Godzilla

Scénář staví na střetu civilizace s přírodou a zjevně vychází z předpokladu, že lidstvo je přežitek. Jak jinak si vysvětlit, že postavy jsou šablonovité, občas promlouvají jako po požití psychotropních látek a nemají žádné smysluplné dramatické oblouky? Zůstává jen ta nejošuntělejší peripetie ze všech - tatínek musí najít rodinu. To ostatní se rychle zazipuje do pytlů a odbude pár přibližnými větami. Žádný realismus, hlubší psychologie a provokativní práce se známými motivy se nekoná (snad jenom smrt / obecně vážná stylizace jsou tu nezvykle častými hosty). Druhým skrytě (zřejmě) mizantropickým prvkem je jednání lidského velení, které plánuje s důmyslem doby kamenné a pokud někdo v jeho konání spatřuje hlubší smysl, ať mi ho prosím sdělí, nejlépe písemně a s nákresy. Takže zbývá Godzilla vs. MUTO + mravenčí lidská perspektiva, která střet monster dokáže fragmentovat, včas zakrýt nebo mimoděk nahlédnout v celé jeho gigantické majestátnosti. Lidi tu prostě nejsou proto, aby jednali a byli zajímaví sami o sobě, ale aby se mohli dívat a film se mohl sytit jejich pohledy. Tady Gareth Edwards a jeho posádka předvádějí, že někdy jednoduše stačí dodat výživnou potravu pro oči a uši a efekt se uprostřed nefunkční lidské story stejně dostaví. Opojení měřítkem monstra, jeho vypiplané estetizování a rámování ve fotogenických kompozicích je smyslem celé Godzilly, která je pomalejší a majestátnější, než bývá zvykem. Podobně jako pár výtečně načasovaných scén a old schoolové hromobití Alexandre Desplata v orchestřišti. Monstra z hlubin mají přesně tu kulervoucí vibraci, kterou jsem čekal od Pacific Rimu. Ten tak konečně dostávám v jedlé podobě rok poté. Můžeme spekulovat, jestli napřesrok pro změnu někdo doručí to, co se čekalo od Godzilly. [75%] (13.05.2014)

Nevěřím tomu, že se příšery dělí na hodné a zlé, protože všechny, které jsem někdy potkal, byly hodné a žádná z nich by nikdy nesnědla můj oblíbený jaderný reaktor. Tady musí Godzilla zachraňovat USA a mně leží na srdci otázka, kde jsou ti, co jsou za tuto práci placeni? Lze věřit tomu, že si Superman rozbil brýle, kapitána Ameriku někdo zavřel do popelnice a Pepkovi námořníkovi někdo sežral špenát? Nevím, ale tahle ještěrka mne celkem bavila a jelikož při bojích nezemřela žádná rodinná hodnota, tak jí ty tři hvězdy dám. (09.12.2014)

Hollywood Made in Japan. Kašlu na ploché postavy, kašlu na otravná hollywoodská klišé a zas a znovu kašlu na přísnou kritiku ostatních. Nová Godzilla je natolik velkolepá, že snese i těch pár bezzubých výroků rádoby erudovaných chytráků, které stejně skončí pod tíhou její monumentálnosti. Tady jde o větší měřítka. Tam, kde Pacific Rim připomínal barevnou transformeří omalovánku, tam Godzilla konečně plní vlhké sny svých fanoušků. Občas navodí atmosféru a strach z neznáma, místy (možná i nechtěně) pobaví a ve dvou případech dokonce tají dech (scéna na železničním mostě a výsadek parašutistů). Design Godžiry se vrátil k původnímu japonskému konceptu (a vlastně i stejné naivitě), Muta připomenou Cloverfieldskou svini a stometrové ještěrce nelze nefandit při závěrečném souboji s poslední brutální fatalitou. Zážitek z nejlepšího kina v ČR nejen rezonuje, ale sílí. Jo, byla to pecka! (15.05.2014)

