Král z ostrova Bastøy

Podobných filmů již bylo natočeno mnoho. Je to další svědectví o nelidském zacházení člověka s člověkem (resp. s dětmi a mládeží). Měli bychom si tyto úseky historie připomínat už proto, že od lidství k nehumánnímu jednání je jen malý krůček. A jsou a vždy byli a budou lidé, kteří rádi mají nad někým moc a dávají mu to patřičně najevo. Nejhorší je, že dodnes jsou místa na světě, kde jsou podobnému chování vystaveni nejen dospělí, ale i děti a často se proti tomu nic nedělá jen pro to, že z toho někomu kapou peníze, viz továrny v Číně a Africe (wtf, zase sem nějak ujela:)) Je to těžký a silný film s úžasnými hereckými výkony, mnoha myšlenkami a krásnými scénami přírody. I když ti kluci něco v reálném životě provedli, není důvod zacházet s nimi jako se zvířaty. Spíš se snažit předcházet asociálnímu chování mládeže. Ale v tom se toho za těch skoro 100 let moc nezměnilo. Stále se vráží víc do trestních ústavů než do prevence a volnočasových aktivit a kvalitnějšího života mládeže. (25.02.2012)

Podle skutečné události se dnes píše před každou druhou koninou i dopoledne na Nově. Ale dobře . . . disciplínou a vzděláváním mělo být dosaženo v Bastøy lepších výsledků než tělesnými tresty. Domácí škola měla fungovat jako uzavřená společnost chlapců z celé země, kteří tam měli být převychováni na „slušné občany“. Polepšovna na ostrově proslula svým brutálním zacházením a v roce 1953 byla uzavřena. Asi tomu i věřim. (11.12.2012)

Poslední dobou si všímám jevu, že nový neamerický filmy jsou hodnoceny až podezřele pozitivně. Těžko říct, jestli je v tom eurocentrická zamindrákovanost (taky to tady v EU umíme), anebo pseudointelektuální snobismus (když dám 5* užvaněnýmu blábolu, budou si mě všichni vážit), ale ty filmy mi většinou přijdou jako neskutečně přeceňovaná sračka. Ani tenhle film se mi moc nelíbil. Příběh je skutečně prostý - spoiler - zarputilej tlusťoch přijede na ostrov do pasťáku, kde se všichni chovanci chovaj jak kreténi, a pak se diví, když dostanou od vychovatelů občas do držky. Hajzlíci to berou jako křivdu a chovaj se jako ještě větší kreténi. Tlusťoch pořád žvaní o tom, že by chtěl utéct, ukradne za tím účelem pilu, ale nikdy se k žádný větší akci nevzchopí. O to nasraněji se pak dál ksichtí. V závěru filmu v harantech bouchnou saze, podpálí chajdu, zlynčujou celkem normálního vychovatele (je třeba si uvědomit, že před 100 lety se skutečně nikdo s nikým nemazlil a tenhle týpek na mě jako tyran zrovna moc nepůsobil), nechaj se pochytat armádou a tlusťoch spadne pod led dřív, než stačí personálu pasťáku dostatečně dát najevo svou morální převahu. The End. Nic mě na tom příliš nezaujalo a hlavně jsem se celou dobu dost nudil, takže za mě slabý 2* (18.04.2012)

Když už utěk trošku ho naplánovat a ne zjistit že je tam člun a mizíme je škoda že to on sám nedotáhl do konce i když se vzbouřily a dali jim na prdel i když je pochytali vyhráli každý sám za sebe, takových zařízení bylo mnoho a každý měl svoje metody na vráceni do normálního života, tohle bylo to silnější. (29.03.2017)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)