Skrytá vada

Těšil jsem se a to strašně moc. A teď jsem zklamanej - strašně moc. O čem to vlastně je? Nedokážu pořádně říct, Inherent Vice má skvělé obsazení a vypadá i pěkně (to má PTA vždy povedené), horší je to s příběhem.. možná lépe řečeno jeho konstrukcí. Příběh plyne celkem slušně ale nijak Vás nevzruší nebo nevyvede z míry, najednou zjistíte že uběhly dvě hodiny a něco málo se začíná dít, ale moc nechápete, proč to trvalo dvě hodiny se k tomu dostat. KRITIKA? Je to neskutečně ukecané.. z toho vyplývá, že je to někdy i nudné. Velké množství postav vytváří i plno dějových linií, které mě vrací k prvnímu bodu kritiky - je to toho až moc a nudí to. POCHVALA? nedokážu pořádně říct.. z míry mě snad vyvedla akorát reakce Phoenixe na fotku dítěte kojeného matkou co fetovala herák. To byl záblesk možná až geniality.. který ale oslnil asi jen tak na pikomakohero-sekundu.. (16.02.2015)

Do detailu vypiplaná konverzační komedie, která je moc dlouhá, ale zkrátit by ji nešlo. Pynchon je mistr jazyka, vytříbených slov neužívá zrovna střídmě, přesto jsou jeho dialogy přirozené, plné ostrovtipu a skrytých narážek. Anderson tohle ctí a snaží se o maximální věrnost originálu. Jeho režisérský um je podepřen kvalitními hereckými výkony, skvělou výpravou a znovu připomínám ohromnými detaily, které se starají o hodně z oné komediálnosti této jinak multi-žánrové detektivky. Běžným filmovým konzumentům ale silně nedoporučuji. What's Up, Doc? (18.02.2015)

Předně chci říct, že s P. T. Andersonem nemáme moc dobré vztahy, přesto jsem se uvolila dát mu, hlavně kvůli Joaquinu Phoenixovi, ještě šanci. A tak jsem si musela projít prapodivnou hippie neo-noirovkou, s permanentně zhuleným Philem Marlowem - vzezřením napůl zvíře, napůl člověk - který svou roli pojal jako exhibiční představení... ono to jinak snad ani nešlo. První hodinka baví, trochu zmatek ve jménech a osobách, ale pak jakoby do sebe všechno začalo humorně zapadat i přes dojem, že si Anderson dělá s divákem naprosto co chce... nu, a jemu se to dokonce líbí - možná i díky atmosférické směsce hudby, možná díky čistě náhodné podobnosti zápletky z "Rozpuštěného a vypuštěného", ale čeho je moc, toho je příliš a tak se děj druhé poloviny zdá delší, než ve skutečnosti je a dosavadní zábava se může začít poněkud zajídat... Za mě ať si napříště P. T. Anderson točí jen pro domácí promítání, protože na tohle mu sere Zlatej tesák. (27.03.2015)

80%. Špičková sofistikovaná komediální kriminálka s řádnou dávkou trávy, heroinu a rajského plynu, která vzdáleně připomíná zmodernizovanou do noiru laděnou detektivku z dob postklasického Hollywoodu, místy se opírajíc (asi nechtěně) o legendární Chinatown (charaktery i vývojem), a ať už čerpá atmosféru z čehokoliv, je jí tam tolik, že by se dala od začátku až do konce sekat mačetou. Paul Thomas Anderson válí, Phoenix a ostatní jakbysmet. Inherent Vice nesmíte brát moc vážně, protože je místy až agresivně absurdní, tak, jak je u Andersona typické (třeba u Boogie Nights nebo Magnolia); jedině když na něj budete koukat s nadhledem vás semele jako sarkastická satira ve vážnějším obleku, která byla tvořena s notnou dávkou očividného entuziasmu, znovu, jako je u Andersona zvykem. Že pak lze i jemnější narativní nedostatky odpustit. Hodně lepší čtyři. (17.02.2015)

Vadí mě když si režisér natočí film jen pro sebe. Režiséra Andersona jsem měl v předchozí tvorbě rád. Ale nemůžu jít cestou na kterou se v poslední době vydává. Už Mistr byl u mě hodně na hraně a tohle jsem pro změnu vůbec nepochopil. Co deset minut solidnější krátký vtípeček nezachrání tu hroznou dvou a půl hodinovou nudu. 30% (05.06.2015)