Denunciant
The Informer
Réžia:
John FordScenár:
Dudley NicholsKamera:
Joseph H. AugustHudba:
Max SteinerHrajú:
Victor McLaglen, Heather Angel, Preston Foster, Margot Grahame, Wallace Ford, Una O'Connor, Joe Sawyer, Donald Meek, Steve Pendleton, May Boley (viac)Obsahy(2)
Psychologické drama udavače podle románu Liama O'Flahertyho. Americký film, vyznamenaný čtyřmi Oscary. Významný americký režisér John Ford si velmi zakládal na svém irském původu, i když sám se už narodil v Americe (1. 2. 1894, Port Elizabeth, Maine). Držitel čtyř režisérských Oscarů se ve své tvorbě několikrát věnoval irské tematice. K jeho nejlepších dílům patří drama Denunciant (1935), v němž vylíčil příběh dobromyslného, ale přihlouplého Gypa Nolana (vynikající Victor McLaglen), který v době irského povstání v Dublinu roku 1922 prodá za 20 liber Britům svého kamaráda. Pocit viny pak marně utápí v alkoholu, ale své odplatě stejně neunikne. Snímek vznikl podle stejnojmenného románu irského spisovatele Liama O'Flahertyho (1925, česky 1928 jako Udavač) ve vysoce stylizovaných expresionistických kompozicích, vymykajících se zavedenému hollywoodskému stylu. Podobně depresivní příběh také nevznikal v Hollywoodu lehce. Jeho výroby se ujalo menší studio RKO s podmínkou, že bude vyroben s rozpočtem ne vyšším než 250 000 dolarů. Výsledkem ovšem je jeden z nejlepších snímků tehdejší doby, který byl také náležitě oceněn, mj. čtyřmi Oscary, za Fordovu režii (první z jeho čtyř sošek), za scenáristické zpracování Dudleyho Nicholse, za hudbu Maxe Steinera a za herecký výkon Victora McLaglena, který patřil k Fordovým kmenovým spolupracovníkům. I když film nebyl komerčně úspěšný při svém prvním uvedení do kin, v průběhu dalších let a zvláště po nástupu televize se dočkal i zaslouženého diváckého ohlasu. Literární předloha byla už předtím zfilmována v Anglii (1929; r. Arthur Robison, u nás uvedeno pod názvem Noc po zradě) a na konci 60. let byla natočena s dějem přeneseným do prostředí černošských radikálů jako Up Tight (1968, Napětí; režie Jules Dassin). (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (36)
Velmi dobré drama o jedné zradě, která nemohla skončit dobře. Je to opět otázka svědomí než trestu. Protože smrt může být vysvobozením, ale ten červ, který hlodá ve vašem nitru po celý život, je neskutečná potvora. Někteří herci sice možná trochu přehrávají, ale vzhledem k roku vzniku bych to ještě toleroval. Největší devizou je silně postavený příběh. ()
Má život člověka cenu 20 liber? Má život člověka, který vraždil, cenu 20 liber? Za kolik byste prodali svého nejlepšího přítele? Za kolik byste prodali svého přítele? Peníze nejsou všechno, často stojí příliš mnoho, ale nesmrdí, zvlášť, když nemáte nic. Protože vždycky je lepší mít málo než nic. A čím víc, tím líp. Nestárnoucí, těžko jednomyslně odsouzeníhodné bloudění člověka, který mohl být na jednu noc králem, je z podstatné části situované do zamžených dublinských uliček a pubů, lákajících na sto metrů vůni čepovaného Guinnessu. Kapku hororová, trochu expresionistická hra stínů a mlh zajímavě reflektuje hrdinovo vnitřní dilema, jenž mě sice nestrhlo, ovšem ani nenudilo. Prostomyslného hromotluka výborně ztvárnil Victor McLaglen. 80% Zajímavé komentáře: Rob Roy, DaViD´82 ()
Výtečně natočený čtyřoscarový film o jednom irském zrádci - o nepříliš inteligentním Gypovi, který práskl za dvacet stříbrných svého kamaráda anglickým okupantům. Temná atmosféra nočního Dublinu jako by předznamenávala první filmy-noir 10 let před vznikem žánru. Brilantní živočišné herectví Victora McLaglena v roli Gypa přidává snímku potřebný výraz. Díky svěží Fordově režii snímek z roku 1935 plný emocí dojímá a vůbec nenudí, navíc nám osvětluje temný kout britsko - irské historie z doby irské války o nezávislost. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=b_c9JenLClo ()
Svěřepý McLaglenův výraz v roli Jidáše zradivšího své ideály za třicet stříbrných a jeho následné peripetie se svědomím v atmosféře revoltujícího Irska. Černobílá "fordovka", která však na věci nenahlíží ani trochu černobíle. Pokud je scénář výtečný (jakože je), tak kamera se rovnou může rovnat plátnům nizozemských mistrů (zdá se mi to či na ní kameraman Hall navazuje v Road to Perdition?). Není to, ovšem chyb prosté. Závěr je vzhledem k předchozímu ději poněkud naivní, je tu pár momentů kdy se projevuje Fordova zatíženost jeho tvorby v době němého filmu (což v roce 1935 problém jinak moc již nebyl, takže bych to rozhodně nepřehlížel a neomlouval dobou vzniku) a hraje tu Uno O´Connor. Sice sotva pár desítek vteřin, ale i to díky mé alergii na její specifický projev stačí k jisté rozmrzelosti. ()
Zradiť kvôli láske, ľúbiť aj napriek zrade. Tomu sa povie milovať až k hraniciam fanatizmu. Zradiť všetko, čo človek doposiaľ vybudoval a čo pokladal za zásady svojho života 'len' aby bola uspokojená ženská túžba. A McLaglen toho fanatika zahral dokonale. Niekedy je síce dej zahnaný až do prílišnej krajnosti a majstrovské scény kolísajú s nudnými, no svoju podstatu vystihol perfektne. 80%. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (7)
- Den před natáčením jedné scény Gypo Nolana řekl režisér Ford Victoru McLaglenovi, že ho příští den nebude potřebovat, ať si trochu užije. McLaglen přišel druhý den opilý, což Ford chtěl, a musel tak natáčet se strašlivou kocovinou. (Kulmon)
- Film byl natočen za 17 dní. (Kulmon)
- Dudley Nichols napsal scénář za 6 dní. (Kulmon)
Reklama