Nezávislí režiséři by se neměli pouštět do komerčních blockbusterů ... pak bych se na ně nemusel těšit a odcházet z nich zklamaný. Akce je tu podle mě dostatek, ale nestrhne, což je daleko větší problém, než kdyby jí podle něčích měřítek bylo málo. Nejzajímavější postavu film odpraví v první třetině, po zbytek stopáže pak už všichni jenom tupě čumí a buď vymýšlí kraviny (s bombou se tu šachuje podobně prapodivně jak v posledním Nolanově Batmanovi), anebo se snaží z diváka dolovat emoce (bez účinku). Kdyby se na ten "příběh" vykašlali a nechali by monstra, aby se mezi sebou jenom akčně řezala, udělali by líp. Jenže to neudělali ... a výsledek v mnoha momentech vyloženě bolí. Vizuálně je to dle očekávání první třída, některé výjevy bych si nejradši vytisknul a pověsil na zeď, ale v pohybu je to celé takové nemastné neslané. A úplně nejvíc mě sralo, jak se ten charakterově absolutně plochý hlavní hrdina vždy objevil tam, kam čistě náhodou zamířila i monstra. Že takové byly i předchozí japonské Godzilly? Tak v tom případě kravina zůstala kravinou. A já nemám rád kraviny. Snad to v příštím roce podobně nezabije i Colin Trevorrow... (15.05.2014)

Je to vydarený akčný katastrofický sci-fi thriller. Má veľmi dobrý príbeh o vojakovi, ktorý sa práve vrátil zo služby, pričom túži byť len so svojou rodinou, no keď sa dozvie, že jeho otec bol uväznený v Japonsku kvôli vstupu do zakázanej zóny, vydá sa za ním. Čoskoro si uvedomuje, že jeho absurdné vysvetlenia ohľadom smrti matky sú skutočne pravdivé a ľudstvo začne čeliť nečakanej a mimoriadne nebezpečnej hrozbe, útoku veľkých a prakticky nezastaviteľných monštier a tak musí vojak urobiť všetko preto, aby sa dostal domov k svojej rodine, no uvedomuje si, že najlepšie riešenie je využiť svoje vojenské schopnosti a postaviť sa hrozbe. So spracovaním som dosť spokojný, už niekoľko úvodných sekvencií mimo hlavného deja ma veľmi príjemne prekvapilo a bolo mi jasné, že v tomto prípade sa nebude jednať o žiadny štandardný hlúpy blockbuster, ako výrazná väčšina konkurencie a našťastie sa to už nezmenilo. Jedine hlavný hrdina mi prišiel spočiatku trochu nevhodný, ale čoskoro som si predsa len uvedomil, že tu aj napriek dostatku priestoru nepredstavuje klasického hrdinu a tak ani s týmto som nemal žiadny problém. Takže väčšinu času pôsobí dej na pomery žánru nadmieru zaujímavo a pritom aj celkom nepredvídateľne, keďže sa nevenuje len civilistom, ale aj vysokopostaveným ľuďom, dá sa vytvoriť komplexný obraz o celej situácii, čo rozhodne poteší. Tiež chválim absenciu humoru, celé to pôsobí tak seriózne a dokonca aj atmosféricky a v priebehu sa dá nájsť plno vydarených sekvencií. Síce finále ma už nebavilo až tak moc, ako zvyšok filmu, ale to som aj čakal, keďže inak to už vlastne ani skončiť nemohlo a tak sa nad to dokážem povzniesť, ani toto nie je zlé a hlavne, že ma to väčšinu času veľmi bavilo. Akcie je tu pomerne dosť a je výborná. Jedine ma mrzí, že až príliš často sa odohráva v noci, pričom až dve sekvencie mi prišli dosť neprehľadné, ale inak je očakávane veľkolepá, perfektne technicky zvládnutá, pomerne rozmanitá, chválim zaujímavý prístup tvorcov, kvôli ktorému akcia často nevyzerá tak, ako by sa dalo čakať, napríklad strihnutie sekvencie tesne pred súbojom a následné sledovanie v televízii a dokonca mi tieto scény prišli aj dosť napínavé, takmer až hororové. Najviac sa mi páči celá časť na moste, prvé veľkolepé stretnutie s monštrom a plno výborných menších scén, ako útek pred horiacim vlakom. Herecké obsadenie je na tom dobre, Aaron Taylor-Johnson nie je až tak výrazný, ale nakoniec mi tu celkom sedel, k tomu výborný Ken Watanabe, potešia aj Elizabeth Olsen, vojenský veliteľ David Strathairn a v menších úlohách aj Bryan Cranston a Juliette Binoche. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, prvotriedna vizuálna stránka, skvelé efekty, seriózne a atmosférické prevedenie, tu v rámci žánru môžem vytknúť len pár spomínaných detailov. Keby všetky blockbustery boli v takomto nie až tak tradičnom a celkom dospelom štýle, hneď by som bol spokojnejší. Jeden z najlepších filmov svojho druhu za dlhú dobu. 78% (29.08.2014)