Reklama

Reklama

Psychologické drama udavače podle románu Liama O'Flahertyho. Americký film, vyznamenaný čtyřmi Oscary.  Významný americký režisér John Ford si velmi zakládal na svém irském původu, i když sám se už narodil v Americe (1. 2. 1894, Port Elizabeth, Maine). Držitel čtyř režisérských Oscarů se ve své tvorbě několikrát věnoval irské tematice. K jeho nejlepších dílům patří drama Denunciant (1935), v němž vylíčil příběh dobromyslného, ale přihlouplého Gypa Nolana (vynikající Victor McLaglen), který v době irského povstání v Dublinu roku 1922 prodá za 20 liber Britům svého kamaráda. Pocit viny pak marně utápí v alkoholu, ale své odplatě stejně neunikne. Snímek vznikl podle stejnojmenného románu irského spisovatele Liama O'Flahertyho (1925, česky 1928 jako Udavač) ve vysoce stylizovaných expresionistických kompozicích, vymykajících se zavedenému hollywoodskému stylu. Podobně depresivní příběh také nevznikal v Hollywoodu lehce. Jeho výroby se ujalo menší studio RKO s podmínkou, že bude vyroben s rozpočtem ne vyšším než 250 000 dolarů. Výsledkem ovšem je jeden z nejlepších snímků tehdejší doby, který byl také náležitě oceněn, mj. čtyřmi Oscary, za Fordovu režii (první z jeho čtyř sošek), za scenáristické zpracování Dudleyho Nicholse, za hudbu Maxe Steinera a za herecký výkon Victora McLaglena, který patřil k Fordovým kmenovým spolupracovníkům. I když film nebyl komerčně úspěšný při svém prvním uvedení do kin, v průběhu dalších let a zvláště po nástupu televize se dočkal i zaslouženého diváckého ohlasu. Literární předloha byla už předtím zfilmována v Anglii (1929; r. Arthur Robison, u nás uvedeno pod názvem Noc po zradě) a na konci 60. let byla natočena s dějem přeneseným do prostředí černošských radikálů jako Up Tight (1968, Napětí; režie Jules Dassin). (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (36)

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Udavači to nemají nikdy lehké. Už vůbec ne, když se jejich přítelkyně musí prodávat na ulici a oni musí poslouchat její touhy po odjezdu do Ameriky (kde by stejně žili oba obdobným životem). Gypo Nolan je tragická, ale i pochopitelná postava skoro celý film. Bohužel je napsán chvílemi tak tupě a ignorantsky (což byl asi účel), že jsem chtěl jeho smrt a konec filmu. Já prostě nemám rád takhle hloupé až tupé postavy. Ty Oscary jsou pro mě také trochu záhadou, protože Denunciant je obyčejný snímek se vším všudy, i když možná na svou dobu dokázal ukázat pravdu o opilcích a povalečích v problematické době a prostředí. ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Svěřepý McLaglenův výraz v roli Jidáše zradivšího své ideály za třicet stříbrných a jeho následné peripetie se svědomím v atmosféře revoltujícího Irska. Černobílá "fordovka", která však na věci nenahlíží ani trochu černobíle. Pokud je scénář výtečný (jakože je), tak kamera se rovnou může rovnat plátnům nizozemských mistrů (zdá se mi to či na ní kameraman Hall navazuje v Road to Perdition?). Není to, ovšem chyb prosté. Závěr je vzhledem k předchozímu ději poněkud naivní, je tu pár momentů kdy se projevuje Fordova zatíženost jeho tvorby v době němého filmu (což v roce 1935 problém jinak moc již nebyl, takže bych to rozhodně nepřehlížel a neomlouval dobou vzniku) a hraje tu Uno O´Connor. Sice sotva pár desítek vteřin, ale i to díky mé alergii na její specifický projev stačí k jisté rozmrzelosti. ()

Reklama

Rob Roy 

všetky recenzie používateľa

Zásadní raný Ford na téma "jedné noci v jednom městě, když vás trápí svědomí". Připadal jsem si jako u Marcela Carného (gabinovská vizáž McLaglena, mlha), případně v noiru Fritze Langa (svícení, sevřené prostředí). Silný fatalismus. Moc dobré. Na film se příznačně odkazuje Martin Scorsese ve Skryté identitě (analogie některých motivů obou filmů), kde můžete zahlédnout pár fragmentů v puštěné TV v bytě DiCapria. 90% P.S. Brzy v TV, nepropásněte ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Muži v boji - láska žen - duševní bída a chamtivost způsobená alkoholem a podnícená chudobou - nevyhnutelnost osudu... To vše v atmosféře střetu s nepřátelskou mocí, noci, mlhy a strachu z odpovědnosti a trestu... Na svou dobu nepochybně strhující psychologické (a vlastně i svým způsobem politické) drama o zradě, vině, odplatě a nakonec i symbolickém odpuštění, jak jinak u katolických Irů než před Kristem, že... Samozřejmě vše namíchané a stylizované do dobových žánrových klišé, každopádně však myslím ryze umělecky velmi působivé a filmařsky brilantně odehrané a natočené. - - - P.S. Případným kritikům tohohle díla pak nelze než říct - ten film je téměř třičtvrtě století starý! Každopádně pak i pro necinefily jde o ideální sondu do historie světové (americké) kinematografie - a nejen v daném žánru. - - - - - (Poprvé viděno 10.4.2008 na ČT2, komentář zde jako třetí - 11.4.2008) ()

Kulmon 

všetky recenzie používateľa

Velmi dobré drama o jedné zradě, která nemohla skončit dobře. Je to opět otázka svědomí než trestu. Protože smrt může být vysvobozením, ale ten červ, který hlodá ve vašem nitru po celý život, je neskutečná potvora. Někteří herci sice možná trochu přehrávají, ale vzhledem k roku vzniku bych to ještě toleroval. Největší devizou je silně postavený příběh. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (7)

  • Film byl natočen za 17 dní. (Kulmon)
  • Jean Renoir po zhliadnutí tohto filmu povedal: „Veľa som sa naučil... naučil som sa, ako nemám hýbať s mojou kamerou.“ (MikO_NR_1909)
  • Den před natáčením jedné scény Gypo Nolana řekl režisér Ford Victoru McLaglenovi, že ho příští den nebude potřebovat, ať si trochu užije. McLaglen přišel druhý den opilý, což Ford chtěl, a musel tak natáčet se strašlivou kocovinou. (Kulmon)

Reklama

Reklama