Elysium

// A najednou z toho pána už není takovej machr, co? Chápu, že někdo proti těm poměrům bojovat musí všemi možnými prostředky, ale u filmařů obzvlášť je to fakt debilní vlastnost. Odkročím-li však od hlavního tématu, ani ten vyumělkovaný příběh s nic neříkajicími postavami tomu moc nepomáhá. Svět není tak promyšlený, jediný dva zajimavý herci tu hrajou záporáky a ani ti nemají ve scénáři tolik prostoru, aby se mohli pořádně ukázat, takže co pak já mám dělat, když mě na tom filmu vlastně nic nezajimá? Pěkný vizuál? Fajn, co ale dál? Na Elysiu mě těsně po dokoukání nenapadá nic, co bych mohl pochválit, co by mě nějakým způsobem zaujalo, zkrátka tu není nic - takže jak tak píšu ten komentář, uvědomuju si, že si to ani ty 3* nezaslouží. Zklamání z filmu to není, nijak jsem se naštěstí netěšil.. ovšem zklamání, že z Blomkampa nejspíš nebude další zaručený hit-maker už rozhodně zavládlo. (14.10.2013)

Devátý okrsek jsem považoval za zjevení na poli skomírající sci-fi a Blomkampa za zvěstovatele lepší budoucnosti žánru. Ne, že bych v tom snímku nenašel žádné slabiny, ale film spadá do kategorie sympaťák, kde máte tendenci nedostatky velkoryse přehlížet. Elysium mělo potvrdit Blomkamovo postavení coby nadějného talentu a žánrového specialisty. Jenže skutek utek. Elysium je po obsahové stránce tupé béčko, kde pokusy o myšlenkovou nadstavbu vyznívají nedůvěryhodně. Charaktery jsou ploché, příběh mělký a svět, který Blomkamp vytvořil, je naivní a nefunkční. Herců mi bylo až líto, obzvlášť Jodie Foster. Té to sluší v áčkové produkci, ve filmech tohoto ražení působí nepatřičně. Pro toho, kdo sleduje produkci tohohle ranku, může jít o průměr, ale já čekal vážně víc. Podstatně víc. A to jsem přitom byl varovaný řadou negativních komentářů. Celkový dojem: 25 %. (27.10.2018)

Blomkamp, Kosinski, Snyder atd. Všichni z jednoho těsta. Tedy vizuálně velmi originální, s neskutečným citem pro inovaci a estetickou tvořivost točící dějově zpravidla jednodušší, až vykostěné snímky. Ne vždy je to vyloženě špatně, ale Elysium bylo v mnoha ohledech velmi klišovité a až zbytečně jednoduché. Samozřejmě tam můžeme hledat politický přesah, odkazy na ten či onen režim a otočenou rétoriku typu "chudí, špinaví, smradlaví" jsou vlastně ti hodní a "bohatí, úspěšní a prosperující" jsou zlí. Ať už se na to podíváme z jakéhokoliv úhlu, máme tu předvídatelný děj s jasným scénářem, několik STRHUJÍCÍCH akčních scén a neskutečně vytuněných over the top záběrů, které budete chtít vidět zas a znovu, nevídanou mixáž futuristického scifi s brutálně surovou akcí a rozostřeným obrazem, anebo trademark "District 9" pokračuje, jen s trochu větším rozpočtem, takže je všechno víc uhlazené a vycizelované. V neposlední řadě nechybí parádičky typu lehátko Versace, či privátní tryskáč Bugatti. Režisér je velký milovník image a tento film je bohužel jen ryze "imidžový". I tak je to ale neskutečně spalující filmařina. (02.09.2013)

