Na druhé straně

Leena svojich rodičov za tie všetky pekné chvíle milovala, ale zároveň nenávidela, za všetko to zlo čo si musela vytrpieť. Ten tiesnivý pocit v hrudi, keď prídete domov a neviete v akom stave nájdete rodičov a taký istý pocit, keď otec bije matku. A za tým všetkým je alkohol. Príbeh je to možno všedný, ktorý sme už tisíckrát videli, ale pre mňa film nemal jedinú chybu. Výborne natočené a ešte lepšie zahraté. Hudba tiež skvelá. (04.10.2015)

Noomi a Ola Rapace, v tom čase ešte skutoční manželia, vo filme ako Leena a Johan. Postupne začíname chápať, aké drsné detstvo sa Leene udialo a prežívame spolu s ňou všetko, čo dieťa prežíva v rozvrátenom vzťahu rodičov. Alkohol v hlavnej úlohe. Najhoršie je, že sa to navždy zapíše do detskej duše a fascinuje ma, že po takej traumatickej skúsenosti, dokázala relatívne normálne Leena žiť svoj vlastný život. Ešte, že ju otec nemlátil (až na tú facku kvôli vyliatej fľaške). Krásne myšlienky pochádzali z Leeninho denníka - aké  jednoduché sny o šťastí majú deti. (01.08.2022)

Lisbet a Hassel, prostě manželé Rapačovi si zahráli manželé a skoro byste jim to štěstí záviděli, kdyby jim ovšem nezazvonil telefonát, který bez varování otevřel staré rány děsivého dětství. Kvůli svým oblíbeným hercům dávám čtyři hvězdy, jinak bych tak rozdavačná nebyla - příběhů o chlastu už bylo mraky a tenhle rozhodně nic nového nepřináší. (30.05.2021)

Přestože kvalitu severských dramat nemám v úmyslu v žádném případě jakkoliv zpochybňovat, tak zrovna tento snímek tuto skutečnost minimálně za mě příliš nenaplňuje. A důvodem je především velice slabě zpracovaný příběh, který měl stát hlavně na opravdu silných a přesvědčivých emocích, nicméně jsou to právě emoce, které tu absolutně nefungují, a ať se mě laskavě nikdo nesnaží přesvědčovat, že správné severské emoce mají být chladné, jelikož to je prostě blbost. Chladné emoce jsou jednou provždy nefunkční emoce. Samotná zápletka, respektive příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, pak trpí i přes kratší stopáž rozvláčností a značným nedostatkem dramatických scén, jednotlivé postavy, a to v obou časech, působí nezajímavě a nevýrazně, a závěrečné vyústění se mnou též ani trochu nehnulo, což už byl ale vlastně jen důsledek celkové odtažitosti snímku. Pozitivem tak v podstatě zůstává jen syrovější atmosféra, vyvolávající přesvědčivé pocity neklidu a zmaru, a samozřejmě herecké výkony většiny herců, v čele s mou oblíbenkyní Noomi Rapace. Jako celek mě toto drama ale zkrátka neoslovilo, nepřineslo mi ani trochu očekávaného silného emočního filmového zážitku, takže bohužel, za mě slabší žánrový kousek. (04.04.2021)

Skandinávská depka o (ne)zodpovědnosti a o tom, že temné scénáře sociální předurčenosti se naštěstí nemusejí vždycky uskutečňovat. Nemůžu si ale pomoct, čím více jsem se dozvídal o minulosti hlavní hrdinky, tím méně mě zajímala; ve druhé polovině filmu se totiž jen naplňuje poměrně předvídatelné vyprávěcí schéma, které v úvodu tak dobře a stísněně působí jako zlo bublající pod povrchem. Podobný pocit jsem měl u Vinterbergova Submarina, ale tam mě to ve svojí vykonstruovanosti a chtěnosti rušilo mnohem víc. (27.03.2011)