Láska

Cenim si, ze tento pribeh nikdy neklesol k sentimentalite. Film je velmi intenzivne, az dokumentaristicky realisticky. Inak povedane, tazka depresia. Staticka kamera, dlhe zabery, ziadna hudba, ziadne emocie. Mozno je to az prilis studene. Pre mna prekvapivo chladne sa chova aj postava, ktoru hra Trintignant. Objektivne vzato, natocene je to vyborne, ale asi som cakal, ze ma to cele chyti za srdce viac. Obavam sa, ze druhy krat tento film vidiet nepotrebujem. A ano, som jednoznacne za, aby sa smrtelne chorym pomahalo trebars tymto sposobom a ziaden pokrytecky katolik ma o opaku nepresvedci. 64 % (04.02.2015)

Písať o láske, je ako tancovať o architektúre. Možno niečo pochopíte, možno máte nejakú predstavu, ale musíte to vidieť, zažiť, aby ste poznali jej silu. Chladný, podmanivý film, ktorý ma donútil premýšľať, či by som bol schopný ukončiť trápenie. Bol. Skutočná láska zabíja, doslova. (24.02.2015)

Úžasný film, kde od prvních záběrů neodtrhnete oči od plátna. Veškeré emoce se odehrávají v očích hlavních protagonistů a zde se Haneke neomylně trefil v jejich výběru. Jean-Louis Trintignant byl asi skvělý ve všech filmech, ale poměrně málo známá Emmanuelle Riva podává neméně excelentní výkon. Nevím, jestli film účinkuje i na mladé publikum, ale pro vnímavého diváka je tato neveselá výpověď o lidském údělu fascinující. A natolik jiná než většina současných filmů. (01.03.2015)

Láska je tisíckrát omleté téma filmů, většinou je to ale láska mladých, krásných lidí. Jak vypadá láska ve stáří, na sklonku života, kdy jeden už nemůže a druhému docházejí síly, na to se zaměřil tenhle skvělý francouzský film. Film, který ocení diváci, mající rádi hloubku a bez potřeby hledět na svět obroučkami růžových brýlí. (13.04.2015)

Skvělé herecké obsazení, film ukazující na úzký vztah dvou lidí, zůstávajících jen sami pro sebe. (15.04.2015)

Jako film nic moc, ale jako ukázka toho, co mnohé čeká, mistrovské. A herecké výkony bez diskuse špičkové. Smutné je vidět Jean-Louis Trintignanta v tomto věku. 70% a 3*. (03.05.2017)

Naturálně zobrazené odcházení milované osoby. Pravdivé až na kost, místy až nekoukatelné. (10.05.2017)

[Artfilm 2012, Trenčín / Trenčianske Teplice] Silný, ťaživý, ale krásny film. Herecký koncert Trintignant / Riva / Huppert. (23.06.2012)

Film opravdu o lásce, která přetrvá "v dobrém i zlém, zdraví i v nemoci." Konečně si někdo vzal na mušku drama, které se odehrává v prázdnotě starých párů, kteří bez sebe nedokážou žít. Tento snímek stojí proti všem rozvodovým americkým filmům, kde se lidi perou o své děti a majetek a pak znovu nalézají lásku. Tady ji nikdy neztratili, své děti se snaží uchránit bolesti. (03.07.2012)

Láska je cit, který je mnohdy zneužíván pro ospravedlnění záplavy falešného patosu. Haneke se ovšem rozhodl jít cestou přesně opačnou. Lásku odhaluje na dřeň, předvádíjí jako bezpodmínečnou, samozřejmou a nesobeckou. Přesně tak přistupuje Georges k péči o ochrnutou Anne. Nedává najevo sebelítost, a chce pokračovat v zaběhnutém životě s milovanou osobou. Georges nepřináší oběť, jeho svět je úzce spjat s přítomností Anne a právě tato samozřejmost naráží na nepochpení (u dcery), či nevyžadovanému obdivu (pomáhající sousedi). Haneke volí tradičně pomalý a statické tempo, což ještě umocňuje syrovost dílo. Jako slabina filmu se může jevit jeho hlavní motiv. Péče o blízkou osobu není přespříliš originální motiv (byť precizně zpracovaný). Také vyvstávají otázky, zdali by takovýto přístup neměl být mezi blízkými osobami brán jako samozřejmí. (30.01.2013)

Zaujímavý film, ktorý však si ťažko niekto dá do svojej filmotéky, alebo pozrie znova. Ten minimalizmus aj chlad mi práve vyhovoval a vidieť po rokoch Jean-Louis Trintignanta (82 rokov) vo výbornej forme bolo fajn, no zároveň aj smutné. Čas letí príliš neúprosne a časy rebelujúceho básnika Claude le Petit, alebo grázla Emile Buissona sú nenávratne preč, napriek tomu ma jeho výkon oslovuje viac než Belmondove nič vo filme Muž a jeho pes. (09.02.2013)

pro diváka bez citu má filmy tři výstupy - dveře vyražené hasiči, facka a udušení polštářem jinak drrr. Nevím jestli bych filmu dávala oscara, akademiky nejspíš šokovalo něco, co je v životě naprosto normální měli by občas vypnout televizi a jít ven. (18.02.2013)

To je prostě krutá životní realita když člověk zestárne :( (22.02.2013)

