Vítejte v New Yorku

Ferrrara si znovu vybral látku, ktorá mu je najbližšia. A ako režisér aj postavy v jeho filmoch majú silnejšie postavenie, rady vyčnievajú z davu a dráždia kontroverzným správaním. Taký je osud významného politika Devereauxa, ktorý sa nechá unášať sexuálnymi úchylkami, pŕzni všetko čo je v dosahu a nezastaví ho ani žaloba či domáce väzenie. Gérarda si vážim o to viac, že bez honoráru vzal túto výzvu a mizantropa bez morálky stvárnil excelentne. Jeho osobnosť dokonale reflektujú rozhovory s manželkou, ktoré zakaždým končia rezignáciou na Devereauxov chladný postoj ku všetkému a všetkým. A či sa dočkáme záverečného rozhrešenia vie každý kto aspoň trochu pozná Ferrarovu tvorbu. (11.07.2015)

Člověk by si řekl když je Gérald ten francouz,že bude věkem zrát jako víno,ale on zatím kyne jako těsto na olbřímí mazanec. Na staré kolena by si mohl vybírat trochu seriózní role a né si otírat pytel o xicht odporné pokojské a ukazovat šulínka na kterého stejně není nikdo zvědavý. Nudný bezcharakterní snímek natočený za jedno odpoledne a když nad tím teď zpětně přemýšlím prostě fuj odeberu i tu jednu hvězdu co jsem z milosti udělil. (12.12.2015)

Otevřený pohled na sex, moc a privilegia. Děsivé znázornění aféry Dominique Strauss-Kahna v podání antihrdiny Depardieua, který je ve své roli velmi uvěřitelný včetně přerostlého pupku . Oceňuji , že ukázal své nahé tělo zničené kombinací jídla, pití a nedostatku pohybu , aby ilustroval životní styl představitelů tzv. "kasinové ekonomiky", v níž miliony lidí místo užitečné práce pouze sází na vzestup nebo pokles čehokoli. (30.03.2018)

Ten začátek bylo skoro jak soft péčko a jsme si jist, že Gerard byl spokojený a natáčení si užíval a myslím si že ani nic nehrál. Ovšem samozřejmě pohled na nahého starého hodně tlustého Gegarda nenaní nic co bych si chtěl dopřávat při večerech v karanténě. Celý film působí, chladně, odtažitě, více bezdialogových scén než diaogových, ale zas eumí velmi dobře vyprávět, takže cajk. (01.11.2020)

Pane Depardieu, já Vás mám rád. Ale pokud budete hrát v takových filmech, slibuju, že Vás mít rád už nebudu... Já nevím, jestli Depardieua dostane dříve do hrobu těch 14 lahví vína denně nebo debilní filmy pitomých scénáristů a režisérů. Jedním z těchto hrobníků je i jakýsi Abel Ferrara, který se rozhodl, že to Strass-Kahnovi natře. Natřel to akorát sám sobě. Tématicky je naprosto všechno v pořádku, ale pokud chce někdo pojmout film jako kritiku určitých lidí, musí si umět napsat scénář, který bude za něco stát. Na prosouloženou první půlhodinku plynule navazuje pasáž obsahující Depardieua v cele a pak v domácím vězení, která je protkána bezduchými dialogy mezi viníkem a jeho manželkou, což je ještě větší utrpení než vykrmený Depardieu oblažovaný sličnými děvami a vyluzující dost podivné chrochtavé zvuky. Jenže této "zábavy" si ve zbytku filmu již tolik neužijeme. Sečteno a podtrženo, scénář idiotský, herecké výkony chabé, režie nijaká, atmosféra nulová. Ale to XXL porno vlastně celkem ujde... 30% (30.12.2014)