Reklama

Reklama

Psychologické drama udavače podle románu Liama O'Flahertyho. Americký film, vyznamenaný čtyřmi Oscary.  Významný americký režisér John Ford si velmi zakládal na svém irském původu, i když sám se už narodil v Americe (1. 2. 1894, Port Elizabeth, Maine). Držitel čtyř režisérských Oscarů se ve své tvorbě několikrát věnoval irské tematice. K jeho nejlepších dílům patří drama Denunciant (1935), v němž vylíčil příběh dobromyslného, ale přihlouplého Gypa Nolana (vynikající Victor McLaglen), který v době irského povstání v Dublinu roku 1922 prodá za 20 liber Britům svého kamaráda. Pocit viny pak marně utápí v alkoholu, ale své odplatě stejně neunikne. Snímek vznikl podle stejnojmenného románu irského spisovatele Liama O'Flahertyho (1925, česky 1928 jako Udavač) ve vysoce stylizovaných expresionistických kompozicích, vymykajících se zavedenému hollywoodskému stylu. Podobně depresivní příběh také nevznikal v Hollywoodu lehce. Jeho výroby se ujalo menší studio RKO s podmínkou, že bude vyroben s rozpočtem ne vyšším než 250 000 dolarů. Výsledkem ovšem je jeden z nejlepších snímků tehdejší doby, který byl také náležitě oceněn, mj. čtyřmi Oscary, za Fordovu režii (první z jeho čtyř sošek), za scenáristické zpracování Dudleyho Nicholse, za hudbu Maxe Steinera a za herecký výkon Victora McLaglena, který patřil k Fordovým kmenovým spolupracovníkům. I když film nebyl komerčně úspěšný při svém prvním uvedení do kin, v průběhu dalších let a zvláště po nástupu televize se dočkal i zaslouženého diváckého ohlasu. Literární předloha byla už předtím zfilmována v Anglii (1929; r. Arthur Robison, u nás uvedeno pod názvem Noc po zradě) a na konci 60. let byla natočena s dějem přeneseným do prostředí černošských radikálů jako Up Tight (1968, Napětí; režie Jules Dassin). (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (36)

Radko 

všetky recenzie používateľa

Hrmotný zlomený muž, bez práce a bez pätáka v kapse sa túla zahmlenými ulicami večerného Dublina. Frajerka túži zanechať všadeprítomnú chudobu a policajný dozor emigráciou do Ameriky, krajiny slobody a vidiny slušného žitia. Stačí 20 libier a môžu odísť obaja. Keby aspoň bolo za čo si vypiť! Myseľ zatemnená prvotnými potrebami, snami partnerky a snahou jej vyhovieť pozabudne na nevyslovený, no prirodzený sľub priateľstva. Tak začína príbeh novodobého Judáša, zrádzajúceho komplica z írskeho odboja za pár bankoviek. Nekomplikovaná povaha, túžba byť obdivovaný a snaha zaplašiť výčitky svedomia alkoholom sa miesia s neschopnosťou narábať s väčším množstvom peňazí (pretože doposiaľ sa k takej sume nikdy nedostal). Rapídne sa tým stenčí utŕžená suma. Márnotratné správanie vyvoláva podozrenie. Atmosféra zradnej hmly dokresľuje stiesnený príbeh chudáka, ktorý si neskoro uvedomil následky činu. Spásu hľadá v bujarej štedrosti a následnom odpustení hriechov. Jednoduché, priamočiare, no účinné príbehové posolstvo o zrade, užívaní si jej výhod i nevýhod a následných myseľ tlačiacich výčitkách svedomia. ()

DaViD´82 

všetky recenzie používateľa

Svěřepý McLaglenův výraz v roli Jidáše zradivšího své ideály za třicet stříbrných a jeho následné peripetie se svědomím v atmosféře revoltujícího Irska. Černobílá "fordovka", která však na věci nenahlíží ani trochu černobíle. Pokud je scénář výtečný (jakože je), tak kamera se rovnou může rovnat plátnům nizozemských mistrů (zdá se mi to či na ní kameraman Hall navazuje v Road to Perdition?). Není to, ovšem chyb prosté. Závěr je vzhledem k předchozímu ději poněkud naivní, je tu pár momentů kdy se projevuje Fordova zatíženost jeho tvorby v době němého filmu (což v roce 1935 problém jinak moc již nebyl, takže bych to rozhodně nepřehlížel a neomlouval dobou vzniku) a hraje tu Uno O´Connor. Sice sotva pár desítek vteřin, ale i to díky mé alergii na její specifický projev stačí k jisté rozmrzelosti. ()

Reklama

RHK 

všetky recenzie používateľa

Výtečně natočený čtyřoscarový film o jednom irském zrádci - o nepříliš inteligentním Gypovi, který práskl za dvacet stříbrných svého kamaráda anglickým okupantům. Temná atmosféra nočního Dublinu jako by předznamenávala první filmy-noir 10 let před vznikem žánru. Brilantní živočišné herectví Victora McLaglena v roli Gypa přidává snímku potřebný výraz. Díky svěží Fordově režii snímek z roku 1935 plný emocí dojímá a vůbec nenudí, navíc nám osvětluje temný kout britsko - irské historie z doby irské války o nezávislost. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=b_c9JenLClo ()

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Udavači to nemají nikdy lehké. Už vůbec ne, když se jejich přítelkyně musí prodávat na ulici a oni musí poslouchat její touhy po odjezdu do Ameriky (kde by stejně žili oba obdobným životem). Gypo Nolan je tragická, ale i pochopitelná postava skoro celý film. Bohužel je napsán chvílemi tak tupě a ignorantsky (což byl asi účel), že jsem chtěl jeho smrt a konec filmu. Já prostě nemám rád takhle hloupé až tupé postavy. Ty Oscary jsou pro mě také trochu záhadou, protože Denunciant je obyčejný snímek se vším všudy, i když možná na svou dobu dokázal ukázat pravdu o opilcích a povalečích v problematické době a prostředí. ()

Rimsy 

všetky recenzie používateľa

Velmi silný film, udivující především dobou vzniku. '35 bych mu tedy nehádal, ale to už tak u vynikajících děl bývá. Skvělá Fordova režie, která může působit poněkud polopaticky a repetitivně (opětovné zobrazování plakátu, opakující se situace a repliky), ale v důsledku to vyznívá o to silněji. Je vidět, že Ford věděl, co dělá. Victor McLaglen v hlavní roli až děsivě přesvědčivý. Skvělé kulisy jen dotvářejí expresionisticko-noirovou atmosféru novodobého příběhu o Jidášovi. Za zmínku stojí i polytematičnost, motivů je tu použito vskutku hodně a interpretace je tak velmi zajímavá a (narozdíl od vizuálního ztvárnění snímku) rozhodně ne černobílá. I když se mi tu několik scén prostě nelíbilo (většinou se jednalo o době poplatné filmařské postupy, které dnes už nevyznívají dobře), nemohu nedat za 5*, protože ty klady jsou příliš silné... 90%. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (7)

  • Jean Renoir po zhliadnutí tohto filmu povedal: „Veľa som sa naučil... naučil som sa, ako nemám hýbať s mojou kamerou.“ (MikO_NR_1909)
  • Dudley Nichols se stal prvním člověkem, který odmítl převzít Oscara. (Kulmon)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené