Poslední kvartet

Aneb člověk, zřejmě milovník vážné hudby, si za kamerou odškrtl jeden svůj velký sen. Ostřílení charakterní herci v příběhovém průměru o tom, jak jsou některé kroky pro léta šlapající smyčcový kvartet neúnosné. Nekontrolovatelné vášně, soupeření, ubývání sil, nevěra. Škoda, že trochu tlačíme na pilu, i když se celou dobu tváříme, že se nechceme podbízet. Zvraty jsou podivné, s postavami se mohlo pracovat lépe. Někam se dostaneme, ale já si přál ještě o kousek dál. Nebo spíš jinam. Herci jsou samozřejmě výteční, ale to okolo mi až tolik neladilo. Hudba samozřejmě ano. (30.12.2014)

Film, na ktorý si treba naozaj vybrať správnu chvíľu. Pomaly plynúci film, ktorý dokonale uspí 90% priemerného publika. Ja som síce nezaspal, ale aj napriek tomu nejásam. Dej nie je zrovna devíza filmu, no vyzdvihol by som skôr hercov, ktorý zahrali kvalitne. Walken aj Hoffman pôsobili akoby boli naozaj hudobníci s dlhou praxou. Hudba ide kúsok mimo mňa, ale bola príjemná. Fanúšikovia tejto hudby si v kľude môžu pridať hviezdu navyše. Ja pridávam hviezdu hlavne za hercov, inak je to nenápadný film, ktorý je určený pre veľmi malé publikum. Pre ostatných zasraná nuda. Ja si film pustím znova až vtedy, keď sa zapíšem na kurz hrania na husle, čiže nikdy. 45% (25.05.2014)

Já se upřímně přiznám, že jsem v té první polovině docela bojovala se svými sinusoidovými pocity, ale druhá část to vynahradila dokonalým hereckým koncertem celého kvarteta. A Late Quartet je o zkoušení, cvičení, vystupování a hlavně je to celé o vztazích nejen k sobě navzájem, ale také k hudbě. Kdo mě velmi příjemně překvapil, byl Christopher Walken, který hrál Petera velmi procítěně a od Philipa Seymoura Hoffmana, který byl tím tahounem na tenhle film jsem nic jiného, než skvělý výkon neočekávala i když můžu říct, že na mně s těmi houslemi pod krkem působil docela zajímavě:-) Na debutní film Yarona Zilbermana to rozhodně nebylo špatné i když je to jeden ze snímků, který ne každého nadchne. (05.05.2013)

Jedna z posledních rolí Philipa Seymoura Hoffmana (R.I.P.). Film o lidské soudržnosti, o lásce, toleranci a respektu, i když to dotyčným už spolu ideálně neladí. Kvartet, který spolu hraje 25 let je náhle konfrontován s vážnou nemocí jednoho svého člena. Na povrch se dostávají věci, které si ti čtyři za 25 let nikdy neřekli, ale byly v nich. Nenaplněné ambice, žárlivost, zahozené příležitosti. Krásná paralela se skutečným životem. Při závěrečné skladbě mi běhal po zádech mráz a tekly slzy. (03.02.2014)

Za celkem zbytečnou považuji linku vztahu mezi Danielem a Alexandrou. Tvůrcům zřejmě chyběla romantika. Jsem šťastná, že zapomněli na americké dogma, že ve filmu musí být roztomilé zvířátko a dítě. Uf, to se mi ulevilo. P.S. Hoffman byl nesmírně charismatický chlap, přiznávám, že jsem se dívala kvůli němu. Ale musím konstatovat, že film bych dokoukala i bez jeho přítomnosti, protože mě skutečně bavil. (17.08.2014)