Poslední kvartet

Jedna z posledních rolí Philipa Seymoura Hoffmana (R.I.P.). Film o lidské soudržnosti, o lásce, toleranci a respektu, i když to dotyčným už spolu ideálně neladí. Kvartet, který spolu hraje 25 let je náhle konfrontován s vážnou nemocí jednoho svého člena. Na povrch se dostávají věci, které si ti čtyři za 25 let nikdy neřekli, ale byly v nich. Nenaplněné ambice, žárlivost, zahozené příležitosti. Krásná paralela se skutečným životem. Při závěrečné skladbě mi běhal po zádech mráz a tekly slzy. (03.02.2014)

"Brána uzavřena, emoce vítány. Můžete se klidně posadit a nechat se unést. Ideální kvarteto..." Vztahy mezi dlouholetými členy kvarteta Fuga mají od ideálu hodně daleko. Manželská nevěra, pocit nedocenění jednoho z členů souboru či krátká love story jiného člena kvarteta s dcerou dvou jiných jejích členů... Právě tahle dějová linka (a způsob ukončení onoho milostního románku) mi připadala poněkud nadbytečná. Jinak ale hodně silný (ač trochu smutným, ale na druhou stranu i dojemný) příběh mj. o tom, že "být součástí něčeho je důležité", plný (zvláště na konci) krásné Beethovenovy komorní hudby. (12.10.2021)

Očakával som niečo dosť odlišné - a síce, že dej sa bude odvíjať najmä od osudovej diagnózy, ktorá zasiahla violončelistu Petra. Aj keď vlastne práve tento moment bol spúšťač všetkého, čo sa udialo. Smutná správa rozvírila hádku, ktorá domino efektom spustila ďalšie hádky vyúsťujúce do rôznych nečakaných reakcií. Nielenže sa ocitá v ohrození kvarteto, ale aj dlhoročné krásne priateľstvo celého kvarteta. Aj keď mne osobne strašne prekážal ten namyslený Daniel, ktorý sa tváril ako keby bol ten najlepší huslista na svete. Dej filmu mi prišiel dosť rozvetvený aj do rôznych sfér, ktoré tak trochu celému deju uškodili. Záver bol naozaj krásny, veľká pocta slávnemu Beethovenmu Opusu 131. (03.02.2014)

Nejsem Beethovenův fanda, i když v mládí mě fascinoval svojí sveřepostí, se kterou překonával všechna protivenství a přetvářel je v hudbu, která se dosud poslouchá; Smyčcový kvartet cis moll, op. 131, jeden z jeho posledních kvartetů, není výjimkou. Je však dávkován uměřeně, šetrně, a tím i snesitelně. Povídání o jeho hudbě celou hudební stránku hezky zaokrouhluje. Nicméně bych si dovedl představit i jinou hudbu, ne tuhle klasiku... Mimohudební dění není již tak zajímavé, tvořil ho propletenec standardních příběhů a situací, akcí a reakcí. (24.03.2014)

Miluju filmy, které mě nejen pobaví, ale taky něco naučí. Filmy o vážné hudbě mám tedy strašně rád, takže jsem šel - povzbuzen vysokým hodnocením - téměř na jistotu. "Late Quartet" (rozkošně hravý, dvojsmyslný název) rozhodně není bezchybné dílko, ale víte co? Kašlu na podivnou psychologii postav, toporné zvraty a lacinou sentimentalitu. V závěru jsem se dojal jako už dlouho ne, a víc mě nezajímá. Krása. Klasická. (05.08.2013)