Legendárna partia

Legendární partu si dokážu představit úplně jinou, ale chápu, že je tenhle animovaný příběh zaměřen na dětské publikum. Mě neurazil a ani nenadchnul. Nekoukalo se na to špatně. Byl tu moment, který mi připomenul legendární Nekonečný příběh. Kouzlení s mrazem bylo celkem pěkné a "zhmotňování" dětských snů také. Vypadalo trošku jako Potterovic patroni. Nejsympatičtější postavou ze všech zúčastněných mi přišel Sandman, nositel dětských snů. Netušila jsem, že taková postavička vůbec existuje. Přece jenom u nás máme poněkud jiné pohádkové postavy, které nás doprovázejí dětstvím. (27.03.2013)

Jelikož je Legendární parta zaměřena spíše pro mladší publikum, velice mě zajímá, jakým způsobem bude přijat u nás, kde nevyšla kniha Williama Joyce, a kde především ani nejsou příliš zažité postavy Jacka Frosta, Sandmana a de facto ani Víly Zuběnky. Film samotný je v na animáky průměrném 3D, nechybí mu moc dobré momenty ani emoce, přesto se občas potopí do vln patosu, což se samozřejmě dalo čekat. Bavil jsem se sice méně než u Raubíře Ralfa, ale pořád patří Legendární parta mezi nejlepší animáky letoška. (20.11.2012)

Za rok 2012 asi ten nejnudnější animák, který jsem viděla. Dabing parádní, animace též, ale ten příběh byl tak nezajímavý, že jsem ho poslední půlhodinku doslova prozívala a bylo mi šumák, jak dopadne. Velká škoda, protože naopak 3D: ***** je u tohohle animáku společně s Na Vlásku to nejlepší, jakého se mi zatím dostalo. Výborné efekty i pestrost od začátku do konce! (19.03.2013)

Děti prostě potřebují v něco věřit. Lhostejno, zda je to Ježíšek či Santa Claus, Víla Zuběnka (či Zubnička), Jack Frost anebo velikonoční zajda... anebo Stín. Ale děti určitě chtějí raději věřit v něco pozitivnějšího, než jsou bubáci v podobě Stína. Ostatně i já byl dítě a chtěl, vlastně CHTĚL jsem věřit..., třeba že tady budu navždy, nebo že trhání zubů FAKT nebolí, nebo... Je mnoho věcí, v něž by děti chtěly věřit. A vlastně by v ně i věřit měly, protože to tak nějak patří k dětství. Tento film možná některým pochybovačům udělá jasněji - alespoň na čas, třeba na rok, či dva, anebo na pět let, kdo ví. Podstata postaviček je sice směřována spíše na americké dětičky, ale podstata filmu může zasáhnou každé dítě. Každé, které chce věřit. A možná to osloví i některé dospělé. A připomene jim to vlastní dětské víry i pochyby. (13.06.2013)

Už si to po těch letech nepamatuju, hodně rychle jsem to zapomněl. I přes název (hlavně ten orig.) to bylo i na poměry DreamWorks neskutečně dětské. Na druhou stranu to nebylo překvapivě vůbec otravné. A to je asi ten důvod. U málokterého filmu jsem tolik cítil to spotřební zboží vzhledem k možnostem studia, přesto pro mladší věk vůbec ne špatné. Škoda, že s tím nepřišel Disney nebo Bluth dvě tři dekády zpátky, takhle působí jako z jiné planety (či snad části světa) a svých diváků si proto moc nenajde. Pokud si ho nebudou pouštět jen na Vánoce. (27.10.2019)