Réžia:
Rosana ZvelebilováHrajú:
Michaela MarečkováObsahy(1)
Když vzpomínáme na minulost, vždy je zkreslená podle našich pocitů a je jen na nás, jak se s ní vypořádáme. Hlavní hrdinka vzpomíná na svůj vztah a společné bydlení s expřítelem a snaží se vyrovnat s rozchodem sledováním grotesek Bustera Keatona. (Rosana)
Recenzie (9)
Tuhle "grotesku" vážně žeru,je tam všechno:humor,smutek,lehký sexuální náznak i lehká nadsázka na konci. ()
Děj sice nic moc, ale některé hlášky mě naprosto dostaly. :-D ()
Můj nový přítel, No fonus, Pračlověk a Kroketmachr 1000 jsou jednoznačně nejvydařenější dílka této mladé sympatické režisérky. Uvidíme, co nám natočí dalšího. ()
Experimentální to teda je, jen co je pravda – ovšem nejvíc se tu zkouší divákova trpělivost. Našlo by se tu hned několik pozitiv: pouštěné grotesky, doprovodná hudba při bloudění holky mezi „Liazkami“, žraní Banánu…Bohužel celkový dojem zbytečně kazí zdlouhavá stopáž a hlavně marný pokus o dramatičnost (zvláště pak u scény kdy všichni sedí ve sklepě, kouří dýmku a cucají se. Jo kdyby se to změnilo v grupáč, to by byla jiná…40% ()
Slovo experimentální je určitě na místě,zajímavý nápad ale zvláštní provedení.Kamera výborná,slabší ozvučení.Začátek mě velice bavil,ale pak se to změní v takovou psychadelickou grotesku s hudbou a tématem jenž mě bohužel nebaví. ()
Galéria (6)
Reklama