Nazí v sauně

predne tedy nechapu, proc je festivalovy nazev "nazi v saune", uz to je dost zavadejici oproti originalnimi finskemu nazvu ci anglicke verzi. tento film je urcite nutne chapat v danem kulturnim kontextu. pro finy je sauna jakymsi posvatnym mistem. drive zeny v saune rodily, a kdyz clovek zemrel, jeho telo bylo ulozeno nejdrive v saune. sauna je take mistem, kde se clovek nejvice otevre, zvlaste finove, kteri jsou obvykle velmi uzavreni. dokument mozna i poukazuje na paradox, kdy finove sdili velmi osobni zalezitosti ve stavu, kdy jsou nazi (v saune), tedy v naprostem protikladu k ostatnim evropskym kulturam.faktem ale je, ze film je zdlouhavy a poenta je v zasade jasna od prvnich minut. i tak je to ale vcelku zajimavy pocin. (10.09.2011)

Nápad to není špatný, atmosféru to taky do určité chvíle má. Jen škoda, že ve filmu nebylo víc originálních scén (medvěd). V druhé půli začnou muži v sauně řešit ty samé problémy, co řešili jiní muži v sauně v první polovině. A to už se film lehce podobá jakémusi kolovrátku, který hraje pořád tu samou písničku. Příběhy jsou si až příliš podobné, navíc občas někdo ani nic moc neříká. Až příliš často dlouhou chvíli sledujeme mlčícího a potícího se chlapa. Což není zrovna můj šálek čaje. (16.03.2011)

Marná snaha priblížiť sa Jarmuschovym či Kaurismakiho konverzačkám. Zhluk krátkych epizódiek rôznej stopáže: obyčajní ľudia vedú v saunách obyčajné dialógy o živote. Až príliš obyčajné a mdlé na to, aby mohli zaujať či už samostatne, alebo tematicky čoby celok. V jednotlivostiach chýba scenáristický náboj a vypointovaná súhra postáv, a spojujúca myšlienka “Fínski chlapi to majú ťažké” tak vyznieva iba v žalostnú sebaľútosť. (25.07.2011)

Okouzlující dokument o Finech a jejich saunách. Finští muži sedí nazí v sauně a mluví - ne všichni, jenom někteří - o svém životě, o svých problémech, o vzpomínkách. Smutek a stesk se střídají se smíchem a pocitem podivnosti. Je tu muž, kterému rodina zakázala stýkat se s dcerou, dalšího zase opustila žena. Je tu otec rodiny, kterému zemřelo dítě. A je tu taky párek bezdomovců, kteří vysedávají v sauně, ačkoliv nemají, kam by šli. Je tu chlapík, který si postavil saunu v autě zaparkovaném uprostřed pole. A jakýsi kutil, který si saunu udělal z veřejné telefonní budky u silnice. To všechno je ještě jaksi únosné. Co si ale počnout, když na scénu vpochoduje muž, který se rád saunuje se svým nejlepším přítelem - a jeho nejlepší přítel je medvěd? Medvěd je navíc nešika, protože je přece jenom medvěd, a na co sáhne, to rozbije. Scéna, kdy zrovna demoluje plastový zahradní stolek a jeho nejlepší kámoš vedle něj v županu konstatuje, že "tohle je tenhle měsíc už několikátý" je jakýmsi nepopsatelným způsobem povznášející. (05.12.2010)

Zobrazení tklivých osudů skutečných lidí je zde znásobeno skutečnou nahotou sešlého lidského těla. Je chvályhodné, že se dokument snaží ukazovat opravdovou skutečnost a přenášet skutečné emoce na diváky, přesto mi ale chybí něco dalšího, nějaký posun, náznak řešení či změna perspektivy. Podlehnout emocím a krutému osudu se mi nezdá být tou úplně nejlepší radou... (08.03.2011)