Krtko

Vím, že je oblíbený. Třeba Francouzi ho milují. Vzpomínám si, že na vysoké si do sešitku s ním rodilý mluvčí, který nás učil, zapisoval poznámky. Mě Krteček nikdy neoslovil - a to doslova! :) Už jako dítě jsem zuřila, že nemluví. No, ráda ho nemám, ale uznávám, že se to panu Millerovi povedlo - ta figurka sama o sobě je geniální. Dvě hvězdičky aspoň postavičku. (29.06.2012)

Krtečka jsem nikdy neměla ráda. Pamatuji si, jak mě babička s nadšením volala k televizi, když ho vysílali, a pak se s nemenším nadšením dívala vedle mě na pohovce, zatímco já jsem se modlila za brzký konec. Ta postavička mě odjakživa hrozně iritovala, ani jako 3leté dítě mě to neoslovilo. Nelíbila se mi animace, nelíbily se mi zvuky, nelíbily se mi ty příběhy. Uteklo dost vody a Krtek se mi dostal znovu do života. Tchýně Krtka miluje, a tak dcerku zásobuje různorodým artiklem s motivem Krtka, samozřejmě došlo i na DVD. No tak jsme to pustili a ja se dívala taky... Krteček a kalhotky je ještě celkem milý, ale zbytek nestojí za řeč a čím novější, tím horší. Co mi tam vadí asi úplně nejvíc, a to jsem jako dítě nevnímala, je skutečnost, že Krtek s kamarady v podstatě můžou spáchat jakoukoliv špatnost, ale protože jsou to jako malá a bezbranná zvířátka, tak jsou vždy v právu a pyká protistrana. V podstatě to ukazuje, že když jsi v té správné škatulce, tak ti všechno projde. Například vrcholem je příběh o paraplíčku, kdy Krtek ukradne meloun, ukradeným nožem ho naporcuje, pak ho s kamarády sní, a když je začne honit majitel melounu, hází mu slupky pod nohy a střílí na něj pecky. Nakonec chudák podnikatel přijde o všechno, protože přijde bouřka a vítr ho na vozíku s melouny odvane až do nějakého rybníka, pohádka končí zlomyslným smíchem všech zvířátek. To je teda pěkná moralita. Krteček ve městě zase beztrestně nechá popadat lidi v metru, když zastaví schody, a poničí velké množství vozů, když jim do výfuků nacpe buřty. On a jeho kumpáni jsou jen obyčejní vandalové, ale je to podáno tak, jakože vlastně dělají dobře a měli bychom být na jejich straně. A tak by se dalo pokračovat dost dlouho... Takže Krteček? Ne, děkuji. (23.09.2017)

Jeden z řady Československých animovaných večerníčků a podle knižní předlohy také jednoho z našich nejznámnějších kreslířů tentokrát pana Zdenka Milera, tenhle večerníček mi přijde hodně rozporuplný v oblíbenosti, snad nejvíc ze všech, tady na filmové stránce ČSFD má od většiny uživatelů vysoká hodnocení a na jiných je to přesně naopak a co mně o tomhle zrovna tak předsvědčuje (ba ne ještě víc !) je oblíbenost/neoblíbenost tohohle večerníčku lidé v mém okolí, například můj tatka a jedna ze sester jej milovali a já a druhá sestra jsme ho nenáviděli. Takže se  raději vysvětlování své nelibosti zdržím, bylo by to zbytečné, a raději jen podotknu že takové dílo za to stojí aby mělo kladná i záporná hodnocení, to se vidí málokdy aby bylo nějaké dílo tak hodně rozporuplné jako tady Krtek. (04.05.2024)

Krtečka jsem měl rád už od mala a těch pár desítek dílů jsem musel shlédnout tolikrát, že bych dneska nepochopil, kde jsem na to bral čas. Bohužel jsou ty časy pryč a jen tak si shlédnutí nějakého dílu nedopřeji, ale určitě jsem s Krtečkem ještě neskončil. PS: Rozčiluje mě, že je tu každý díl zvlášť a každému pak naskočí x hodnocení. Pokud máte dva oblíbené uživatele, kteří se rozhodnou hodnotit každý díl, tak vám to pěkně zaspamuje poštu. (05.01.2016)

Tenhle večerníček se neměl rád už jako dítě. Štvalo mě, že nemluví a ty jeho přiběhy jsou naprosto o ničem. Ale pro děti max. do tří let určitě výborné. Navíc je to roztomile namalované. A oceňuji, že je to jeden z těch večerníčků co si dokázali získat světovou proslulost. Právě to co mi na něm nesedí umožnilo jeho úspěšné zahraniční tažení, je jednoduchý a nemusí se dabovat. Dávám --- == 70% == ---. (25.12.2012)