Skrytá vada

Předně chci říct, že s P. T. Andersonem nemáme moc dobré vztahy, přesto jsem se uvolila dát mu, hlavně kvůli Joaquinu Phoenixovi, ještě šanci. A tak jsem si musela projít prapodivnou hippie neo-noirovkou, s permanentně zhuleným Philem Marlowem - vzezřením napůl zvíře, napůl člověk - který svou roli pojal jako exhibiční představení... ono to jinak snad ani nešlo. První hodinka baví, trochu zmatek ve jménech a osobách, ale pak jakoby do sebe všechno začalo humorně zapadat i přes dojem, že si Anderson dělá s divákem naprosto co chce... nu, a jemu se to dokonce líbí - možná i díky atmosférické směsce hudby, možná díky čistě náhodné podobnosti zápletky z "Rozpuštěného a vypuštěného", ale čeho je moc, toho je příliš a tak se děj druhé poloviny zdá delší, než ve skutečnosti je a dosavadní zábava se může začít poněkud zajídat... Za mě ať si napříště P. T. Anderson točí jen pro domácí promítání, protože na tohle mu sere Zlatej tesák. (27.03.2015)

Na muj vkus je to prilis zhulene. Potencial tam je, protoze 70's atmosfera a hudba funguji, spousta hercu i ten scenar neni uplne blbej, ale zbytecne se to snazi byt wannabe sokujici a vtipne, kdyby se k celemu projektu pristoupilo seriozneji, mohlo z toho byt kvalitni retro. Je to nekde mezi 2 a 3*, ale jdu na 2, protoze kdyz se to vezme kolem a kolem, je to vlastne pomerne dost velka nuda. 4/10 (10.05.2015)

PTA má všechno velmi dobře promyšlené, uznávaní herci po spolupráci s ním slintají, protože vědí, že i otevírání konzervy umí natočit skutečně podmanivým způsobem, takže ten, kdo její obsah sní, má nominaci na nějakou hereckou cenu téměř jistou. Jenže tady, stejně jako u předchozího Mistra, dle mého tak trochu přecenil své možnosti (a možná i schopnosti). Atmosféra, herci, dialogy, detaily, aranžmá scén – všechno je znovu vypiplané, všechno je opět v takové konstelaci, že z toho musí být divácký superzážitek. Jenže alespoň v mém případě není. Znovu je to poměrně „těžký film“ na sledování, který toho nedá moc zadarmo. Leccos jsem nepochytil, nestydím se za to, holt si tenhle děj-neděj dám třeba za pár let znovu. Další one-man show Joaquina Phoenixe, tenhle herecký klenot nám ještě ukáže!! (26.03.2015)

Extrémně zašmodrchaný případ, kdy drogově závislý soukromý detektiv vyšetřuje na počátku 70. let v Los Angeles zmizení několika osob, je ironickou kritikou hnutí hippies. Hra s diváckou pozorností spočívá v tom, že máme dojem, že se hlavní hrdina nemůže v ničem orientovat a musí skončit špatně, zatímco on, přesto, že je většinou pod obraz, dovede být ve správnou chvíli v obraze. (28.08.2015)

Vymaštěnější scénář jsem už dlouho nepotkala. Dialogy těžké a zpomalené, dikce až nesnesitelně flegmatická, což vedlo k tomu, že vzrušující pašerácký Zlatý Tesák vyzněl jako nuda a jehož "dalekosáhlý" význam se vytratil a zcela rozplynul po první minutě. Herecké talenty utopené ve sračce vyfetovaného pozérství. (23.03.2016)