Koria

"Už nie sme Sever ani Juh, teraz sme Korea!..." Film zo športového prostredia-stolného tenisu je natočený podľa skutočnej udalosti a z dnešného pohľadu sa to zdá už neuveriteľné, pretože odvtedy sa tieto dva štáty opäť niekoľkokrát vážne rozhádali. Otázne je koľko divákov zo Severnej Kórei film videlo, ale je jasné, že film je určený v prvom rade Kórejcom. Počiatočná rivalita i postupne vybudované priateľstvo, to sa dalo čakať. Sú jedným násilne rozdeleným národom, takmer celý film si drží slušný kvalitatívny štandart a divák fandí Kórejcom tak ako nikdy predtým. Maďari, Francúzi ani Čína dnes nemajú šancu... Problém vidím iba v tom nešťastnom závere, v tom sa asi zhodneme všetci. Uplakané scény lúčenia nemajú konca a tu by som to rázne prestrihal a výrazne skrátil. Skutočné fotky z tejto udalosti, ktoré vidíme v závere filmu naozaj ukazujú dojatie i smútok, ale netreba z toho hneď robiť pohreb...70%. (26.10.2014)

SPOILER (!!!) "Jak je to dlouho, co korejský hráč porazil čínského?" "Zatraceně dlouho ... (hrabání v papírech) ... asi 18 let?" Ping-pongová srdcovka. Pro Korejce znamenalo vítězství na MS družstev v roce 1991 asi tolik, co pro nás Nagano. KONEC SPOILERU. Navíc, když se kvůli tomu poprvé v historii vytvořil společný tým Severní a Jižní Koreje. Ano, je to předvídatelné (ale, jak jinak se dá udělat sportovní film založený na skutečné události?), ano, je v tom zjednodušeně černobílý pohled na protivníka. Ale. Je to výborně udělané. Film staví na výkonu Ji-won Ha (která tradičně vypadá dobře) a Du-na Bae (která velmi příjemně překvapila a její postava v tomto filmu se mi líbila - sedla jí - mnohem víc, než role Sonmi v Atlasu mraků). Plus všichni herci ve vedlejších rolích, kteří jsou nediskutovatelně výborní (líbí se mi okamžik, kdy Ye-ri Han, která hraje Yoo Soon-bok, otevře na protihráčku v rozhodujícím duelu oči - jako osobnost mě zaujal trenér severokorejských hráček, atd.). Celkem dlouho jsem přemýšlel a po analýze pocitů, které film vyvolal (a toho, co zůstalo v hlavě), dávám maximální hodnocení. (28.02.2013)

Ano, je pravda, že kdyby všechno bylo tak, jako v tomhle filmu, Korea by na tom teď byla asi trošku jinak. Ale takhle je to pro diváka záživnější a hlavně dojemnější. Moje drahá Ha Ji-Won nezklamala, Bae Du-Na u mě poprvé zabodovala. Ani k ostatním hercům nemám výtky. Jsem překvapená, co se dá vytěžit z docela obyčejného příběhu. Důležité momenty bych si užila ještě lépe, kdyby k nim hrála chytlavější hudba. 4* (27.04.2013)

Môže šport spájať ľudí? Samozrejme, že áno... Máme tu dva nasilu rozdelené národy v spoločnom ping pongovom tíme, ktorý po očakávaných počiatočných nezhodách a doberačkách, začne spolu fungovať ako dokonale namazaný stroj. Len škoda, že väčšinou je politika a moc pár narušených jedincov nad zdravým rozumom. Emotívne a príbehovo zaujímavé. Navyše športovým scénam nechýbalo napätie a boli divácky atraktívne zvládnuté. Koniec sa mi v emotívnej rovine už zdal trochu mimo čiaru, ale nebolo to nič hrozné. Veľká spokojnosť. 75/100 (16.01.2017)

Nevím, já už tu citové vydírání u korejských filmů beru jako samozřejmost. Pokud to není nešťastná láska k živé bytosti, je to alespoň nešťastná láska k vlasti. Však kdyby se u nás natočil film o výhře československých hokejistů nad Sbornou, taky by také vlastenecké oko nezůstalo suché. I když u nás by se muselo dát pozor, aby vše bylo politicky korektní, abychom se někoho nedotkli, bo to škodí obchodu. (30.10.2012)