Iná Zem

Drama s prvky sci-fi, které ukázalo prvotřídní herecký výkon Brity Marling, až jsem si říkal, odkud se vzala (z jiné planety?). Tahle šikovná holka, co píše, produkuje a hraje, nám přinesla film, který otevřel bránu do Hollywoodu všem, kteří se na něm podíleli. Tyhle nízkorozpočtové nezávislé filmy se mi líbí, naposledy to byl Moon od Duncana Jonese. (26.12.2011)

Komornejšia a menej nabubralá verzia Trierovej exhibície. Typický zástupca americkej nezávislej tvorby, tentokrát s osviežujúcim scifi námetom. Ten je na nezávislú tvorbu originálny, len by na ňom možno bolo treba ešte týždeň popracovať a zohnať trošku viac financií. Po psychologickej a hereckej stránke som bol nadpriemerne spokojný. Obaja herci by mohli mať pred sebou sľubnú budúcnosť. (25.05.2012)

Co napsat ... člověku se chce věřit, že na druhé Zemi žijí Ti, které jsme tady, na té naší, navždy ztratili. Film, podbarvený nádhernou hudbou, je o jednom obyčejném, lidském životě, o dramatu a životním osudu, kterému se nemohl vyhnout. Sci-fi se to dotýká jen okrajově. Jde jen o to vidět zrcadlově stejnou mateřskou planetu blízko blizouško a myslet si, že na ni žije mé druhé já. Film, který má hlubokou psychologickou myšlenku rozhodně stojí za zhlédnutí, protože nikdo z nás neví dne ani hodiny, kdy se může ocitnout ve stejné životní situaci jako Rhoda nebo John. Konec se mi ale zdál takový ... nedotažený, ale třeba jen neumím pořádně číst mezi řádky co tam není ... (28.09.2013)

Film, který si jako málokterý jiný žádá především citlivého a otevřeného diváka. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je pouze odrazovým můstkem pro nezvykle sugestivní a působivé zkoumání bolesti, smutku, viny a vykoupení. Tedy všeho toho, co má naplňovat nezávislý, silně umělecký film. Komorní ladění a až minimalistické pojetí, pozvolná dynamika, chladné odstíny barevného spektra, ruční digitální kamera, nádherná hudba a bolest, která je tu místy až fyzicky cítit. Tak nezvyklou formou podané drama o naší nekonečné touze dostat druhou šanci, k čemuž je geniálně použit motiv právě sci-fi, jelikož když není racionálně možné vrátit a napravit osud hlavní hrdinky, neboť by se to příčilo zákonitostem našeho světa, tak jak ho známe, dali jí tvůrci tuto možnost změněním oněch zákonitostí. Vědecko-fantastický prvek tak funguje jako jakási solipticky vnímaná boží milost (kdy bohem jsou myšleni scénáristé). Jiná země je cosi jako indie-artová studie spásy. A ten poslední záběr je vážně strhující a je skutečnou katarzí celého příběhu. (08.01.2013)

.Kode 46, Ink, Another Earth... Tři nezávislé filmy, které jsou natolik rozdílné, že najít mezi nimi podobu mi chvilku trvalo, přičemž jejich názvy byly to první, co mě po shlédnutí filmu napadlo, až po chvíli jsem zjistil, že mi Another Earth připadá jako kompilát esencí z prvních dvou jmenovaných, z Kódu 46 jako by si bral fakt, že scifi prvek je jen pozadím pro mnohem zásadnější část filmu a z Inka zas prosublimovala lehce snová atmosféra a výborná, intimní, komorní hudba a vznikl... Zajímavý film, který občas sráží chyby ve scénáři, nebo zbytečné prodlužování některých scén, které by mohli být dobré, byli-li by lépe natočeny, jenže ona je kamera občas průměrná, občas zbrklá a rozhodně nepomůže minutovému záběru na hlavní hrdinku přejíždějící prsty po jakýchsi pleších. (teď myslím pleších od slova "plech", je to přípustné slovo?). Možná se to snaží tvářit moc artově, možná je to místy zdlouhavé, ale možná, jenom možná, se mi prostě a jednoduše líbilo. (12.08.2013)