Uragán

I přišel v Hollywoodu konec 30l., a všude se to začalo hemžit filmy katastrofického ražení, ve kterých si kruté živly pohrávaly s již beztak pohnutými a dramatickými osudy hlavních hrdinů. Před tvůrci těchto děl ale v každém případě klobouk dolů, protože natočit něco takového bez všech těch dnešních vymožeností musela být pekelná a poctivá fuška, a výjimkou není ani tento kousek od MGM, který na svou dobu přinesl velmi slušnou podívanou. Něco obdobného lze v tomto období zhlédnout např. i z produkce Century Fox, která nenechala nic náhodě, a kromě na tu dobu dokonalým efektům, nasadila v následujících letech i svého Tyrona Powera - ať už se jednalo o Suez od Allana Dwana (1938), nebo The Rains Came od Clarence Browna (1939), který byl za speciální efekty oceněn již Oscarem a který je tomuto filmu svým způsobem docela charakterově podobný (hlavním hrdinou je v obou případech socializovaný domorodec - Tyron si zahrál indického doktora, Hall si v tomto kousku vyšvihl domorodého námořního důstojníka Terangiho). Stejně jako výše jmenované, i The Hurricane má krapet roztahaný a z dnešního pohledu ne moc zajímavý scénář - počátek má sice docela svižný dobrodružný nástup, 2/3 bohužel klasicky stagnuje a utápí se v ne moc bystrých dialozích a 3/3 vyplnil dlouhý apokalyptický hurikán. Dorothy Lamour a John Hall byli sice okouzlující, ale vypadali domorodě asi tak jako já. Na filmu mi asi nejvíce vadil pohled na domoroce, jejichž dialogy - včetně dialogů hlavního hrdiny - se omezují na slovní zásobu 5ti letého dítěte. Z mého pohledu nijak zajímavý, ale precizní filmařský kousek, který je odrazem své doby. (14.06.2012)

Pohodlne som sa usadil do kresla a spustil film, ktorý mal na ČSFD 81 %. Po chvíli som si už overoval, či je to naozaj ten film. A po zistení, že je to ten film, ale nakrútil ho slávny John Ford, získal Oscara a hodnotilo ho predo mnou iba 15 užívateľov, mi bolo všetko jasnejšie. Dopozeral som ho zvýšenou rýchlosťou a dve hviezdičky sú maximom, ktoré odo mňa môže očakávať. (08.04.2012)

Nenechajte sa zmiasť tak trochu zavádzajúcim názvom filmu. Pokiaľ sa zdvihne vetrík, prejdu celé dve tretiny filmu a na titulnú katastrofu si počkáte až na poslednú štvrtinu. Technicky však stojí za to, kľudne ju môžem označiť za jednu z najbrilantnejších trikových sekvencií 30. rokov. To pred tým je hrdinská melodráma poplatná svojej dobe a ten, kto má rád tento žáner spred 80tich rokov, sa má na čo tešiť. (17.11.2014)

Zpočátku to byla taková selanka, skoro nudná, ale když se přihnal hurikán dostalo to teda pořádný grády. Klobouk dolů, co tenkrát dokázali natočit, aniž by měli k dispozici takovou techniku, jakou mají filmaři dnes. Scény devastace ostrova hurikánem jsou dechberoucí. Nejspíš to bude tím, že měli tvůrci oproti dnešku mnohem omezenější prostředky, a tak se soustředili na to podstatné, kdežto dnes sednou ke compu a začnou tam prát terabity, až je z toho kolikrát jen prachsprostá exhibice, pouze na efekt vytvořené cosi, co často nemá se skutečnou katastrofou vůbec nic společného. (17.11.2008)

Silné, emotivní, velice dobře natočené. Asi jeden z mála filmů, o kterých můžu prohlásit, že barevné by vypadaly o maličko líp, protože tichomořský ráj člověk vnímá hlavně jako hru zelených palem, modrého moře a žlutého písku a slunce. Na rozdíl od kolegy Skipa spatřuji nejdramatičtější část v době, kdy Terangi prchá z vězení. (19.03.2009)