Drak sa vracia

Horské drama sdílené především obrazem a hudbou. Způsob vyprávění je prostý bez jakékoliv interpretace. Vnitřní rozpory se odhalují postupně, náznakem. Hlavní ženská postava pronese za celou dobu jen pár slov. Drsná horská příroda, která se s nikým nemazlí dává přežití jen silným náturám, co dokáží postavit každé situaci. Jako předloha posloužila románová novela Dobroslava Chrobáka, kterou završil svou spisovatelskou dráhu. Černobílá fotografie Vincenta Rosince upoutala už ve filmech Kým sa skončí táto noc nebo Zvony pre bosých. Pomocný režisér Martin Slivka (20.03.2015)

Spomínajú sa tu Bergman a Vláčil, mne ale Drak sa vracia od začiatku pripomína western. Nie je to tým, že by to bol režisérsky zámer, ale keďže sa jedná o knižnú adaptáciu, tak skôr dôkazom, že ľudia a vidiecky život sú všade v podstate rovnaké a odrzkadľuje sa to aj v literatúre. Ako by sa pri ňom nechal inšpirovať Eastwood v Tulákovi zo šírych plání a Drak zase si niečo vypožičal z Červenej rieky. Takže Drak sa vracia môžeme nazvať akýmsi slovenským poetickým easternom. Postavy toho veľa nenahovoria, chlapi sú drsní, vypijú si v krčme, ženy sú na nich závislé, hlavný hrdina je osamelý. Tá poetika je vytvorená kamerou, ktorá akoby sa snažila skryť (pretvoriť) reálny obraz prostredia, v ktorom sa príbeh odohráva a hudba je potom skutočnou filmovou postavou. Film je pre mňa nehodnotiteľný, nakoľko a prečo sa mi páči, zistím až po druhom pozretí. (26.09.2013)

Eduard Grečner zde nepochybně lehce šlápl na paty Vláčilovi a Ilja Zelenka na paty Liškovi. Vynikající práce těchto dvou tvůrců, drží film pevně v rukou od začátku až do konce. Tato tvůrčí poctivost, z toho dělá nejen životní film zmíněného režiséra, ale i jeden z vrcholů slovenské kinematografie. Nádherné prolínání dějové linie, mysteriózní hudební doprovod plný šepotu i podivného smíchu, rozhled po kráse tatranské přírody i starodávných zvyků, v některých případech dokonce i rituálů, a celkově silný děj plný napětí z činů zúčastněných, neboť staré křivdy a spory jsou stále zde. Střet morální cti, odvahy i povinnost s počátky byrokratických manýrů místního výboru, který si raději vypije, než by sám zasáhl. Naprostým vrcholem filmu je ovšem Emília...překrásná, herecky zcela dokonalá, přičemž její role skýtá jedno slovo, vyřčené dvakrát...jen pár výjevů, dělající z filmu ojedinělý, silný filmový zážitek... (20.07.2013)

Krásný (i když poněkud experimentálněji pojatý) příběh z dob, kdy hrdinství bylo ještě běžnou součástí mužského života, ale ani ono nepřemohlo zbabělost a slepou lidskou nenávist. Film hodně blízký Vláčilovskému vnímání světa, nedosahující ale výšin Mistrových filmových podobenství. Subjektivně jsem měl při percepci tohoto audiovizuálního díla velké problémy s absencí zvuku a ruchů (především ve flashbackcích) a hlavně hudbou Ilji Zeljenky, byl to místy dosti rušivý element. Odhlédneme-li však od tohoto aspektu, filmová balada Drak sa vracia se řadí k tomu podařenějšímu a ve svém čirém podobenství o malostech lidského konání i unikátnímu a obohacujícímu z tzv. Československé nové vlny. Radovan Lukavský to svým strhujícím hereckým výkonem jen podtrhuje... (23.05.2009)

Krásny film. Text v obsahu "BALADA O LÁSKE, NENÁVISTI A HĽADANÍ CESTY Z OSAMELOSTI" je presný. Osobne som si najviac užíval tiché chvíle vo filme, bez hudby, chvíle, keď kamera bola statická. Pretože hudba legendárneho Ilju Zeljenku ma, žiaľ, väčšinou rušila, podobne ako rýchle pohyby očí kameramana. Herecky absolútne, istým sposobom by mohol pan Vladimír Michálek urobiť remake s názvom JE TŘEBA ZABÍT DRAKA. Podobnosť čisto náhodná (nemyslené ironicky). Nebyť tých dvoch rušivejších elementov, šlo by o čistý päťhviezdičkový zážitok. (24.05.2009)