Denunciant

Štyri Oscary za film v roku 1935? Prečo nie, vravím si, dám mu šancu. Malé pochybnosti sa po niekoľkých minútach zmenili na obrovské prekvapenie. Príbeh o zrade akoby vypadol zo stránok Biblie a príbehu o Judášovi. Bolo priam neuveriteľné ako na seba zradca dokázal pútať pozornosť. Plné vrecká peňazí, alkohol tečie potokom a vygumovaná hlava robí jednu blbosť za druhou. Zradca Gypo je veľký kus chlapa, ale ako sa u nás na východe hovorí- "mocny a glupy". Divák iba s úžasom sleduje ako sa čoraz hlbšie zabára do sračiek a každým činom si pod sebou píli konár. Obdivoval som úžasné herecké výkony i prestrelky , ktoré by si neurobili hanbu ani v dnešných filmoch. Vzhľadom na rok výroby ide naozaj o atraktívny divácky titul, ktorí ocenia i tí, ktorí nad staršími filmami ohŕňajú nos. Dajte mu iba pár minút na rozbeh, potom vás dostane. 100%. (16.03.2014)

Zradiť kvôli láske, ľúbiť aj napriek zrade. Tomu sa povie milovať až k hraniciam fanatizmu. Zradiť všetko, čo človek doposiaľ vybudoval a čo pokladal za zásady svojho života 'len' aby bola uspokojená ženská túžba. A McLaglen toho fanatika zahral dokonale. Niekedy je síce dej zahnaný až do prílišnej krajnosti a majstrovské scény kolísajú s nudnými, no svoju podstatu vystihol perfektne. 80%. (12.04.2008)

Zásadní raný Ford na téma "jedné noci v jednom městě, když vás trápí svědomí". Připadal jsem si jako u Marcela Carného (gabinovská vizáž McLaglena, mlha), případně v noiru Fritze Langa (svícení, sevřené prostředí). Silný fatalismus. Moc dobré. Na film se příznačně odkazuje Martin Scorsese ve Skryté identitě (analogie některých motivů obou filmů), kde můžete zahlédnout pár fragmentů v puštěné TV v bytě DiCapria. 90% P.S. Brzy v TV, nepropásněte (05.04.2008)

Muži v boji - láska žen - duševní bída a chamtivost způsobená alkoholem a podnícená chudobou - nevyhnutelnost osudu... To vše v atmosféře střetu s nepřátelskou mocí, noci, mlhy a strachu z odpovědnosti a trestu... Na svou dobu nepochybně strhující psychologické (a vlastně i svým způsobem politické) drama o zradě, vině, odplatě a nakonec i symbolickém odpuštění, jak jinak u katolických Irů než před Kristem, že... Samozřejmě vše namíchané a stylizované do dobových žánrových klišé, každopádně však myslím ryze umělecky velmi působivé a filmařsky brilantně odehrané a natočené. - - - P.S. Případným kritikům tohohle díla pak nelze než říct - ten film je téměř třičtvrtě století starý! Každopádně pak i pro necinefily jde o ideální sondu do historie světové (americké) kinematografie - a nejen v daném žánru. - - - - - (Poprvé viděno 10.4.2008 na ČT2, komentář zde jako třetí - 11.4.2008) (11.04.2008)

Velmi silný film, udivující především dobou vzniku. '35 bych mu tedy nehádal, ale to už tak u vynikajících děl bývá. Skvělá Fordova režie, která může působit poněkud polopaticky a repetitivně (opětovné zobrazování plakátu, opakující se situace a repliky), ale v důsledku to vyznívá o to silněji. Je vidět, že Ford věděl, co dělá. Victor McLaglen v hlavní roli až děsivě přesvědčivý. Skvělé kulisy jen dotvářejí expresionisticko-noirovou atmosféru novodobého příběhu o Jidášovi. Za zmínku stojí i polytematičnost, motivů je tu použito vskutku hodně a interpretace je tak velmi zajímavá a (narozdíl od vizuálního ztvárnění snímku) rozhodně ne černobílá. I když se mi tu několik scén prostě nelíbilo (většinou se jednalo o době poplatné filmařské postupy, které dnes už nevyznívají dobře), nemohu nedat za 5*, protože ty klady jsou příliš silné... 90%. (11.04.2008)