Bajka o světélkujícím Bournovi a peroxidový mrše Starlingové, která už dávno nečechrá mikádo (!!!) Já nevím, fakt nevím jestli je Elysium jen krátkozraká moralita, která dává prostřednictvím Neilla Blomkampa digitálnímu polotovaru novodobého sci-fi analogově špinavý šmrnc, nebo je to jen syrová předzvěst věcí budoucích. Záleží na tom? Vizuální rukopis District 9 zůstal nezměněný, jako amoled dislej zamazaný od sraček, Neil se prostě té špíny nebojí. Kontrasty fungují, zcivilizovaná pompéznost, nabubřelost sevřená v bídě, aby jedna druhou podtrhly a umocnily. A příběh? Jo, má to díry, je barvoslepý a už od půlky filmu je patrné, k jaké volbě a jakému rozuzlení spěje. Přesto, charaktery ústředních postav mají šťávu, Jodie Foster bych po pár minutách nejradši sám nakopal mandát, Sharlto Copley ja vyloženě archetypální záporák a Matt Damon zas prototyp nejednoznačnýho klaďase, chodící rozpor se skartkabelem u zadku. Sečteno a podtrženo, Elysium, víc než na cokoliv jiného, vsází na energii a filmové nadšenectví, ale taky na emoce, což je (spolu se scénářem) největší kámen úrazu. Protože ze samoúčelný emoce strašně snadno uděláš kýč, který ti u spousty lidí neprojde, jenomže já si naopak říkám, když je surově hodíš jako střep do bláta, můžou dát i mělkýmu ději další (individuální) rozměr. Elitářský know-how, nebo ještě líp, vizuální odkaz z kazem za oddechových [final rate: 75%] (30.01.2014)

U sci-fi bývá zvykem, že mnohé více či méně neodpovídá realitě. Dejme tomu, že filmaři se v tomto duchu vesele svezli, co chvíli jsem jako správně namasírovaný divák zklamaně přičetl další a další chybičku, ale kdo by jim to počítal, že? Dokonce jsem ochoten omluvit (opět z pozice diváka s touhou rozhodovat) i ty nesmysle při budování děje, prosekávání si cesty k pointě. Někdy to bylo opravdu tak tak na hraně, že by i Douglas Adams s pohonem na nepravděpodobnost hořce zaplakal. Ale co nemohu odpustit, je skutečnost, že se to celé opírá o premisu, že být zdravý a zároveň uzdravovat, je jediná cesta k vyléčení světa. A právě v tomto momentě je to, jako když hodíte salto do vypuštěnýho bazénu. Tvůrcům přes bohulibé poselství totiž nedošlo, že nikomu neprospěje, když se naráz vyléčí veškerá populace Země. Ono totiž nějakejch osm miliard naprosto zdravejch lidí vyzobe planetu mnohem dřív, než když jsou všichni tak nějak napůl ve sračkách - přirozeně se to selektuje, víme? To si představte, co by se stalo, kdyby mávnutím Brumbálovy hůlky se měl najednou každý Ind a Číňan tak ekonomicky dobře, jako třeba průměrný Evropan či Američan. Jedno až dvě auta, nabušenej barák spotřebiči a žrádlo od rána do večera. Svět, tak jak ho známe, by zkolaboval do týdne. Ale to jsem se trochu rozvášnil, naštván poselstvím filmu, které je lživě optimistické. Ale což, přes to prapodivné vyústění příběhu se musím přenést. Oceňuji ten celkový hábit, který film má. Pompéznost a syrovost, dva protiklady, které se střídají přesně jako lokace, kde se příběh odehrává. Asi to tak má být. Akorát mě ještě mrzí, že neudělali paní Fosterové lépe ty umělý zuby, mluví s nimi jak Jeff Bridges na sklonku své kariéry, to se vážně nedalo poslouchat. Jsem si chvílemi připadal jak v inscenaci Brouk v hlavě. "Kua, uím aánit Eíium! Ychle, oožte něo, ež ude ozdě!" ... Matt Démon, který si zde střihnul Foresta Gumpa s Johny Mnemonickem, to v podstatě celé utáhl na svých svalnatých bedrech, Alice Braga, ta brazilská štěrbina známá z filmu Predátoři, to ozdobila jak piňata garden party, plus několik hodně slušných efektů a euforický filmový zážitek byl na světě. Za čtyři, chce to ale hodně benevolence, scifisti. (20.01.2014)