Iná Zem

Another Earth, to je nevlastní sestřička Melancholie se špetkou Kontaktu, která neměla peníze na šaty, a proto byla natočena naprosto ohyzdnou ruční kamerou. Ale i diamant, byť leží na dně popelnice, je krásný... No, dost bylo metafor, nyní k věci - sám se podivuji nad tím, co se mi může zalíbit. Tento film mě zaujal od samého začátku a ačkoliv o nic světoborného rozhodně nejde, dokázal si mě získat. Je to vlastně takové lehce abstraktní malé drama, kde daný sci-fi prvek je pouze jakousi absurdní okolností a zároveň prostředkem k názornému projevu emocí hlavních hrdinů, jejichž životy se značným množstvím smutných náhod propletly. A to je ostatně primárním úkolem dramatu, ne? Brnkat na emoce jako na struny kytary - efektivně a elegantně tak, aby to divák nepoznal a o to víc byl výsledkem učarován. (06.12.2011)

Co napsat ... člověku se chce věřit, že na druhé Zemi žijí Ti, které jsme tady, na té naší, navždy ztratili. Film, podbarvený nádhernou hudbou, je o jednom obyčejném, lidském životě, o dramatu a životním osudu, kterému se nemohl vyhnout. Sci-fi se to dotýká jen okrajově. Jde jen o to vidět zrcadlově stejnou mateřskou planetu blízko blizouško a myslet si, že na ni žije mé druhé já. Film, který má hlubokou psychologickou myšlenku rozhodně stojí za zhlédnutí, protože nikdo z nás neví dne ani hodiny, kdy se může ocitnout ve stejné životní situaci jako Rhoda nebo John. Konec se mi ale zdál takový ... nedotažený, ale třeba jen neumím pořádně číst mezi řádky co tam není ... (28.09.2013)

Podobně jako Melancholia, ani Another Earth není primárně o sci-fi. A jsem za to ráda, protože po zhlédnutí traileru, který se snažil navnadit diváky na fakt, že ve vesmíru existuje naše přesná kopie a že hlavní hrdinku zajímá, zda její druhé já udělalo ty samé chyby, jsem se bála, jakou děsivou, nesmyslnou, nelogickou astronomickou šílenost z námětu tvůrci vykřešou. (Pokud existuje mně totožná, "druhá" verze mé osoby, znamená to, že se po miliony let muselo na obou planetách vše probíhat naprosto stejně. Z čehož zas můžeme dospět k závěru, že každý pohyb, každá má myšlenka by měla být naprosto identická a paralelní s tou, kterou má mé dvojče na Zemi č. 2, a že mezi našimi činy nemůže být sebemenšího rozdílu.) Another Earth však naštěstí "druhou planetu" nechává na pozadí, tvoří z ní jen metaforickou odpověď na otázku, jaký by asi byl život hlavních hrdinů, kdyby před čtyřmi lety dopadlo vše jinak. I proto k mému překvapení na základní problémy nalézá celkem racionální odpověď a svým odhodláním zkoumat spíše vztah mezi dvěma postavami, si žádné další nepřidělává. Zcela bez obav přiznávám, že nejsem nějaký fanoušek nezávislých filmů vyžívajících se v "ruční" kameře, neznámých hercích a pomalu vyprávěném příběhu, tentokrát mě ale ta sonda do života dvou lidí velmi bavila. A i když ta velká modrá koule na obloze může v závěru působit jako příběhová berlička (alespoň kamarád, který byl v kině se mnou, ji tak vnímal), mně se to metaforický, melancholický, pravdivě lidský a místy i filosofický (kde jinde postavy citují Platóna?) příběh včetně svého rozuzlení líbil a ani v jedné scéně mě nenudil. (15.12.2011)

Stále nad tím hodnocením přemýšlím . Vesměs mám spíše kladné pocity z filmu, přece jen jde o skromný nezávislý snímek, který obsahuje ale docela dost zajímavých myšlenek (fyzikální zákony neřeším, tady o to ani nešlo). V centru filmu není planeta Země 2, ale lidské postavy, se kterými si osud pohrál. Co byste dělali, kdybyste věděli, že někde žije Vaše přesná kopie? Zajímalo by Vás, jestli udělala v životě stejné chyby? Nebo zdali si splnila sny, které jste Vy nikdy neuskutečnili? Viděli byste v nové Zemi svou naději? Ve filmu naleznete jen otázky, ale žádné odpovědi, ale to není vůbec mínus, právě naopak, na některé otázky odpovědi zkrátka neexistují, přestože se je zoufale snažíme najít. Zvlášť když chceme odpověď od svého zrcadla. Povedený snímek, který určitě stojí za zhlédnutí, po emoční stránce mě to však nechalo docela chladnou a to se režisér o emoce fakt snažil a když se na to člověk podívá pouze jako na drama bez sci-fi prvku, tak se vlastně o nic mimořádného nejedná. Proto tedy 3*. (03.11.2011)

,,POVÍM TI PŘÍBĚH. A JESTLI PAK BUDEŠ CHTÍT ABYCH ZŮSTALA – ZŮSTANU. JE O DÍVCE.......“ /// Už jste přemejšleli, jakej zážitek by dokázal naprosto ovlivnit váš život? Co to třeba napálit auťákem do spokojený rodinky? Předpokládám, že tomu se nevyrovná ani objevení nový planety. (Leda snad, že bych se na ní mohl podívat...?) Nádherně pozitivně depresivní atmosféra, umocněná padnoucím soundtrackem a zajímavou Brit Marling. Filosoficky hloubavej příběh, s neustálým (výstražným?) výhledem na obzor s ,,další Zemí“, ZRCADLEM ZEMĚ, kde MŮŽE přebejvat vaše druhý ,,JÁ“. Je lepší? (Stejný?) Můžu se od něj něco naučit? Ale hlavně – UDĚLALO STEJNÝ CHYBY? V mnoha pasážích dramatická a citlivě emoční snaha udržet si pokoj v mysli, či prožít zbytek času plachtěním prostorem v naprostém štěstí a míru. Vždyť to nejzajímavější ze všeho není malé, ani vzdálené. Jsme to MY, tak zblízka! AŽ DO OKAMŽIKU SETKÁNÍ!... Zvláštní příběh, kterej jistě potěší (nejen) všechny odpůrce Jasona Momoy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám film, se kterým můžu hledat cestu z deprese. 2.) Jsem stoupencem teorie ,,rozbitého zrcadla“. 3.) Thx za titule ,,Hlawoun“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (08.11.2011)