Tak takhle nepřikrášlený a syrový pohled na stáří a na vyrovnání se s nevyhnutelným jsem opravdu nečekala. S Hanekem jsem se setkala ve snímku Bílá stuha a to mi možná mělo napovědět. Odcházela jsem z kina s nevysvětlitelným pocitem vědomí vlastní smrtelnosti, s pocitem křehkosti a také strachu. Neuvěřitelně silný příběh, který nám beze všech příkras ukazuje soužití dvou starých lidí, ukazuje jejich intimitu, stařecké skrvrny a svraštělá těla, ale také silný cit, které je oba přeze všechno stále ještě poutá. Ve filmu hraje minimum postav a vy se soustředíte opravdu jen na ústřední dvojici, mnohdy s nimi prožíváte téměř vše minutu po minutě ( scéna s krmením, či cvičení nohou) a čím dál tím více jste vtahováni do děje. Ještě dlouho budu mít v hlavě scénu, kdy žák Alexander hraje na klavír svojí bývalé učitelce.... Zcela zasloužený Oscar..(a Emmanuelle Riva by si ho také zasloužila) (25.02.2013)

Láska? Ano, přesně takhle má vypadat film o lásce. Reálné ztvárnění poslední etapy života dvou lidí, bez jakéhokoli patosu a citového vydírání, prostě tak, jak to ve skutečnosti je. Možná jsem ovlivněna vlastními zkušenostmi, ale mě film naprosto dostal. I když tedy musím říct, že v kině mi přišel zbytečně dlouhý, nicméně ten pocit z něj, který jsem měla (a mám doteď), a myslím, že nejen já, po skončení filmu se těžko vyjadřuje slovy- úzkost, strach ze stáří, z bezmocnosti, z toho co bude dál. Haneke to opět dokázal! (27.02.2013)

Díky za minimalismus obrazů a absenci příběhu. Flashback by tomu filmu jen uškodil a udělal z toho patetickou břečku, je tu díky tomu větší prostor k úvahám o daném tématu i o vlastním životě. Prostě realnej film o pomalém umírání s jeho každodenností. Zapamatuju si od tedˇ jména-Jean-Louis Trintignant a Emmanuelle Riva. (18.03.2013)

Láska je príbeh starnúceho manželského páru učiteľov hudby , ktorý žijú pokľudný dôchodcovský život v Parížskom byte. Klavírne tóny tejto pomaly plynúcej etudy začnú chytať falošné tóny s príchodom nenápadne sa blížiacej , degneratívnej choroby manželky Anne (Emmanuelle Riva). Georges (Jean-Louis Trintignant) je postavený pred tvrdú realitu zdravotného stavu svojej milovanej manželky a bez náznaku pochybností na seba berie bremeno najťažšie zo všetkých, vidieť a sprevádzať milovanú osobu k neodvrátiteľnému koncu. Michael Haneke opäť štartuje svoj emočný parný valec, ktorý ide síce pomaly ale nekompromisne drtí každý náznak pátosu alebo falošných ideálov o starobe. Bezmocnosť , ktorá zviera oboch manželov je vyjadrená v slovách ktoré vyriekne Georges ako pomyselnú kliatbu pre zdravotnú sestru , ktorú prepúšta kôli nespokojnosti s jej prácou : „z hĺbky svojho srdca dúfam, že sa k vám raz niekto zachová ako vy k svojim pacientom a že sa tiež nebudete mať ako brániť...“ Všetci sme tušili, že Georges to nakoniec „urobí“, len sme nevedeli ako.....!! Priznám sa, že pri scéne , kde naháňa holuba po chodbe bytu s dekou som tŕpol, že mu zakrúti krkom , ale Georges len prahol po dotyku s nejakým živým tvorom. Holub ako návšteva pred ktorou nemusel ukývať svoj smútok, beznádej a milovanú Annu. Hanekeho filmy majú u mňa zaujmavé postavenie. Vždy ma emočne pokrčia a vždy si poviem , že to bolo úžasné ale už to viac nechcem vidieť. (27.11.2013)

Niekto to tu už spomínal, ale presne takýto (TV)film (myslím, že z Rakúskej produckie, r.v. 2010-11?) som už tiež videl, každopádne bol spracovaný ešte pred Hanekem, čiže v tomto prípade žiadna invencia, mnohé momenty starostlivosti starca o svoju starenu tam boli rozpracované o dooosť lepšie (najmä také tie nechutnosti-fekálnosti, ktoré už v takomto veku a zdravotnom stave k tomu patria) a celkovo to malo lepší dej a spád. Hanekeovská nuda sa tam nekonala (ale zase tomu chýbala tá Hanekeovská vážnosť) a skončilo to tak ako by človek čakal. Ten Hanekeho koniec ma doslova prebral z mdlôb, ktoré mi ten jeho film navodil. Za to udeľujem plus 1*, ale vďaka prílišnej dovtedajšej rozvláčnosti a nude (ktorá viem, nie je samoúčelná, ale kto sa má na to dve hodiny pozerať?! No tak!), navzdory dobrému spracovaniu len 2*. Za mňa 60%. (19.02.2014)

Ja romantické filmy vážne nemusím, ale toto je z môjho subjektívneho pohľadu jednoznačne najkrajší film o láske, aký som kedy videla.Proste také silné,že ani ja nemám slov... (07.03.2014)

Na konci čekalo poněkud nečekané rozuzlení :-/ (01.04.2014)