba sledovat. Jediným světlým momentem filmu je domácí karaoke a i ostatní hudba je dobrá. To však nezachrání dojem ze zbytečného filmu a na návštěvu amerického psychoterapeuta se ještě necítím. Nechápu spoustu vysokých hodnocení filmu. Myslel jsem, že jediní psychouši spojení s tímto dílkem jsou hlavní postavy, režisér a producent. Asi jsme na tom hůř, než v Americe. (18.06.2015)

Smíchat krutou depresivnost dramatu dvojčat stojících na prahu sebevraždy s příjemným životním nadhledem se zdá nemožné, ale americký nezávislý film s tím nemá žádný problém a The Skeleton Twins je příjemnou tragikomickou záležitostí, která je táhnuta hlavní dvojicí, především však Kristen Wiig, která se věnuje indie scéně jen okrajově, ale pokaždé je to zážitkem. Přestože původní profesí je komička, depresivní dramata ji opravdu sedí - viz také, podle mě nedoceněný, Hateship Loveship. (31.12.2014)

On je gay, kterému nic nevychází tak, jak by si přál. Nemá přítele, ani dobrou práci. Ona je vdaná, ale se sklonem k pravidelným nevěrám. V okamžiku, kdy se zdá, že jejich životy už nemají smysl a oni stojí krok před sebevraždou, najdou jeden druhého a společně se pak pokoušejí prolomit svá vlastní tajemství a dávná traumata, která je doprovází už od dětství. Skoro bych čekal tragický nebo minimálně ne právě veselý příběh, ale ironií a sarkasmem se tu opravdu nešetří. Situace, do nichž se hlavní hrdinové vrhají střemhlav navzdory předpokládaným důsledkům, jsou perfektním inventářem sourozenecké lásky, která, jak se zdá, dokáže překonat i nepřekonatelné. Kristen Wiig a Bill Hader zde podávají fantastické herecké výkony, něco takového lze na plátně vídat jen zřídka. Ten film je skvělý tak, že si ho prostě zamilujete. Nezaslouží si za ženu děvku. – Nejsi děvka, tak to prosím neříkej. – Vážně? Jak bys to teda nazval? – Jsi neposedná žena v domácnosti se sklony ke kurvení se. (24.09.2015)

"Těším se, až budu teplej strejda." Netěšíš, Milo, ale to je tvoje věc. Mně spíš vadí něco jiného. A to skutečnost, že když si budu vybírat, jestli můj život ukončí prášky, přeřezané žíly, skok z mostu nebo utopení, tak mi s tím tento snímek neporadí. To je škoda, protože tohle všechno v něm je, ale návod nikde. A komedii jsem taky nenašel, takže jsem se znuděně díval na film o lidech v depresi a přemýšlel o tom, proč si ubližuju. Nepřišel jsem na to, ani tu depresi jsem z toho nedostal a nakonec jsem byl moc vděčný za to, že si sourozenci nesmyslně zatrdlovali na hit Starshipu, což mi nakonec jediné dávalo smysl. (21.03.2017)